Hlavní navigace

Investice pro opatrné

29. 11. 2007
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Každá investice je spojena s rizikem, že investor bude nakonec zklamaný. Výnos totiž bude nižší, než jaký očekával. Někdy dokonce může přijít přinejmenším o část svého vkladu. Zabránit tomuto nebezpečí lze především obezřetným výběrem investiční strategie a produktů.

Hlavní úkol: porazit inflaci!

Vytváření úspor v době všeobecného zdražování není pro většinu lidí jednoduché. I tak by se o to alespoň měli pokusit. Ocitnout se ve svízelné finanční situaci bez možnosti čerpání finančních rezerv je hodně nepříjemné. Půjčka může pomoci překlenout akutní nedostatek hotovosti, ale dlouhodobější nerovnováhu mezi příjmy a výdaji nevyřeší. Stále aktuálnější je také spoření na stáří.

Důležité ovšem není jenom úspory vytvářet. Vždy je zároveň potřeba zajistit jejich bezpečnost. Riziko nepředstavují jenom různí zloději a podvodníci. Úspory ohrožuje také inflace. Sice postupně a nenápadně, ale zato s urputnou vytrvalostí. Kdo své úspory před inflací účinně neochrání, postupem času o jejich část přijde. Bude si za ně totiž moci koupit stále méně zboží a služeb.

Čím déle nebudou úspory zhodnocovány a tempo inflace bude vyšší, tím vyšší budou i ztráty. Proti inflaci je třeba úspory bránit i v dobách relativního klidu, kdy růst cenové hladiny nepřekročí několik procent za rok. Například při stálé tříprocentní inflaci během patnácti let klesne kupní síla úspor o více než třetinu. Obrana je jediná: investovat s výnosem, který inflační nárůst cen alespoň vyrovná.

Investor si musí zvolit své priority

Základní pravidlo investování říká, že investor se vždy pohybuje uvnitř pomyslného investičního trojúhelníku. Jeho tři vrcholy tvoří potenciální výnos, míra rizika a likvidita. Výnos a riziko jsou jako spojené nádoby. Vyšších výnosů lze dosáhnout jen s vyšším rizikem a naopak. Výnos ovlivňuje i likvidita, tedy požadovaná rychlost převedení investice zpět na disponibilní hotovost.

Pro investory jsou důležité všechny tyto tři parametry. Bohužel si ale musí vybrat, který z nich budou preferovat. Snaha nalézt investici kombinující vysoký výnos a likviditu s nízkým rizikem je předem odsouzena k neúspěchu. Kdyby totiž takováto investice existovala, brzy by na trhu zůstala osamocena. Všichni racionálně uvažující investoři by si vybrali právě ji a o ostatní investice by nejevili zájem.

Výnos, riziko a likviditu je třeba ještě doplnit o délku investičního horizontu, tedy dobu, na kterou je investice plánována. Krátký investiční horizont může být limitujícím faktorem pro využití některých investičních strategií a nástrojů nabízejících dosažení vyšších výnosů. Jeho prodloužení pak obvykle rozšíří možnosti investování a umožní vyšší zhodnocení investice při zachování únosné míry rizika.

Jak se vypořádat s riziky?

Rizik ohrožujících návratnost a ziskovost investic je celá řada. Vypořádat se s nimi lze především výběrem vhodné investiční strategie a nástrojů. Nutným předpokladem je alespoň minimální penzum znalostí a zkušeností. Pokud jimi investor nedisponuje, může se zkusit obrátit na finančního poradce. I v tomto případě by však měl spoléhat hlavně na svůj rozum.

Jednou z povinností finančních poradců je upozornit klienta na všechna rizika, která jsou se zvažovanou investicí spojena. To, do jaké míry bude tato povinnost naplněna, záleží hlavně na odborné úrovni každého poradce a jeho smyslu pro etiku. Přesvědčování o výjimečné výhodnosti nabízené investice a bagatelizace rizik s ní spojených by pro klienta vždy měly být signálem k odchodu, nebo alespoň vyšší obezřetnosti.

S některými investičními riziky se nelze vypořádat jinak než diverzifikací. Správně diverzifikované portfolio zpravidla zahrnuje několik typů investic do různých produktů tak, aby případná krize v některém oboru nebo teritoriu neohrozila návratnost všech investovaných prostředků. Na druhou stranu přílišné rozdrobení investic může zkomplikovat a prodražit jejich správu.

Kam (ne)investovat a proč?

Většina úspor českých domácností stále leží na běžných účtech. Výnos v řádu desetin procenta ročně znamená, že takto uložené úspory postupně požírá inflace. O mnoho lépe na tom nejsou ani úspory ležící na spořících účtech a termínovaných vkladech. Úročení mírně nad úrovní inflace je na nich možno dosáhnout obvykle jen za cenu několikaletých výpovědních lhůt, což znamená velmi špatnou likviditu.

