Ivanco: Když už se paušál nevyplatí, vystačíte s excelovskou tabulkou

Od letoška se paušál nemusí vyplatit dalším OSVČ. Řešením může být daňová evidence. Můžete na ni přestoupit i během roku. Jak na to? (ROZHOVOR)

Letošní rok přinesl další zpřísnění podmínek pro využití výdajových paušálů. Spolu s faktem, že v drtivé většině případů nemohou OSVČ využít ani slevu na dítě a vyživovanou manželku, to může znamenat obrat k daňové evidenci, která je jednodušší než vedení podvojného účetnictví.

Jak přesně se dá na daňovou evidenci přejít na konci i v průběhu roku, jsme se zeptali Gabriely Ivanco, senior manažerky daňového oddělení společnosti Mazars.


Autor: Mazars

Gabriela Ivanco

– Senior Manager daňového oddělení společnosti Mazars

Gabriela Ivanco má téměř 16 let zkušeností s daňovým poradenstvím. Specializuje se na poradenské služby v oblasti zdanění fyzických osob a oblast sociálního a zdravotního pojištění.

Ve společnosti Mazars zastává pozici Senior Manager daňového oddělení a působí také v odborné sekci daní z příjmů fyzických osob u Komory daňových poradců ČR.

Hovoří česky a anglicky.

Pro mnohé OSVČ je využití výdajového paušálu přitažlivé svou jednoduchostí. V letošním roce ale došlo k dalšímu zpřísnění pravidel pro jejich užívání. Co se změnilo?

Omezení výdajových paušálů platí již od roku 2014 pro činnosti spadající do paušálů ve výši 40 a 30 %, tedy pro svobodná povolání, autorské honoráře a příjmy z pronájmu. Od roku 2015 došlo ke sjednocení pro všechny kategorie OSVČ a od ledna 2015 lze paušály v plné procentní výši využít pouze u příjmů nepřesahujících dva miliony korun ročně i u činností spadajících do 60% a 80% paušálu, tedy živnosti a zemědělci.

Dá se uvést konkrétní příklad?

Předpokládejme, že jak řemeslník, tak živnostník budou mít za rok 2015 příjmy právě dva miliony korun, což je horní hranice pro využití paušálních výdajů. Řemeslník využívající 80% paušál uplatní výdaje ve výši 1 600 000 korun a jeho daňový základ bude činit 400 000 korun.

Živnostník uplatňující paušální výdaje ve výši 60 % si od příjmů odečte 1 200 000 korun a jeho základ daně bude činit 800 000 korun. Pokud ovšem tyto osoby budou mít příjmy vyšší než dva miliony korun, stále si budou moci jako paušální výdaj uplatnit pouze částku 1 600 000 korun, respektive 1 200 000 korun.

Takže paušály nebudou pro OSVČ s příjmem nad 2 miliony úplně zapovězené, ale efekt bude omezený? Dá se případně opět naznačit rozdíl na příkladu?

Možnost uplatnění výdajů paušálem mají všechny OSVČ bez ohledu na to, jak vysoký je jejich příjem, to znamená i ty s příjmem nad 2 miliony korun. Nicméně, jak již bylo uvedeno výše, nelze uplatnit vyšší paušální výdaje než takové, jaké lze příslušnou procentní sazbou vypočíst z částky dva miliony korun.

Předpokládejme, že řemeslník a živnostník z předchozího příkladu budou mít příjem 4 miliony korun. Oba dva uplatní maximální možnou výši výdajového paušálu, řemeslník ve výši 1 600 000 korun a živnostník ve výši 1 200 000 korun. Avšak základ daně řemeslníka bude v tomto případě činit 2 400 000 korun a základ daně živnostníka 2 800 000 korun.

Anketa

Uplatňujete výdajové paušály?

Je vlastně využití paušálních výdajů nějak podmíněno?

Využití paušálních výdajů není ničím podmíněno, může je využít každý podnikatel. Zákon znemožňuje využití paušálních výdajů pouze osobám, které mají příjmy ze společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) nebo ze společenství jmění a jejichž výdaje nejsou rozděleny stejným způsobem jako příjmy.

Stejně tak živnostník, který má příjmy ze spoluvlastnictví majetku, přičemž příjmy a výdaje nejsou mezi spoluvlastníky rozděleny podle spoluvlastnických podílů, nemůže využít možnosti paušálních výdajů a musí uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.

