Spočítejte si...

Zavřít

Inflace - jak nás okrádá o úspory v bankách

Inflace je zmiňována ve všech novinách i televizích. Denně jsme bombardováni odhady inflace pro příští období, reálnými hodnotami za poslední rok a ujišťováním politiků, jak dobře pracují, když se míra inflace v Česku pohybuje na nízké úrovni. Co znamená inflace pro běžného občana?

Dochází skutečně ke snižování hodnoty jeho úspor o hodnotu inflace každý rok? A jak se proti tomu může běžný člověk bránit?

Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. V Česku docházelo v devadesátých letech k postupnému snižování míry inflace až na hodnotu 1,9 % v roce 2005. Současně se se snižující se inflací snižovaly i úrokové míry na běžných, spořících, termínovaných účtech a vkladních knížkách. Meziroční míra inflace v měsíci září současného roku je 2,7 %. Pro porovnání výnosů různých typů bankovního spoření vůči inflaci budeme v následujícím textu pro jednoduchost používat hodnotu inflace 2 %.

Míra inflace v ČR(v %)
Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Míra inflace 10,0 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9

Zdroj: ČSÚ

Jestli inflace člověka okrade či ne, závisí nejvíce na něm samotném. Existují různé možnosti, jak inflaci předcházet – někdo raději všechny peníze utratí, aby nebyly znehodnoceny, případně si pro jistotu vezme ještě nějaký spotřebitelský úvěr, jiný se zamyslí a uloží peníze do některého z finančních produktů, které mu nabízejí vyšší zhodnocení, než kdyby je nechal na běžném účtu.

Nicméně nikdo nemůže veškerý svůj majetek schraňovat v akciích, dluhopisech nebo termínovaných účtech, ze kterých si nemůže své peníze vybrat v případě potřeby. Ubránit se inflaci znamená vhodně rozložit finanční majetek mezi jednotlivé formy bankovních nebo nebankovních produktů. Většinou se jedná o vkladní knížky, běžné účty a spořící účty, termínované vklady, dluhopisy a akcie… Pojďme se zaměřit na první čtyři jmenované formy, což jsou bankovní produkty, na nichž je uložena téměř polovina úspor domácností v České republice, a zaměříme se na to, jak na ně působí inflace.

Běžné a spořící účty

Běžné účty jsou základními účty používanými většinou lidí, jsou to účty, na které přicházejí výplaty, jsou prostředkem zadávání platebních příkazů, možností získat krátkodobě peníze díky kontokorentu, jsou přístupné díky internetu a telefonu, je možno z nich vybírat v bankomatech, platit u obchodníků a spousta dalších operací. Mohli bychom je přirovnat k jakési větší peněžence schované v bance a přesto kdykoliv dostupné.

Přehled výhod běžných účtů je nepočítaně, jenže všechno něco stojí, a tak se dostáváme na poplatky za vedení, výběry, převody, zasílání výpisů, vedení internet-bankingu, poplatky za kontokorent, za odchozí i příchozí platby a spoustu dalších. A jak jsou tyto účty úročeny?

Úročení běžných účtů většiny bankovních ústavů se pohybuje v rozmezí 0,1 až 0,3 %, v případě větších zůstatků na běžných účtů se může jednat až o hodnotu poblíž 1 %. Pokud by se inflace pohybovala okolo zmiňovaných dvou procent, pak jasně vidíme, že naše peníze jsou znehodnocovány. Jak se tomu vyhnout?

Který běžný účet je nejlépe úročen? – porovnání aktuálních úrokových sazeb běžných účtů

Řešením je nechávat na těchto účtech množství peněz, které potřebujeme k obvyklým nákupům, a zbytek umístit alespoň na o něco lépe úročené spořící nebo termínované účty. Kolik bychom však měli přesně ponechat, abychom nemuseli přistoupit ke kontokorentu nebo spotřebitelským úvěrům?

Běžně se uvádí optimální výše rezervy na nenadálé události v hodnotě šesti měsíčních platů, resp. množství peněz, z kterých bychom mohli žít šest měsíců i v případě, že bychom po tuto dobu neobdrželi výplatu – ovšem ani ta nemusí (a neměla by) být celá na běžném účtu. Na něm plně postačují prostředky přibližně jednoho až dvou měsíců životních nákladů.

Pokud máme přebytek peněz, které jsou ničeny inflací, pak jednou z možností jak je ochránit jsou spořící účty. Spořící účty jsou jakousi nadstavbou běžných účtů a většina bank umožňuje bezplatné převody mezi nimi. Výhodou spořících účtů je vyšší zhodnocení, než na běžných účtech.

