Investice na kapitálovém trhu nebo prostřednictvím podílových fondů jsou v ekonomicky rozvinutých zemích běžným nástrojem zhodnocování rodinných úspor. V České republice zatím nemají příliš dlouho historii a domácnosti peníze ukládají do konzervativních, ale ne příliš výnosných spořících nástrojů.
Jednou z příčin, proč se lidé vyhýbají kapitálovému trhu, je nedostatek informací. A protože finanční server Měšec.cz je především informační server, není náhodou, že uspořádal konferenci „Investiční příležitosti pro drobné investory“, jejímž záměrem bylo především zprostředkovat informace z trhů, od on-line brokerů, investičních společností a bank drobným investorům.
Konference, která byla rozdělena do dvou bloků – přednášky a panelová diskuse, se konala včera a veškeré presentace včetně Investičního sborníku 2007, který byl na konferenci představen, jsou k dispozici ke stažení.
Investiční sborník 2007
Investiční sborník 2007 je souborem analýz předních analytických domů a nabízí náhled jak na český trh a české akcie, tak na vybrané sektory ekonomiky z pohledu investičních příležitostí. Nechybí ale ani analýzy amerického trhu a zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), které jsou v posledních letech často skloňovány. Ve sborníku jsou zahrnuty též analýzy derivátů obchodovaných na pražské burze a komodit.
RM-Systém v roce 2007
RM-Systém má v letošním roce cestu otevřenou stát se regulérní burzou. Mimoburzovnímu trhu to „umožní“ implementace nové evropské směrnice, která trhy již nerozlišuje na „burzovní“ a „mimoburzovní“, ale nazývá je jednotně „burzou“.
Jan Sochor, předseda představenstva, RM-Systém
RM-Systém se i v letošním roce bude zaměřovat na drobné a střední investory, kteří obchodují v řádech desítek tisíc až jednotek miliónů. Zdá se, že se zavedením pokynu EasyClick se mu daří – od července 2006 do února 2007 se objemy obchodů zpětinásobily a dosáhly čtvrtiny objemů KOBOSu (segmentu Burzy cenných papírů Praha pro drobné investory).
Z pohledu investorů je ale zajímavější získání licence na vedení samostatné evidence cenných papírů, která umožní obchodovat též tituly neevidované ve Středisku cenných papírů. V květnu letošního roku by se tak na RM-Systému mohly začít obchodovat první zahraniční akcie – nejdříve Zentiva, ORCO, ECM, Erste Bank, Pegas, které jsou nyní obchodovány na pražské burze, následně významné zahraniční tituly v českých korunách zatím neobchodované (např. Microsoft, Siemens aj.). V posledním kroku přibudou nepákové investiční certifikáty a ještě o něco později též deriváty s pákovým efektem.
RM-Systém má oproti BCPP několik výhod. Jednou z nich je delší obchodování, kdy lze uskutečnit obchod až do 17. hodiny (na Burze jen do 16. hodiny). Tuto konkurenční výhodu chce dále prohlubovat a prodlužovat obchodní hodiny. Druhou je vypořádání obchodů v reálném čase (T+0), Burza obchoduje s vypořádáním T+3 (tedy tři dny po uskutečnění obchodu), což ovšem někteří obchodníci s cennými papíry dokáží kompenzovat a svým klientům umožňují prodat i na pražské burze akcie, které zakoupili, týž den.
Jan Sochor, předseda představenstva RM-Systému, ve své prezentaci též uvedl, že s přijetím nové směrnice se nejen mimoburzovní trh stane burzou, ale také se může znesnadnit přímý přístup nezkušených investorů na trh. Budou tak muset využít služeb některého z obchodníků s cennými papíry.
Burza cenných papírů Praha 2007
Pražská burza nabrala na obrátkách v druhé polovině minulého roku. Kromě dvou primárních emisí akcií začala obchodovat burzovní futures i neburzovní deriváty (investiční certifikáty a warranty). Na úspěšný loňský rok chce navázat i v letošním, kdy očekává další emise certifikátů i primární emise akcií.
Petr Koblic, generální ředitel, Burza cenných papírů Praha
Podle slov Petra Koblice, generálního ředitele Burzy cenných papírů Praha, jsou tři či čtyři potenciální emitenti investičních certifikátů v poslední fázi vyjednávání. Jak následně uvedl v panelové diskusi Jiří Opletal z BCPP, je velmi pravděpodobné, že noví emitenti nebudou chtít zůstat u jednoho certifikátu, ale vydají jich řádově deset až patnáct.
Petr Koblic ve své přednášce uvedl, že se někteří členové Burzy při posledním jednání o zavedení nových produktů stavěli proti z důvodu technických omezení. S trochou nadsázky řekl, že některé technické obtíže obchodníci vyřešili pořízením větších monitorů – nevešly se jim totiž všechny obchodované tituly na jednu obrazovku.
