Názor k článku
Inkasní agentury: Řešení pohledávek na zakázku

Dobrý den, taky bych se rád podělil o čerstvou zkušenost s Českou inkasní a factoringovou společností, resp. s panem Hrnečkem a přispěl tak k důraznému varování těm, kteří by snad uvažovali o spolupráci s touto povedenou společností.
Na začátku bylo moje rozhodnutí jednorázově vyřešit, rozuměj prodat, pohledávku s nevalnou pravděpodobností jejího vymožení, v hodnotě cca 200 tis. včetně příslušenství. Na internetu jsem tedy, jako jednu z mnoha, našel ČIFS, jejíž stránky a celková prezentace ne mne působily seriózně a poměrně profesionálně. Dohodl jsem si tedy osobní schůzku v budově Polygon House v Praze 4. Pečlivě jsem si připravil všechny podklady dokládající můj právní nárok na onu pohledávku a s očekáváním podrobné diskuze nad historií jejího vzniku a váhy jednotlivých právních listin jsem vyrazil. Tajně jsem doufal, že se mi podaří pohledávku prodat za cca 20%, když se na mě štěstí usměje. :-)
Dostavil jsem se přesně na smluvenou hodinu a tak mě trochu zaskočilo, když mě slečna usadila na upocenou židličku na chodbě v duchu „počkejte si, až Vás sestra zavolá“. Když jsem po několika minutách z pootevřené kanceláře zaslechl své jméno, vstoupil jsem do velmi strohé a jaksi sterilní místnosti, v níž stál pán s podivně napjatým výrazem v nežehlených kalhotách a košili bez kravaty…ano, pan Hrneček. Ne, že bych očekával rudý koberec a mávátka, ale trochu vyšší standard bych od společnosti, která má v popisu práce vedení obchodních jednání s klienty, přirozeně očekával. Posadil jsem se tedy na židli a začal sdělovat informace, týkající se vzniku pohledávky, načež jsem byl panem Hrnečkem rychle přerušen, to abychom neztráceli čas takovými zbytečnostmi a velmi hbitě mi převyprávěl jeho superhypernejlepší strategii postoupení pohledávky, on 12 tisíc + provizi, já 85% pohledávky, kupec už v podstatě klepe na dveře… tady máte smlouvu a listinu referencí, kde si můžete ověřit, jak jsme skvělí… zítra nashle, kšeft je hotov!!! Po tomto pětiminutovém „one man show“ jsem se ocitl venku, zpět v realitě, se dvěma papíry a vizitkou v ruce. Pustil jsem se do čtení, co že jsem to vlastně dostal – první papír…smlouva o postoupení pohledávky (bezva), druhý papír…dodatek ke smlouvě o postoupení pohledávky, ve kterém se vlastně o 180 stupňů otáčí smysl okamžitého odkupu pohledávky a přechází se do režimu komisionářské smlouvy => aniž bych měl právní vzdělání, dohledal jsem si příslušné paragrafy a lehce jsem si vydedukoval, že tento dodatek zjednodušeně říká, že „za 12 tisíc si kupuješ příslib toho, že se ČIFS pokusí najít kupce případně vymoci tvou pohledávku, ale jakými úkony, v jakých termínech, zítra, za měsíc, za rok, za sto let…nikdy? Jistý si buď ale hochu tím, že svých 12 tisíc už tak jako tak nikdy neuvidíš.“ Hned jsem se tedy jal vyhledat recenze, s kým že mám vlastně tu čest a neomylně trefil tyto diskusní příspěvky.
Rozhodl jsem se, že si ještě chvíli zahraju s panem Hrnečkem na kočku a na myš a pokusím se mu jasně vysvětlit, proč že takovou smlouvu nepodepíšu a žádnou zálohu nezaplatím. Absolvoval jsem tedy ještě několik telefonických hovorů po vzoru pohádky „HRNEČKU VAŘ!“ S velkou úlevou jsem se i já nakonec dočkal arogantního ukončení hovoru panem Hrnečkem, jak jinak než bez rozloučení.
Jsem rád, že jsem taky neskočil na lep, jen je mi smutno při představě, kolik lidí už mohlo přijít o své peníze, díky své důvěře v tuto společnost.