Kvůli letošním změnám tedy opět přibude lidí, kterým už se paušál nevyplatí. Řešením může být přechod na daňovou evidenci. Kdo ji může vést?

Nejdříve by si měli všichni podnikatelé důkladně propočítat, jestli nejsou jejich skutečné výdaje vyšší než ty paušální. Pokud zjistí, že ano, je z finančního hlediska výhodnější přejít na daňovou evidenci. Komu vyjde jen malý rozdíl mezi skutečnými náklady a možným paušálem, měl by zvážit, zda mu větší administrativa a vyšší riziko chyby stojí za to. Pravděpodobně se přechod na daňovou evidenci nevyplatí svobodným a bezdětným lidem, kteří navíc nedosáhnou ročního dvoumilionového obratu.

Daňovou evidenci mohou vést všechny OSVČ, které nemají zákonnou povinnost vést účetnictví. Účetnictví jsou povinny vést například fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, podnikatelé, jejichž obrat dle zákona o DPH přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 miliónů korun, nebo OSVČ, které jsou účastníky sdružení a alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení má povinnost vést účetnictví.


Autor: Mazars

Gabriela Ivanco

Pokud by OSVČ chtěla přejít z výdajového paušálu na daňovou evidenci k novému zdaňovacímu období, jak přechod probíhá?

Přechod z paušálních výdajů na vedení daňové evidence není nikterak náročný, je potřeba pouze počítat s vyšší administrativní zátěží, jež je individuální podle typu podnikání, počtu zaměstnanců a podobně.

Pokud navíc živnostník v okamžiku přechodu z uplatňování paušálních výdajů na vedení daňové evidence a uplatňování výdajů skutečných eviduje nějaké pohledávky, které by při úhradě byly jeho zdanitelným příjmem, je potřeba podat za předcházející zdaňovací období řádné nebo dodatečné přiznání k dani z příjmů fyzických osob a upravit v něm základ daně o hodnotu těchto pohledávek.

V daňové evidenci je potřeba pečlivě vést evidenci o příjmech a výdajích i majetku a závazcích. Výdaje je navíc potřeba rozlišovat na daňově uznatelné a neuznatelné. Forma daňové evidence není v zákoně striktně stanovena. Pokud není OSVČ plátcem DPH, nemá zaměstnance a podobně, není nutné používat speciální software a stačí vést evidenci například v jednoduché excelovské tabulce.

Při případné kontrole však musí být možné prokázat příjmy, výdaje, majetek i závazky a potřebné doklady evidovat za všechna zdaňovací období, pro která ještě neuplynula lhůta pro vyměření daní (daně z příjmu fyzických osob, ale případně i DPH).

Jaké povinnosti má OSVČ po ukončení zdaňovacího období?

OSVČ, která se rozhodla přejít z výdajového paušálu na daňovou evidenci, nemá žádné oznamovací ani jiné povinnosti vůči finančnímu úřadu ani ostatním institucím ke konci zdaňovacího období.

Pokud se ještě vrátím k úpravě základu daně, jak přesně to udělat?

Jak již bylo zmíněno výše, pokud OSVČ, která přechází z paušálu na vedení daňové evidence, k okamžiku přechodu na daňovou evidenci eviduje neuhrazené pohledávky, zvýší základ daně o hodnotu těchto pohledávek v daňovém přiznání za období předcházející změně způsobu uplatňování výdajů. Pokud OSVČ na konci roku 2014 neměla žádné pohledávky, přejde od 1. ledna 2015 snadno na daňovou evidenci a nemusí řešit úpravu základu daně za rok 2014.

Co kdyby OSVČ chtěla přejít z výdajového paušálu na daňovou evidenci během roku? Je to možné?

Rozhodnutí přejít na daňovou evidenci může OSVČ učinit i během roku, poté však na ni musí přejít zpětně od počátku daného roku. OSVČ není povinna tuto změnu nikam hlásit, pouze v daňovém přiznání v Příloze č. 1 příští rok uvede, že vede daňovou evidenci.

Pokud OSVČ evidovala ke konci roku předcházejícímu roku změny uplatňování výdajů neuhrazené pohledávky, je povinna zvýšit základ daně za předcházející rok o tyto neuhrazené pohledávky. Pokud to nestihne v řádném termínu (do 1. 4. následujícího roku), musí podat dodatečné daňové přiznání a příslušnou změnu uvést i v opravném přehledu pro okresní správu sociálního zabezpečení.

Děkuji za rozhovor.