Jak funguje trh práce u našich sousedů?

Německo, Rakousko, Polsko a Slovensko jsou naši nejbližší sousedé. Porovnejte si jejich exportní ukazatele a fungování trhu práce. Jak jsou na tom v těchto zemích zaměstnanci se mzdami a odvody státu? Trápí naše sousedy nezaměstnanost? Kolika státních svátků si zaměstnanci užijí?

Pro všechny Evropany je důležité, jak funguje v jejich zemi trh práce. Jakou mají šanci najít ve svém okolí práci, po které touží, nebo jestli seženou vůbec nějakou práci. Jakou pravděpodobně budou pobírat mzdu u dané profese a v daném regionu, jaké je legislativní omezení výkonu jednotlivých povolání či na kolik dní svátků se mohou těšit během roku, jaká je minimální mzda v jejich zemi či jak vysoké je životní minimum. Podívejme se proto na dílčí ukazatele o trhu práce u našich sousedů.

<calculator id=„18“></cal­culator>

Německo

Německo se spolu s USA a Japonskem řadí v absolutních číslech mezi tři největší světové vývozce. Obchodní bilance Německa je vysoce aktivní řadu let, od roku 1998 nekleslo aktivní saldo obchodní bilance pod 60 mld. euro. Nejvíce se na vývozu podílí vývoz německých automobilek (20 %), strojní zařízení (14 %), chemické výrobky (12 %) a elektronika (5 %). Nejvíce Německo vyváží do Francie (11 %), USA (9 %), Velké Británie (8 %), Itálie (7 %) a Nizozemí (6 %). Z nových členských zemí Evropské unie má Německo nejčilejší obchodní spojení s Českem. Nejvýznamnějšími německými firmami jsou DaimlerChrysler, Siemens, BMW, Volkswagen, SAP, Porsche, BASF či Lufthansa.

U průměrné mzdy (2 860 euro) činí povinné odvody zaměstnance (daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění) a zaměstnavatele (sociální a zdravotní pojištění) celkem 52 %. Minimální mzda není v zemi zavedena. Životní minimum u dospělého občana činí 345 euro na měsíc.

Spolková republika Německo se skládá celkem z šestnácti spolkových zemí, které mají vlastní zemské sněmy a zemské vlády. Nejvyšší průměrné příjmy jsou v hospodářských oblastech Hambur, Bayern a Bremen. Dalšími regiony s poměrně vysokými mzdami jsou Baden-Wuerttemberg, Hessen, Nordrhein-Westfalen a Berlin. Naopak nejnižší mzdy jsou v regionech Thueringen, Mecklenburg-Vorpommern, Sachsen a Sachsen-Anhalt.

Nejužší špičku ve výši průměrných mezd v německých městech tvoří velká města (Mnichov, Berlín, Brémy a Frankfurt nad Mohanem) a regiony se sídlem významných světových firem. Ve velkých městech a hospodářsky kvetoucích oblastech je mnoho podnikatelských možností. Chce-li si firma kvalitního zaměstnance udržet, musí ho zaplatit.

Míra nezaměstnanosti je v Německu na evropské poměry vysoká (12,6 %). Ve „východních“ členských zemích je potom podstatně vyšší. Největším problémem je především nezaměstnanost cizinců, která dosahuje více než 50 % a v některých oblastech i přes 65 %. Tito občané jsou nezaměstnaní dlouhodobě a žijí z poměrně štědrého německého sociálního systému.

V Německu, tak jako všude na světě, existuje závislost mezi stupněm dosaženého vzdělání a schopností uplatnit se na trhu práce. Nezaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných občanů činí méně než 2,5 %. Nezaměstnanost občanů pouze se základním vzděláním je však více než 16 %.

Státní svátky se v zemi liší dle jednotlivých členských zemí. Pro všechny členské země jsou tyto svátky společné: Nový rok (1. 1.), Velký pátek (pohyblivý svátek, duben), Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek trvající 2 dny, duben), První máj (1. 5.), Nanebevstoupení Páně (20. 5.), Svatodušní pondělí (pohyblivý svátek, květen), Den sjednocení Německa (3. 10.) a Svátky vánoční (25. a 26. prosince).

Polsko

Polsko je nejlidnatější východoevropská země z členských zemí EU a jeho vliv na chod Evropy je značný. V současné době dochází v zemi ke snižování úrokových sazeb, růstu HDP (pořád má však země druhý nejnižší hrubý domácí produkt přepočítaný na jednoho obyvatele z EU25) a snižování inflace. Největším problémem pořád zůstává vysoká nezaměstnanost (pohybuje se okolo 18 %, což je nejvyšší nezaměstnanost ze všech členských zemích EU) a nerovnováha veřejných financí.

Hnacím motorem hospodářského růstu je export, který roste rok od roku. Polsko se může pochlubit oživením výrobní aktivity průmyslových podniků, růstem exportu a dynamickým rozvojem služeb.

Průměrná mzda v Polsku činí 2 330 zlotých (604 euro), minimální mzda je 899 zlotých (233 euro), životní minimum u dospělého občana pak 112 euro. Za práci přesčas je 50 % zákonný příplatek a je povolen maximální počet 260 přesčasových hodin za rok.

