Spočítejte si...

Zavřít

Jak BASEL III reguluje obchodní banky?

V současné době jsou obchodní banky regulovány celou řadou pravidel, která jsou v současné době dále upravována a rozšiřována.

Stále se opakující finanční krize druhé poloviny 20. století vedly v roce 1974 k vytvoření Basilejského výboru pro bankovní dohled (Basel Committee on Banking Supervision). Jeho hlavním posláním je poskytovat fórum pro pravidelnou mezinárodní spolupráci s regulací a dohledem nad podnikáním v bankovnictví. Tento výbor působí „na půdě“ Banky pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements, www.bis.org) se sídlem ve švýcarské Basileji (německy Basel).


Autor: Ondřej Hošt, Internet Info, s. r. o.

Ilustrační obrázek

V současné době jsou do praxe zaváděna opatření, přijatá ne této úrovní a zkráceně nazývaná BASEL III. Tato opatření jsou v České republice zapracovávána do příslušných opatření České národní banky.

Jejich cílem je zlepšit odolnost obchodních bank v krizových situacích prostřednictvím zpřísnění požadavků na kapitálovou přiměřenost a na kvalitativní prvky řízení bank. Bankovní systém se tak má stát absorbérem finančních „šoků“ a nikoli jejich přenašečem.

BASEL III vychází z předpokladu, že jenom silný a odolný bankovní systém je základem trvale udržitelného ekonomického růstu

BASEL III upravuje zejména:

  • kapitál bank a ukazatel jejich kapitálové přiměřenosti (neboli vztah kapitálu banky a jejích tzv. rizikově vážených aktiv),
  • procykličnost (snaží se o její zmírnění)
  • pákový poměr (leverage ratio).

Kromě toho BASEL III působí na  posílení likvidity obchodních bank.

Kapitál obchodních bank

Postupně bude navyšován požadavek na výši kapitálových zdrojů ke krytí úvěrových, tržních a operačních rizik. Současných 8 % bude postupně navyšováno až na 10,5 % v roce 2019, z nichž bude 2,5 % tvořit tzv. konzervační polštář (neboli conservation buffer) pro účely kapitálové rezervy nad rámec rizik

Tento polštář může být navýšen ještě o dalších 2,5 % ve formě tzv. proticyklického polštáře (neboli contrecyclical buffer), který se bude vytvářet v lepších časech na časy horší, tj. bude reagovat na průběh hospodářského cyklu – tento kapitálový polštář se zavádí s cílem absorbovat ztráty v ekonomicky nepříznivém období. To znamená maximální požadavek na kapitálovou přiměřenost ve výši 13 %.

Při problémech s kapitálovou přiměřeností mohou obchodní banky např. navýšit svůj základní (akciový) kapitál nebo odprodat riziková aktiva.

Zvýšený požadavek na kapitálovou přiměřenost je v podstatě již dnes plněn všemi obchodními bankami, které působí v České republice. Hodnoty kapitálové přiměřenosti jsou součástí „výročních zpráv“ jednotlivých bank.

Likvidita obchodních bank

BASEL III zavádí dva nové ukazatele:

  • Ukazatel krytí likvidity (neboli LCR-Liquidity Coverage Ratio) pro krátkodobý horizont. Definovaná likvidní aktiva musí převýšit nestabilní zdroje, vážené faktorem pravděpodobnosti jejich čerpání, po dobu 30 dnů. Se zavedením tohoto ukazatele se počítá od 1. ledna 2015. Potřeba držení likvidních aktiv může banky vést k omezení poskytování úvěrů.
  • Ukazatel čistého stabilního financování (neboli NSFR-Net Stable Funding Ratio). Jedná se o poměr mezi použitelnými a požadovanými stabilními zdroji neboli o udržení stabilních zdrojů ke krytí nelikvidních aktiv a podmíněných závazků po dobu jednoho roku. Stabilní zdroje (tj. kapitál, dlouhodobá depozita a ostatní depozita, vážená faktorem pravděpodobnosti jejich čerpání po dobu jednoho roku) musí převážit tzv. likvidně vážená aktiva. Se zavedením tohoto ukazatele se počítá od 1. ledna 2018. Bude znamenat pro banky nutnost zajistit další dlouhodobé zdroje a kapitálu, omezení neodvolatelných úvěrových příslibů a úpravy cen produktů, odrážející zvýšenou cenu zdrojů.

Tato opatření mohu způsobit snížení zisku obchodních bank kvůli nižšímu výnosu likvidních aktiv a kvůli potřebě dražších termínovaných vkladů.

Pákový poměr (neboli leverage ratio) se zavádí jako alternativa ke kapitálové přiměřenosti za účelem velkého „nárůstu“ bilance a podrozvahy (nezávisle na jejich rizikovosti). V současné době totiž mohou obchodní banky „dohánět“ svoje výnosy vysokorizikovými aktivy.

Pákový poměr se vypočte tak, že kapitál banky se vydělí součtem jejích aktiv a podrozvahových položek). Jeho hodnota by měla činit alespoň 3 %. Uvažuje se o zavedení tohoto ukazatele 1. lednem 2018.

Dodatečné požadavky budou vznášeny na tzv. SIFIs neboli Systematic Improtant Financial Institutions (čili „systémově významné finanční instituce). Jedná se o ty finanční instituce, které jsou pro mezinárodní finanční a ekonomický systém velmi významné. Pro každou z těchto bank bude nutné vytvořit co nejkomplexnější popis, jak by v případě svojí insolvence mohla ukončit svoji činnost s co nejmenšími ekonomickými dopady na „svoje okolí“.

V souvislosti s BASEL III je také mezinárodní úrovni diskutována problematika dohledu nad obchodními bankami – konkrétně se jedná o to, zda a na jaké úrovni má být bankovní dohled (v rámci EU) prováděn na národní a na nadnárodní úrovni.

Anketa

Je potřeba silnější regulace bankovnictví na ochranu klientů bank?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 12. 2012 13:54