Drobní investoři na pražské burze uskuteční přibližně 15 až 20 % obchodů. Většinu, mezi 55 a 60 % obchodů, realizují zahraniční institucionální klienti. Postavení domácích investorů nezachrání ani domácí institucionální klienti, kteří tvoří méně než 10 % obchodů. Zbývajících 10 až 15 % obchodů je v rukou obchodníků s cennými papíry obchodujícími na vlastní účet.
V letošním roce kromě nových emisí, ať již akcií či derivátů, bude hrát prim Energetická burza Praha. Jedná se o dceřinnou společnost Burzy cenných papírů Praha, pod jejímž obchodním systémem bude organizovat trh s elektrickou energií. Testovací obchody by měly začít v dubnu, v ostrém provozu by měla být na přelomu července a června.
Ani pražská burza ale není ušetřena byrokratického molocha české administrativy. Přestože Energetická burza Praha byla založena 31. ledna 2007 a dle zákona by měla být zapsána do obchodního rejstříku do jednoho týdne, dosud neobdržela pravomocné rozhodnutí…
Novinky by měly přibýt i mezi burzovními futures. V brzké době by se měl začít obchodovat futures na index realitních společností, v plánu jsou též futures na další akcie (např. Telefónica) a další varianty a mělo by se dostat též na futures na index PX – prodloužení na devítiměsíční kontrakt.
A samozřejmě ve vzduchu visí též dlouho očekávané další primární emise akcií.
Nová regulace
Většina lidí, kteří se odhodlají svěřit někomu své prostředky, chce vědět, zda jsou v dobrých rukou a zda je nemůže dotyčný snadno zpronevěřit. Důvěru podporuje též regulace a dohled ze strany státních orgánů.
David Rozumek, Česká národní banka
Z důvodu vyšší flexibility a snazšího naplnění volného pohybu služeb je zaváděna nová koncepce regulace finančního trhu v rámci Evropské unie. Ukrývá se pod tajemnou zkratkou MiFID a právě na jejích základech stojí budoucí označení všech organizátorů trhu s cennými papíry „burzou“.
Dosah MiFID je ale mnohem širší. Jak uvedl ve své přednášce David Rozumek z České národní banky, upravuje např. kategorizaci klientů, kdy podle zkušeností investora budou aplikovány různé úrovně jeho ochrany, rozšiřuje definici derivátů tak, že bude flexibilnější a bude odpovídat potřebám trhu, nakazuje obchodníkům vykonávat příkazy klientů podle jasných pravidel zohledňujících cenu, rychlost vypořádání, pravděpodobnost realizace pokynu a mnoha dalších kritérií.
Nová evropská úprava povede k oslabení regulační úlohy národních regulátorů (jímž je v České republice Česká národní banka) a postupně snad až k vytvoření jediného evropského regulátora (CESR).
Alternativní investiční příležitosti
Vratislav Svoboda, předseda představenstva Atlantik-Kilcullen Asset Management, v poslední přednášce včerejšího odpoledne hodnotil alternativní investiční příležitosti. Nejprve ale shrnul události nedávných dní, kdy došlo k poklesu na trzích blížícímu se deseti procentům.
- od roku 2003 celkem 6 korekcí s průměrným propadem 7%
- průměrný býčí trh trval 150 dní s průměrným 20% růstem
- další růst má vždy silnější sentiment
- červnový růst byl nejdelší a druhý nejsilnější (od r. 2003)
- volatilita se před korekcí snižuje, propad je náhlejší
- často je vidět management, jak prodává svoje akcie
Ale ani s rozvíjejícími se zeměmi, které jsou často doporučované investičními domy a vyhledávané drobnými investory – BRIC, to není tak růžové, jak by se mohlo zdát. Např. podle odhadovaného P/E (price earning ratio – poměr ceny k zisku společnosti, udává, kolik stojí jedna jednotka zisku společnosti; čím vyšší P/E, tím je akcie dražší) patří čínský trh mezi nejdražší a i Indie je nad evropským a americkým trhem. Ostatně ani české akcie nepatří již zdaleka k nejlevnějším…
Vratislav Svoboda, předseda představenstva Atlantik AM
I podle dalších ukazatelů ale k levnějším trhům, které mohou být příhodnou investiční příležitostí, patří spíše Rusko a Brazílie než předražená Čína a drahá Indie. Ovšem i na starém kontinentě a ve Spojených státech lze hledat zajímavé příležitosti plynoucí ze stárnutí populace. Jsou jimi finanční služby, farmacie, zdravotnictví, luxusní zboží, vybrané reality. Své místo opět naleznou základní komodity – energie, materiály, potraviny, voda.
