Italové mají obchod v krvi

Itálie je země s obchodní historií, jakou se může pochlubit málokterý stát. I dnes patří Itálii evropský primát v počtu drobných podnikatelů. Podniká tam téměř každý třetí muž a každá šestá žena. Díky cestovnímu ruchu k tomu mají ideální podmínky.

Bohatý sever, chudý jih

V Itálii jsou poměrně velké regionální rozdíly v nezaměstnanos­ti. Průměr za celou zemi se v posledních třech letech pohybuje okolo 8,0 %. Jenže rozdíl mezi nejlepším regionem (Bolzano) a nejhorším regionem (Calabria) je téměř 20 %. Rozdíl mezi bohatým severem a chudým jihem Itálie je zřetelný ve všech ekonomických ukazatelích.

A jak žije průměrný Ital? V práci stráví v týdnu zákonem stanovených 40 hodin. Pokud pracuje přesčas, dostane 10% příplatek. Nesmí ale ročně odpracovat více než 520 přesčasových hodin. I tak je to nejvíce přesčasů v EU.

Italové jsou spořivým národem. V průměru v loňském roce naspořili téměř 12 % svého měsíčního příjmu, což je nejvíce v EU…

V zemi není zákonem zavedena minimální mzda. Průměrná hrubá roční mzda byla v loňském roce 23 299 euro a míra povinných odvodů je v rámci Evropské unie průměrná, viz tabulka. Výpovědní lhůta je závislá na počtu odpracovaných let: do pěti odpracovaných let činí 15 dní, od 5 do 10 let 30 dní, nad 10 odpracovaných let 45 dní, přičemž se sčítá délka zaměstnání od všech zaměstnavatelů.

Trh práce v Itálii
Mzdové odvody Průměrný příjem (v %)
67 100 133 167
Centrální daň z příjmů fyzických osob 12,6 17,4 20,0 23,5
Místní daň z příjmů fyzických osob 1,0 1,0 1,0 1,0
Celkem daň z příjmů 13,6 18,4 21,0 24,5
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 9,2 9,2 9,2 9,2
Celkové odvody zaměstnancem 22,8 27,6 30,2 33,7
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 32,1 32,1 32,1 32,1
Celkové zdanění práce 41,5 45,2 47,1 49,8

Podnikatelské prostředí je přísně střeženo

V Itálii funguje nezisková asociace Confesercenti, která reprezentuje zájmy drobných podnikatelů v obchodním a turistickém ruchu. Tato italská asociace si vytyčila jako svůj cíl ochranu nejmenších podniků. Confesercenti nabízí italským malým a středním podnikům specializované služby jako marketing, účetnictví, právní, finanční a jiné odborné poradenství a školení. A poněkud kuriózně vyhlížející poradenství z oblasti odborů a služby pro penzionované podnikatele.

Všechny typy společností, které chtějí provozovat činnost v Itálii, se musí zapsat v Registru společností (Registro delle Imprese) u místní obchodní komory. Speciální pravidla přitom platí pro zápis do obchodního rejstříku pro provozy pracující s potravinami nebo nápoji a pro činnosti v turistickém ruchu.

Sociální příspěvky jsou podobné jako v Česku

Co se týče sociálního zajištění občanů, je Itálie někde uprostřed pomyslného evropského žebříčku. Jeho výše je podobná úrovni v Česku. Při porovnání průměrného výdaje sociální povahy na občana k průměrné čisté mzdě se dojde k číslu 35 %.

  • Výše přídavků závisí na finanční situaci rodiny (dle měsíčního příjmu), kdy s vyšším rodinným příjmem klesá i výše přídavků. Měsíční výše přídavků se pohybuje od 0 euro do 250 euro. Nárok na přídavky na děti mají rodiče do 18 let věku dítěte.
  • Porodné je 775 euro.
  • Výše podpory v nezaměstnanosti je 40 % z příjmu za poslední 3 měsíce, maximálně však 820 euro měsíčně. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je 180 dní, pro lidi starší 50 let 270 dní. Ve zvláštních případech, jako jsou zdravotní problémy se vyplácí podpora v nezaměstnanosti po celé 4 roky, jestliže občan nemůže pobírat invalidní důchod.
  • Prvních 20 dní se poskytuje nemocenská ve výši 50 % z průměrného příjmu za poslední tři měsíce, od 21. dne již ve výši 66,6 %. Nemocenskou pobírá člověk maximálně 6 měsíců během jednoho roku. Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci mzdu po dobu prvních tří dní nemoci, poté dostává zaměstnanec nemocenskou od sociální instituce. Některé pracovní kategorie dostávají i v době nemoci mzdu ve výši 100 % po dobu 3 měsíců a teprve poté následuje výplata nemocenské. Navíc mnoho kolektivních smluv zajišťuje zaměstnanci stejnou mzdu jako před onemocněním. Zaměstnavatel pak musí doplácet rozdíl mezi nemocenskou vyplácenou sociální institucí a zaměstnancovou průměrnou mzdou.
  • Peněžitou pomoc v mateřství poskytují italské úřady dva měsíce před porodem a tři měsíce po porodu. Výše peněžité pomoci v mateřství je 80 % z vyměřovacího základu za předcházejících pět měsíců.
  • Výše životního minima se liší dle konkrétních regionů, např. u jednočlenné domácnosti je nejvyšší sazba 269 euro, u rodiny s dvěma dětmi je nejvyšší sazba 852 euro a u rodiny se třemi dětmi je nejvyšší sazba 914 euro. V některých regionech je však ještě možné zvýhodnění u rodin s malými dětmi.

Prameny:

  • The Worldbank – Doing Business 2007
  • OECD FACTBOOK 2007
  • Centrall Inteligence Agency – The World Factbook 2007
  • „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland
  • The Federation of European Employers

Anketa

Průměrný Ital měsíčně uspoří 12 % svého příjmu. Kolik si dáváte stranou vy?