Z pohledu likvidity je na tom ještě hůře penzijní připojištění. Na výplatu úspor včetně státních příspěvků a možnosti čerpání daňových výhod si klient penzijního fondu počká nejméně 5 let a zároveň přitom musí dosáhnout věku 60 let. Tato forma spoření je sice poměrně bezpečná, ale kromě špatné likvidity zatím nenabízí ani nijak oslnivé výnosy pohybující se kolem 4 % ročně. Její připravované změny zvýší nejen výnosy, ale nejspíš také riziko.

Problém s nízkou likviditou a velmi dlouhým investičním horizontem se týká i kapitálového a investičního pojištění. Zejména kapitálové pojištění je nepříliš transparentním produktem s relativně nízkými výnosy. Člověk, který o takovéto formě uložení úspor uvažuje, by si měl ujasnit, zda opravdu potřebuje v rámci jednoho produktu spořit a zároveň být pojištěn. Investiční pojištění pak slibuje vyšší výnos, ale bez jakýchkoliv záruk.

Akcie, obligace, komodity a další

Většina investic, ať už v rámci individuálního nebo kolektivního investování, směřuje do cenných papírů, popřípadě komodit. Nezkušený investor, který nechce příliš riskovat, by se měl samostatným pokusům o zbohatnutí na burze raději vyhnout. Pravděpodobnost, že dříve či později prodělá, je velmi vysoká. Většina lidí se totiž nedokáže pod psychickým tlakem racionálně rozhodovat – neuváženě nakupuje a zbrkle prodává.

Problémem individuálních investorů také bývá obtížná diverzifikace investic a nedostupnost některých investičních nástrojů daná menším objemem investovaných prostředků. Tyto problémy lze vyřešit prostřednictvím investic do podílových fondů. Nabídka je poměrně široká. Při výběru typu fondu hraje hlavní roli délka investičního horizontu, požadavky investora na likviditu a jeho tolerance k riziku.

Většina opatrných investorů se dnes zajímá hlavně o zajištěné fondy garantující návratnost vkladu. Cenou za tuto jistotu je nízká likvidita a limitovaný výnos. Na rozdíl od běžných podílových fondů u nich bývá časově omezena možnost koupě podílu. Garance vrácení vložené částky se pak vždy vztahuje jen k datu minimálně pětileté splatnosti fondu. Výnos tvoří podíl na cenovém vývoji akciového indexu nebo jiného podkladového aktiva.

Stavební spoření zůstává sázkou na jistotu

Poučka o neexistenci bezpečné a přitom výnosné investice má v současné době alespoň jednu výjimku. Díky existenci státní podpory jí zůstává stavební spoření. Jeho zvláštní postavení vyplývá z původního účelu nástroje pro podporu řešení bytových potřeb obyvatel. Ve skutečnosti je však doposud využíváno hlavně jako výhodné dlouhodobé spoření. Na tom nic nemění ani rostoucí zájem o úvěry zaznamenávaný stavebními spořitelnami.

Omezující specifika stavebního spoření vyplývají z šestiletého spořícího cyklu a limitů pro výplatu státní podpory. Neoddiskutovatelnou konkurenční výhodou tohoto produktu, zvláště pro opatrné investory, je jeho velká bezpečnost a garance slušných výnosů. Vklady u stavebních spořitelen jsou ze zákona pojištěny. Čistý výnos v šestiletém cyklu může dosáhnout 6 % ročně.

S reálnými investicemi opatrně

Řeč zatím byla jen o finančních investicích. Opatrný investor by ovšem neměl nechat bez povšimnutí i další možnosti pro uložení svých úspor. Zejména v dobách, kdy jsou finanční, akciové a komoditní trhy zmítány nejistotou, roste zájem o reálné investice. K nejstarším prostředkům, které lidé používají pro uchování hodnoty v dobách nejistoty, patří zlato a drahé kameny.

skoleni_15_4

Pro běžného investora přichází do úvahy nákup zlatých slitků nebo investičních mincí, případně certifikovaných investičních diamantů. Jedná se o konzervativní investici, která nejspíš nepřinese velký zisk. Ale může zabránit ztrátě, když se vše okolo hroutí. V případě zlata a diamantů dvojnásob platí, že bezpečné jsou nákupy jen z prověřených zdrojů. Předem je třeba také myslet na bezpečné uložení nakoupených cenností.

Investice do starožitností, umění a sbírkových předmětů lze doporučit spíše jen osobám, které se v těchto oblastech vyznají anebo je budou nakupovat na základě doporučení seriózních odborníků. Rizikem těchto investic je nejen možnost pořízení padělku, ale i možné obtíže při jejich převádění zpět na hotovost. Narozdíl od investičního zlata a diamantů je totiž vývoj poptávky po uměleckých předmětech a starožitnostech dosti nevyzpytatelný.

Investujete na akciovém trhu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).