Já to tedy beru, šéfe!

Počet nezaměstnaných v Česku je nejnižší za posledních deset let. V některých regionech firmy nabízejí náborové příspěvky a vyplácejí odměny každému, kdo přivede nového zaměstnance. O kvalifikované řemeslníky se přetahují náboráři přímo na stavbách.

Zase nejsou lidi …

Pamětníci si jistě vzpomenou na českou komedii „Já to tedy beru, šéfe!”, ve které dva protřelí náboráři v podání Petra Nárožného a Luďka Soboty získávali zaměstnance pro svůj podnik s využitím lehce mafiánských metod. Komedie se sice odehrávala v dobách socialismu, ale situace na tehdejším trhu pracovních sil byla hodně podobná té dnešní.

V některých regionech klesla nezaměstnanost na nejnižší úroveň za posledních deset let. Sehnat nejen kvalitního, ale téměř jakéhokoliv zaměstnance schopného a ochotného pracovat je obtížné. Lidí se nedostává v odborných, ale i dělnických profesích. Personální problémy mají dokonce i zaměstnavatelé přijímající lidi bez kvalifikace a pracovních zkušeností.

Nedostatek zájemců o práci se donedávna vcelku úspěšně řešil přijímáním cizinců. Jednalo se hlavně o Slováky, Ukrajince a Poláky, posléze i Bulhary a Rumuny. V poslední době se však i těchto pracovních sil nedostává. Problémy se sháněním zaměstnanců se tak pomalu stávají výrazným limitujícím faktorem dalšího ekonomického růstu.

Instalatér, elektrikář, obkladač = úzkoprofilové zboží

Stavební výroba v Česku v uplynulém roce rostla takovým tempem, až dosáhla hranice svých možností. Stavební firmy jsou nuceny odříkat zakázky, protože na jejich realizaci nejsou schopny zajistit materiál, ale hlavně pracovníky.

Řemeslník, stavební dělník nebo stavbyvedoucí si hlavně v Praze může vybírat z desítek pracovních nabídek. Někdy dochází až ke komickým situacím, když se k získání pracovníků používají nestandardní metody. Kromě inzerátů a osobních kontaktů přicházejí ke slovu i náboráři lovící pracovníky úzkoprofilových profesí přímo na stavbách a v jejich okolí.

Firmy se snaží udržet si své lidi příplatky, mimořádnými odměnami, zajištěním bezplatného ubytování nebo dopravy do zaměstnání. Někdy ale ani to nestačí. Stává se, že některý pracovník, nebo dokonce celá parta stavebních dělníků nepřijde ráno do práce, protože se dohodli, že nastoupí jinde. Za výhodnějších podmínek.

Technické obory a řemesla netáhnou

Problémy se sháněním zaměstnanců se netýkají jenom stavebních profesí. Dlouhodobě se nedostává kvalifikovaných pracovníků ve většině průmyslových oborů. Zájem mladých lidí o práci ve strojních profesích jako frézaři, svářeči nebo zámečníci je minimální. Zkušení pracovníci odcházejí do důchodu a často je nemá kdo nahradit.

Odborná učiliště kvůli nedostatku zájemců přijímají do řady oborů téměř kohokoliv. Kvalita výuky trpí nedostatkem učitelů i nezájmem učňů o jejich obor. Odborná úroveň některých absolventů učiliště bývá žalostná a řada z nich se navíc svému řemeslu stejně nevěnuje. Práce ve výrobních podnicích je neláká a raději se živí jako skladníci, obchodní zástupci, kurýři atd.

Velký zájem není ani o studium na středních odborných a vysokých školách technického zaměření. Zatímco počet zájemců o studium práv nebo ekonomie každý rok mnohonásobně překračuje kapacitu škol, na technické obory se studenti příliš nehrnou. Dlouhodobě se tak nedostává projektantů, konstruktérů, technologů, provozních inženýrů a řady dalších.

Hrozí odliv mozků i šikovných rukou

Šikovný řemeslník i vysokoškolsky vzdělaný technik mohou najít zaměstnání ve většině českých regionů téměř obratem. V poslední době se ale stává, že hodně mladých lidí v Česku zůstane jen do doby, než získají praxi potřebnou pro uplatnění v cizině. Hlavním důvodem je výše výdělků a horší pracovní podmínky, které se jim tu nabízejí.

Plat, který v Česku získá vysokoškolsky vzdělaný odborník s několikaletou praxí, představuje hlavně v technických oborech jen zlomek výdělku jeho západoevropského kolegy. Nižší tuzemské životní náklady tento rozdíl kompenzují jen z části. Zájem mladých, jazykově vybavených lidí bez závazků o odchod do některé z vyspělých evropských zemí proto roste.

Problém ekonomicky motivované emigrace se ale netýká jen mladých vědců a techniků. Do zahraničí za lepším živobytím vyráží i stále více řemeslníků. Populace v západoevropských zemích stárne a pracovníků se nedostává. Zájem o import vzdělané a vysoce kvalifikované pracovní síly z nových členských zemí proto stoupá.

Pomůže růst mezd?

Názory ekonomů na to, zda je současný růst mezd v Česku dostatečný, nebo naopak příliš rychlý, se různí. Za posledních pět let se průměrná nominální hrubá mzda zvýšila zhruba o třetinu, reálná mzda o necelou čtvrtinu. Při srovnání s paritou kupní síly však stále dosahuje necelých 60 % mzdového průměru zemí Evropské unie a lepší to hned tak nebude.

Na jedné straně růst reálných mezd posiluje koupěschopnost obyvatel a zvyšuje spotřebu domácností, která se stala hlavním motorem současného ekonomického růstu. Na druhé straně však zvyšuje náklady výrobců a snižuje jejich konkurenceschop­nost. Rychlý růst mezd také vyvolává inflační tlak, který může vést k růstu úrokových sazeb a zdražení úvěrů.

Problém by nastal, pokud by zaměstnavatelé byli nuceni kvůli nedostatku pracovních sil začít přeplácet zaměstnance, a mzdy by tak začaly růst rychleji než produktivita práce. Potom by negativa převážila. Své obavy, že k takovému vývoji v podnikatelské sféře v některých oborech už dochází, nedávno vyjádřila i Česká národní banka.

Kde získat zaměstnance

Nedostatek pracovních sil se snaží zaměstnavatelé řešit různě. Někteří spoléhají na náborové a stabilizační příspěvky a nabídku různých zaměstnaneckých výhod. Jiní slibují vyplatit svým stávajícím zaměstnancům odměnu, přivedou-li nového kolegu. Zlaté časy mají i personální a zprostředkovatelské agentury a firmy nabízející externí zajištění některých činností.

Firmy také opět projevují zájem o zaměstnávání vitálních důchodců a žen na mateřské dovolené. Nejedná se přitom jen o manuální a pomocné práce, ale třeba i o funkce poradců a specialistů. V řadě oborů se mohou formou brigády nebo práce na částečný úvazek dobře uplatnit také studenti. Mohou si tak nejen přivydělat, ale i získat potřebnou praxi.

V neposlední řadě je i v Česku stále větší zájem o zaměstnávání cizinců. Podle společného plánu ministrů průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí a vnitra by mohly být od roku 2009 po vzoru USA zavedeny „zelené karty”. Vláda tak chce zjednodušením přístupu k povolením k dlouhodobému pobytu a pracovním povolením podpořit pracovní migraci kvalifikovaných cizinců.

Anketa

Jste spokojeni ve svém současném zaměstnání?

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 9. 2007 19:52