BRIC země jsou sice stále potenciálně velmi zajímavé, ovšem také poměrně rizikové, což dokládají výkyvy indexů jednotlivých národních burz. V celkovém pohledu ale kombinace všech BRIC zemí slibuje zajímavý výnos. Optimální je ovšem diverzifikace portfolia např. mezi evropské, ruské a čínské akcie – oproti rizikovosti čistě evropského portfolia dojde jen k nepatrnému zhoršení, ale potenciální výnos stoupne z necelých deseti na více než dvacet procent.
Vhodné je též zařazení komodit do portfolia, neboť v případě poklesu akciových trhů zpravidla rostou…
Vratislav Svoboda se zmínil ale též o dalších, neinvestičních rizicích čínského trhu. V poslední době roste vývoz zbraní z Číny do zemí Latinské Ameriky. Čína vytváří hospodářsko-vojenskou alianci zemí stojících mimo Severoatlantickou alianci (NATO). Vojenský konflikt ale považuje za velmi málo pravděpodobný, neboť čínská ekonomika je závislá na amerických a evropských firmách.
Stručné závěry panelová diskuse
V panelové diskusi na konferenci „Investiční příležitosti pro drobné investory“ vystoupili Jan Barta, ČSOB Investiční společnost, David Brzek, Fio, burzovní společnost, Petr Gapko, brokerjet České spořitelny, Jiří Opletal, Burza cenných papírů Praha, David Rozumek, Česká národní banka, a Petr Žabža, Sal. Oppenheim.
Portfolio běžných domácností lze doplnit realitními fondy, neměly by ale přesahovat více než 5 % investičního majetku. Investovat lze přitom vše, co převyšuje šest měsíčních příjmů domácnosti, které by měly zůstat jako likvidní rezerva.
Naopak s hedge fondy, které se v minulém roce uvolnily i pro drobné investory, je situace složitější. Sice lze investovat též cca 5 % portfolia do těchto podílových fondů, jejich výběr je ale poměrně složitý, protože nabízejí nesčetnou škálu investičních strategií. Ani dohled nad nimi není zcela jasný a jejich regulace je velmi volná.
Mnohem více důrazu by mohly domácnosti věnovat investičním certifikátům, které jsou alternativou podílovým fondům. Jejich nabídka je široká a nabízejí též alternativy zajištěné proti kursovému riziku. Rozdíl mezi investičními certifikáty a podílovými fondy spočívá ale především v tom, že zatímco investiční certifikáty sledují vývoj trhu, portfoliomanažeři podílových fondů se snaží trh překonat.
Zajištění kursového rizika portfolií je oblastí, v níž se zastoupení obchodníci neshodli. Zatímco David Brzek uváděl, že jsou efektivní možností pro zajištění i drobných investorů, Petr Gapko mu oponoval s tím, že zejména zajištění dolarového rizika je příliš nákladné na to, aby bylo efektivní i v malých objemech.
Investoři při podpisu smlouvy vyplňují investiční dotazník. Na jeho základě je vytvořen investiční profil klienta – a obchodníci s cennými papíry podle investičního profilu ke klientům přistupují. Chce-li například nezkušený investor provést rizikovou transakci, je obchodníkem upozorněn. BrokerJet též nezpřístupňuje nezkušeným investorům deriváty s pákovým efektem. Podle investičního profilu může být též varován klient investiční společnosti, že fond, do něhož chce vstoupit, je více rizikový.
Dohled nad kapitálovým trhem vnímají obchodníci vesměs pozitivně, přestože jim některá nařízení komplikují obchodování. Např. David Brzek nedávné odejmutí licence společnosti Afin Brokers bez vyjádření ke konkrétní kauze okomentoval tak, že je vidět, že je dohled činný.
David Rozumek z dohledu nad kapitálovým trhem sice nechtěl ještě neuzavřenou kauzu Afin Brokers komentovat, nicméně na přímý dotaz uvedl, že i Capital Partners, kteří převzali většinu klientů, jsou v současné době pod dohledem. Capital Partners jsou členy pražské burzy, a tak na ně dohlíží též ona. A v současné době ostře sledovaná společnost nevykazuje jakékoli známky pochybení, které by mohly vést ke stejnému osudu jako u Afin Brokers.
Při přechodu klientů od jednoho obchodníka k druhému se vyskytly komplikace s nacionalistickým americkým trhem. Pokud nejste zrovna občan USA, nelze dle americké legislativy převést vaše portfolio od jednoho obchodníka k druhému. Česká národní banka v současné době vede jednání o možnostech nápravy tohoto diskriminačního stavu, ovšem zda bude úspěšná, ukáže až čas.
Snahu a angažovanost ČNB v umožnění přechodu mezi obchodníky i v případě amerických portfolií ocenil David Brzek, který význam snadného přechodu mezi obchodníky zobecnil nejen na dobu úpadku či odejmutí licence obchodníka. Je důležitá obdobně jako možnost přechodu mezi telefonními operátory.
