Jak dopadnou politická rozhodnutí na naše bedra?

Blíží se volby, v nichž budeme rozhodovat o tom, jak bude vypadat naše politika pravděpodobně na příští čtyři roky, a tedy i o tom, která z politických stran bude usilovat o naši lepší životní úroveň. Je toho politika vůbec schopna? Co by měli politici zlepšit? A v čem tak nečiní?

V reálném světě můžeme vypozorovat, že existují tzv. hospodářské a politické cykly. Ten prvý je výsledkem složitých procesů v ekonomice a ten druhý je způsobený chováním politiků, kteří reagují na danou volební periodu. V jejich případě lze vypozorovat jisté chování v době před volbami, jisté chování v době po volbách a určitý typ chování v mezidobí.

My se v současné době nacházíme v období předvolebním, a proto nás nepřekvapí zvyšování sociálních dávek, navyšování důchodů, snižování daní (třeba i symbolické) apod., tedy kroky, které s politickým cyklem úzce souvisí. Nicméně politika jako taková se nenachází trvale v předvolebním cyklu, ale prochází i jinými fázemi, v nichž se strany řídí zejména svým ideovým ukotvením. Politické kroky se pak odráží v reálné ekonomice zejména tím, že politika vytváří prostředí, v němž se podnikání dařit může a nemusí.

Vždy vyvstává otázka, do jaké míry dokáží politici v malé otevřené ekonomice, jakou Česká republika je, ekonomické prostředí ovlivňovat a jaká by politika měla pro dosažení lepší životní úrovně být.

Díky ekonomickým výzkumům si můžeme na tyto otázky odpovědět. Víme, že pro dosažení vysoké životní úrovně je účinná taková politika, která vytvoří následující podmínky (více k podmínkám v článku Jak dosáhnout životní úrovně Lucemburska?):

Nezávislé soudnictví, co nejmenší omezování smluv obchodním zákoníkem, možnost zahraniční arbitráže při řešení sporů, nemožnost vyvlastnění majetku, co nejnižší korupce v soudnictví, co nejkratší délka soudního rozhodnutí, účinná ochrana soukromého vlastnictví státem, nulové celní a necelní překážky, nízká daňová sazba daně z příjmu právnických osob a daně z příjmu fyzických osob, nízká daňová sazba průměrného daňového plátce, minimální vládní výdaje, co nejnižší procento vládní spotřeby na celkové spotřebě, neexistence státních podniků a odvětví, nízká míra inflace, dostupnost lokálního kapitálu pro zahraniční investory, žádná omezení kapitálových transakcí, neomezená repatriace zisků, stejné postavení před zákonem pro zahraniční a domácí investory, možnost vlastnění půdy a pozemků, neomezování zahraničních bank při otevření poboček a zastoupení, neexistence státních zásahů do alokace půjček, svoboda nabízet všechny druhy finančních služeb, neexistence státního ovlivňování cen dotacemi, omezená regulace ceny práce a co nejnižší minimální mzda, co nejnižší regulace zatěžující podnikání, omezená regulace pro ochranu přírody, pro bezpečnost zákazníka, nízká korupce v byrokracii, jednoduchost získání oprávnění pro podnikání a licence pro podnikání, státem potírané pirátství v duševním vlastnictví.

Budeme-li hodnotit dosavadní politické kroky v ČR, dojdeme k závěru, že česká politika selhává v následujících bodech:

  • co nejmenší omezování smluv obchodním zákoníkem,
  • nemožnost vyvlastnění majetku,
  • co nejnižší korupce v soudnictví,
  • co nejkratší délka soudního rozhodnutí,
  • účinná ochrana soukromého vlastnictví státem,
  • nulové celní a necelní překážky,
  • nízká daňová sazba daně z příjmu právnických osob a daně z příjmu fyzických osob,
  • nízká daňová sazba průměrného daňového plátce,
  • minimální vládní výdaje,
  • co nejnižší procento vládní spotřeby na celkové spotřebě,
  • neexistence státních podniků a odvětví,
  • možnost vlastnění půdy a pozemků,
  • neexistence státního ovlivňování cen dotacemi,
  • omezená regulace ceny práce a co nejnižší minimální mzda,
  • co nejnižší regulace zatěžující podnikání,
  • omezená regulace pro ochranu přírody a pro bezpečnost zákazníka,
  • nízká korupce v byrokracii,
  • jednoduchost získání oprávnění pro podnikání a licence pro podnikání.