Zhodnocení spořících účtů se liší podle velikosti zůstatku na těchto účtech, minimálním vkladem a také podle zvolené výpovědní lhůty. Ne každá z bank však využívá všech těchto omezení, některé nemají výpovědní lhůty, jiné zase minimální vklad či zůstatek, avšak změnu míry úročení podle hodnoty zůstatku mají společné téměř všechny banky. Ve výsledku se pak jedná o míru úročení v rozmezí 0,2 až 2 % podle typu banky, výpovědní lhůty a množství uložených peněz.

Který spořící účet je nejlépe úročen? – porovnání aktuálních úrokových sazeb spořících účtů

Stejně jako u běžných účtů se v míře úročení sotva přibližujeme k míře inflace. Přesto pokud bychom získali úrok dvě procenta a inflace by dosahovala stejné míry, znamená to sice, že peníze nejsou znehodnocovány. V každém případě převedením peněz z běžného účtu na spořící snížíte ztrátu vzniklou inflací.

Vkladní knížky

Vkladní knížky jsou v současné době archaismem, který byl hojně využíván v minulém století, kdy byly vkladní knížky nejrozšířenější možností, jak uschovat své peníze v bankovních ústavech a jak díky nim spořit.

Vkladní knížky nabízí v České republice šest bankovních domů. Tyto knížky se dělí na vkladní knížky s výpovědní lhůtou nebo bez ní. Samozřejmě, že knížky bez výpovědní lhůty jsou méně úročeny, jedná se o míru úročení okolo 0,1 až 1 %. Aby střadatel dosáhl vyššího zhodnocení, pak musí být jeho vkladní knížka s výpovědní lhůtou, která je různá u každé banky – většinou se pohybuje od třiceti dnů, přes tři, šest,dvanáct měsíců až dva roky dle rozhodnutí každého klienta. S růstem délky výpovědní lhůty roste i úročení vkladní knížky.

Která vkladní knížka je nejlépe úročena? – porovnání aktuálních úrokových sazeb vkladních knížek

Úroková míra se v závislosti na klesající míře inflace snižuje. Například před dvanácti lety se úroková míra vkladní knížky s dvouletou výpovědní lhůtou pohybovala kolem 8,5 %, v současné době např. Česká spořitelna vydává vkladní knížky na dva roky a s vkladem vyšším než 500 tisíc korun, jejichž míra úročení se dostává na 1,8 %. V případě nižší hodnoty vkladů a kratších výpovědních lhůt se míra úročení málokdy dostane přes hranici jednoho procenta.

Vkladní knížky se stávají dalším produktem, jehož zhodnocení se nachází pod průměrnou hodnotu inflace.

Termínované vklady

Termínované vklady jsou další možností, jak spořit v bankovních ústavech. Jsou jakousi obdobou vkladních knížek, resp. jejich modernizovanou verzí. Fungují na podobném principu – peníze na nich jsou úročeny v závislosti na jejich výši a na délce termínu, tedy doby po kterou nemůže střadatel s financemi disponovat. Nejkratším obdobím je sedm dnů, nejdelším pak pět let.

Pro nejnižší částky a nejkratší období se úroková míra pohybuje okolo 0,5 %, naopak pro hodnoty nad 500 tisíc korun a období okolo tří až pěti let se úroková míra blíží 3 %. Klient si tak může vybrat vhodnou dobu, po kterou neočekává, že bude své peníze potřebovat, a může posoudit nabídky jednotlivých bank, jak se mění jejich úrokové míry pro danou finanční částku.

Který termínovaný vklad je nejlépe úročen? – porovnání aktuálních úrokových sazeb termínovaných vkla­dů

Ve velké míře termínované vklady nabízejí zhodnocení v rozmezí jednoho až dvou procent. Řadí se tak po bok spořícím účtům a vkladním knížkám ve své výhodnosti vzhledem k míře inflace.

A co z toho plyne?

Inflace je skutečnost, kterou běžný občan nijak neovlivní, může se však proti ní účinně bránit. Sice míra úročení všech výše zmíněných možností stěží dosahuje hodnoty inflace, ale pořád musíme mít na paměti, že naše úspory jsou znehodnocovány méně než na běžných účtech, nebo dokonce než kdybychom je měli schované doma ve slamníku.

Krom zmíněných možností spoření existuje nespočet možností jak peníze investovat do dluhopisů, podílových fondů, akcií a dalších instrumentů finančních trhů. U nich však je potřeba počítat s určitým rizikem, neboť jejich výnosy kolísají. Bankovní spořící produkty jsou bezrizikové s předem stanoveným úrokem.

Jedinou možností, jak se bránit inflaci, je správně rozložit volné finanční prostředky do různých finančních instrumentů.

Anketa

Kolik násobků měsíčního příjmu máte uloženo v bankovních účtech a vkladech?

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 10. 2006 14:37