Hlavní navigace

Indikátor PMI vzrostl v eurozóně na nejvyšší úroveň od ledna

23. 8. 2016
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Průzkum PMI pro měsíc srpen hlásí mírné zrychlení tempa růstu hospodářské aktivity v eurozóně: zlepšení je dáno situací ve službách, nicméně je otázkou, zda se tento trend ve zbytku roku udrží.

Průzkum ve zpracovatelském průmyslu eurozóny naopak naznačuje zpomalení tempa růstu nových objednávek na osmnáctiměsíční minimum.

Absence výraznějšího prorůstového impulsu ze strany vnější poptávky se začíná projevovat také na průmyslové aktivitě ve středoevropském regionu.

Kompozitní PMI indikátor, který mapuje aktivitu v ekonomice jako celku, vzrostl v srpnu v případě eurozóny na úroveň 53,3 a je tak nejvýše od letošního ledna. Nárůst kompozitního PMI indikátoru byl tažen sektorem služeb, zatímco průzkum za zpracovatelský průmysl hlásí mírné zpomalení růstu celkové aktivity. Celkově průzkum PMI naznačuje, že by HDP eurozóny měl v letošním 3. čtvrtletí zopakovat mezičtvrtletní nárůst 0,3 %.

Detailní pohled naznačuje, že se v srpnu v eurozóně mírně zrychlilo tempo růstu průmyslové výroby, růst nových průmyslových objednávek ale zároveň zpomalil na osmnáctiměsíční minimum, což naznačuje, že se v dalších měsících dostaví slabší tempo růstu průmyslové výroby. V případě služeb se pak zhoršil indikátor očekávání dalšího vývoje: klesl na nejnižší úroveň od prosince 2014 a zpomalení tempa růstu aktivity lze tak v průběhu letošního druhého pololetí čekat i v pro sektor služeb.

Otázkou zůstává, kdy a jak výrazně se začnou projevovat nejistoty spojené s Brexitem. V průzkumu PMI pro eurozónu za měsíc srpen zatím žádné výrazné dopady vystopovat nelze, nicméně nejistoty spojené s Brexitem jsou samy o sobě pro ekonomiku faktorem negativním, což platí jak pro britskou ekonomiku, tak pro kontinentální Evropu.

Středoevropský region: signály slabšího výkonu průmyslu

Průzkumy PMI, mapující aktivitu ve zpracovatelském průmyslu ve středoevropském regionu, konkrétně v České republice, Maďarsku a Polsku, budou zveřejněny první zářijový den. Za připomenutí jistě stojí, že indikátor PMI pro český zpracovatelský průmysl v červenci nečekaně kles pod úroveň 50, tedy do pásma signalizujícího pokles aktivity v sektoru včetně výroby a nových objednávek. Zajímavé bude sledovat, co o sentimentu v české ekonomice naznačí průzkum ČSÚ, jenž bude zveřejněn tuto středu.

V případě Maďarska byl národní průzkum důvěry v ekonomice za měsíc srpen zveřejněn toto pondělí a hlásí zhoršení sentimentu napříč maďarskou ekonomikou a zejména pak v průmyslu, kde se zhoršil výhled výroby i objednávek.

dan_z_prijmu

Do třetice, Polsko již reportovalo data o průmyslové výrobě za červenec: meziroční pokles výroby –3,4 % byl výrazně negativní překvapením. Otázkou je, zda jde o výkyv související s obdobím letních dovolených, polský průmysl ale do letošního druhého pololetí vykročil nečekaně slabě.

Celkově i nadále platí konstatování, že průmysl ve středoevropském region letos postrádá výraznější prorůstový impuls ze strany vnější poptávky a srpnový průzkum PMI za zpracovatelský průmysl v eurozóně tento obrázek nijak nevylepšil.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).