Česká politika je pak bezprostředně schopna ovlivnit následující body:

  • co nejmenší omezování smluv obchodním zákoníkem,
  • nemožnost vyvlastnění majetku,
  • co nejnižší korupce v soudnictví,
  • co nejkratší délka soudního rozhodnutí,
  • účinná ochrana soukromého vlastnictví státem,
  • nízká daňová sazba daně z příjmu právnických osob a daně z příjmu fyzických osob,
  • minimální vládní výdaje,
  • co nejnižší procento vládní spotřeby na celkové spotřebě,
  • neexistence státních podniků a odvětví,
  • možnost vlastnění půdy a pozemků,
  • omezená regulace ceny práce a co nejnižší minimální mzda,
  • co nejnižší regulace zatěžující podnikání,
  • nízká korupce v byrokracii,
  • jednoduchost získání oprávnění pro podnikání a licence pro podnikání.

Ostatní body jsou ovlivněny závazky, které pro nás vyplývají z mezinárodních smluv, a bylo by tedy neobjektivní je do daného výčtu zahrnovat.

V současné době jsme v ČR svědky výrazného ekonomického růstu. K němu dochází zejména v důsledku toho, že se v uplynulých patnácti letech zlepšila řada výše zmíněných podmínek. Pro dlouhodobý růst je nicméně důležité, aby k tomuto zlepšování docházelo i nadále. V současnosti navíc můžeme pozorovat jisté zhoršování v řadě oblastí, do kterých politici neopatrně zasahují. Jde zejména o oblast pracovního a obchodního práva, korupce, ochrany soukromého vlastnictví, regulace podnikání a vládních výdajů.

Česká ekonomika v číslech
U k a z a t e l 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
HDP na 1 obyvatele v PPS PPS/obyv., b. c. 11 487 11 705 11 775 12 169 12 800 13 522 14 300 14 751 15 936
HDP %, r/r, reálně 4,2  –0,7  –1,1 1,2 3,9 2,6 1,5 3,2 4,7
Vývoz zboží a služeb %, r/r, reálně 5,5 8,4 10,5 5,5 16,5 11,5 2,1 7,5 21,4
Dovoz zboží a služeb %, r/r, reálně 12,1 6,9 8,4 5,0 16,3 13,0 4,9 7,9 18,4
Souhrnná produktivita práce %, r/r 4,6  –0,9 1,2 5,5 4,4 2,2 0,0 4,7 4,6
Energetická náročnost %, r/r 0,1  –3,7  –3,8  –3,4  –1,6  –0,5  –0,8 3,1  –4,3
Emise CO2 %, r/r 1,2 4,6  –6,7  –6,1 5,3  –0,4  –4,2 4,0  –0,2
Míra registrované nezaměstnanosti %, průměr 3,08 4,28 6,04 8,54 9,02 8,54 9,15 9,90 10,24
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti %, průměr 1,1 1,3 1,9 3,1 4,1 4,2 3,7 3,8 4,2
Průměrné reálné mzdy %, r/r 8,7 1,3  –1,4 6,2 2,4 3,8 5,4 6,5 3,7
Míra inflace %, r/r, průměr 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8
Míra inflace %, r/r, prosinec 8,6 10,0 6,8 2,5 4,0 4,1 0,6 1,0 2,8
Saldo státního rozpočtu (SR) mld. Kč  –1,6  –15,7  –29,3  –29,6  –46,1  –67,7  –45,7  –109,1  –93,7
Státní dluh mld. Kč 155,2 173,1 194,7 228,4 289,3 345,0 395,9 493,2 592,9

Poznámky: r/r meziroční změna; . údaj není k dispozici; * stav ke konci období. Prameny: ČSÚ, MPSV, ČNB, MF a ČHMÚ

Co nabízí jednotlivé strany?

V následujících týdnech vám přineseme analýzy volebních programů jednotlivých stran, které se pokusí odhadnout dopady jejich slibovaných opatření na ekonomiku. Půjde tedy o programy stran, které mají reálnou šanci českou politiku ovlivňovat – ODS, Zelení, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM.

Anketa

Chystáte se jít volit?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 4. 2006 12:23