Polsko vykazuje nejvyšší nezaměstnanost ze zemí Evropské unie. Situace není samozřejmě stejná po celém území. Ve velkých městech jsou pracovní možnosti větší, a tudíž i celková nezaměstnanost nižší. Nejvyšší nezaměstnanost je v regionech Suwalki (25,6 %), Nowy Sacz (25,2 %), Gorzow Wielkopolski (24,3 %), Kielce (23,5 %), Jelenia Gora (23,3 %), Zory (23,2 %), Konin (23,1 %) a Lodz (22,2 %).

Státní svátky jsou: 1. 1. (Nový rok), Velikonoce (proměnlivé datum), 1. 5. (Svátek práce), 3. 5. (Den Ústavy – hlavní svátek), 15. 8. (Nanebevzetí Panny Marie), 1. 11. (Všech svatých), 11. 11. (Svátek nezávislosti), 25. 12. a 26. 12. (Vánoce).

Rakousko

Rakousko patří mezi ekonomicky nejvýkonnější země Evropské unie. Rozhodující podíl v národním hospodářství má sektor služeb, současně však je zde nadprůměrný výrobní průmysl. Rakousko má i přes rostoucí trend nadále jednu z nejnižší nezaměstnaností v EU, za uplynulý rok činí 5,1 %. Míra inflace za posledních 6 let nepřekročila hodnotu 2,5 %.

Nesmírně finančně důležitý je pro zemi cestovní ruch, který je nejvýznamnějším exportním odvětvím. Nejrespektova­nějšími domácími společnostmi jsou Voest-Alpine, OMV, Red Bull, Va Tech a Telecom Austria.

Průměrná roční mzda činí 33 624 euro, u průměrné mzdy činí celkové mzdové náklady 47,4 % (včetně odvodu zaměstnavatele). Minimální mzda není v Rakousku zákonem stanovena, životní minimum u dospělého občana činí 520 euro. Za práci přesčas je 50 % zákonný příplatek a je povolen maximální počet 480 přesčasových hodin za rok.

Svátky jsou: Nový rok (1. ledna), Tři králové (6. ledna), Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek), Svátek práce (1. května), Nanebevstoupení Páně, Svatodušní svátky, Boží tělo (pohyblivé svátky), Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna), Státní svátek Rakouské republiky (26. října), Svátek všech svatých (1. listopadu), Zvěstování Panny Marie (8. prosince), První svátek vánoční (25. prosince) a Druhý svátek vánoční (26. prosince).

Slovensko

Statistické údaje o vývoji slovenského hospodářství potvrzují, že výkonnost slovenské ekonomiky roste. Významně k tomu přispělo snížení daňového zatížení v zemi a snížení sociálních dávek. Slovenská ekonomika má podle evropských ekonomických analytiků vytvořeny předpoklady pro další udržení tempa přírůstků. Jedním ze stimulů mají být zahraniční investice, jejichž přísun je přínosem pro tvorbu pracovních míst a rostoucí životní úroveň občanů.

Průměrná mzda činí na Slovensku 18 761 Sk měsíčně. Ještě začátkem roku 2004 však činila 15 825 Sk, a Slovensko tak patří mezi země s nejvyšším růstem průměrné mzdy v Evropské unii. Od roku 2002 vzrostla průměrná hrubá mzda ve východní Evropě nejvíce právě na Slovensku. Minimální mzda činí 7 600 Sk. Za práci přesčas náleží zaměstnanci 25 % příplatek a je povoleno 468 přesčasových hodin za rok.

Slovensku se v posledních třech letech podařilo výrazně snížit nezaměstnanost. Důvodů je několik – snížení daňové povinnosti, zvýšení atraktivity země pro zahraniční investory či zvýšení počtu drobných podnikatelů a živnostníků, pro které byly vytvořeny příznivější ekonomické podmínky. Míra nezaměstnanosti postupně klesala z téměř 17 % (v lednu 2004) na současnou úroveň 9,2 % (jaro 2007). Nezaměstnanost přitom klesala postupně (duben 2004 – 15,3 %, prosinec 2004 – 13,1 %, duben 2005 – 11,9 %, červenec 2006 – 10,4 %, prosinec 2006 – 9,4 %).

Nejvýznamnější jsou investice do automobilového průmyslu. Hlavními automobilkami jsou Volkswagen Slovakia, a. s. v Bratislavě, PSA Peugeot Citroen v Trnavě a Kia Motors Slovakia v Žilině. Předpokládá se, že do pěti let by automobilky na Slovensku měly zaměstnávat přes 100 tisíc pracovníků. Rozmach zažívá stavebnictví a budování infrastruktury.

Státní svátky jsou: 1. ledna – Den vzniku Slovenské republiky, 5. července – Svátek sv. Cyrila sv. Metoděje, 29. srpna – Výročí Slovenského národního povstání, 1. září – Den Ústavy Slovenské republiky, 17. listopadu – Den boje za svobodu a demokracii. Dny pracovního klidu jsou: 6. ledna, Velký pátek (pohyblivé datum), Velikonoční pondělí (pohyblivé datum), 1. května, 8. května, 15. září, 1. listopadu, 24. prosince, 25. prosince a 26 prosince.

Prameny:

  • The Worldbank – Doing Business 2007
  • OECD FACTBOOK 2007
  • Europaesiche Komission: „Gegenseitiges Informationssystem zur sozialen Sicherheit, soziale Schierheit in den Mitgliedstaaten der Europaeischen U­nion“

Anketa

Máte pracovní zkušenost z Německa, Rakouska, Polska nebo Slovenska?

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 7. 2007 15:32