I brigádník na neschopence může mít nárok na náhradu odměny a nemocenské

Pokud pracujete na dohodu o pracovní činnosti máte nárok na nemocenskou v případě, že pracujete více jak polovinu měsíce a vyděláte si více jak 2000 korun. PŘÍKLADY UVNITŘ

Podle ust. § 74 odst. 2 zákoníku práce není zaměstnavatel povinen v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. V takovém případě tak můžete pracovat například podle potřeb zaměstnavatele, na základě konkrétních ad hoc výzev („objednávek“) k nástupu do práce atp. Ve smyslu ust. §  194 zákoníku práce však pro účely poskytování náhrady odměny z dohody o pracovní činnosti v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) platí pro zaměstnance pracujícího na základě dohody o pracovní činnosti zaměstnavatelem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen pro tyto účely předem určit.

Zaměstnavatel je proto povinen v případě dohody o pracovní činnosti (alespoň fiktivně), pokud je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn a tyto směny předem určit. (Tuto povinnost mají zaměstnavatelé nově od 1. ledna 2009, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.) Čtěte také: Co dělat, když je dohoda o provedení práce málo a pracovní poměr je moc

Alespoň fiktivně, když ne fakticky a ve smlouvě

Podle povahy a podmínek konkrétní dohody o pracovní činnosti, zejména s přihlédnutím k rozsahu sjednaných prací, sjednanému rozsahu pracovní doby a době, na kterou se dohoda uzavírá, kdy tato ujednání jsou povinnými náležitostmi dohody o pracovní činnosti, může v praxi jít o faktické, ale i jen fiktivní, rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které nemusí odpovídat skutečnému průběhu vykonávaných prací, avšak podle něhož bude zaměstnanci v případě vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytována náhrada odměny z dohody za podmínek stanovených v  zákoníku práce.

Je tedy zřejmě praktické učinit tento účelový rozvrh týdenní pracovní doby do směn již součástí písemné dohody o pracovní činnosti, a vyloučit tak případné budoucí spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ohledně tohoto rozvržení pracovní doby v souvislosti s poskytováním náhrady odměny z dohody za stanovenou dobu pracovní neschopnosti nebo karantény. Jestliže je v dohodě o pracovní činnosti uvedeno jen, že zaměstnanec bude pracovat maximálně 20 hodin týdně, nejde o předepsané rozvržení pracovní doby do směn a v případě pracovní neschopnosti je pak zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy za 20 hodin.

Jak v dohodě o pracovní činnosti rozvrhnout směny

Příklad bez rozvržení směn: Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na práci až 20 hodin týdně. Nebyl tedy stanoven rozvrh směn, takže v případě pracovní neschopnosti zaměstnavatel poskytne náhradu odměny za 20 hodin.

Příklad s rozvržením směn: Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána tak, že v pondělí má zaměstnanec pracovat 8 hodin, v úterý 4 hodiny, na středu a čtvrtek zaměstnanec pracovní dobu rozvrženu nemá, v pátek má pracovat 4 hodiny. V případě pracovní neschopnosti dostane zaměstnanec náhradu odměny za tolik hodin na základě rozvrhu pracovních směn, které nemohl odpracovat, neboť byl v pracovní neschopnosti – tedy za 16 hodin. Kdyby zaměstnavatel uvedl do dohody, že zaměstnanec bude pracovat až 16 hodin týdně, nešlo by o rozvržení pracovní doby do směn. Náhradu odměny by musel zaměstnavatel poskytnout za polovinu stanovené týdenní pracovní doby, což je zásadně 20 hodin.

(Náhrada odměny z dohody se nevztahuje na zaměstnance, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohody o provedení práce, protože tato dohoda nezakládá účast na nemocenském pojištění.)

Podmínkou je příjem aspoň 2000 Kč a 15 dnů práce

Náhrada odměny z dohody o pracovní činnosti v případě pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance se však neposkytuje v případě, že jde toliko o zaměstnání, které trvalo nebo mělo trvat méně než 15 kalendářních dnů nebo sjednaná částka započitatelného příjmu (odměny) z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí méně než částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění (méně než tzv. rozhodný příjem), tedy méně než 2000 Kč za kalendářní měsíc.

V takovém případě se ostatně ani neodvádí (z odměny z dohody o pracovní činnosti, resp. ani z příjmů – zejména mzdy a platu – z pracovního poměru) pojistné na nemocenské pojištění (a další související pojistné odvody sociálního zabezpečení); zaměstnanec není nemocenského pojištění účasten – nemá tak nárok ani na nemocenské, ani na příslušnou náhradu příjmu. Není-li zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, pak mu není třeba rozvrhovat pracovní dobu.

Zaměstnání malého rozsahu

Při výkonu zaměstnání malého rozsahu platí zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou sice splněny podmínky výkonu zaměstnání na území České republiky a délky trvání zaměstnání, avšak není splněna podmínka sjednání příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši (2000 Kč). Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl aspoň příjmu v příslušné rozhodné výši platné k 1. lednu příslušného kalendářního roku – v roce 2010 (stejně jako v r. 2009) jde aspoň o zmíněných 2000 Kč. Čtěte také: Nemocenské pracující důchodci dostanou, ale bez ochranné lhůty

Závěrečné shrnutí

Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (nebo karantény) náhrada odměny z dohody. Pro účely poskytování této náhrady platí pro zaměstnance, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, zaměstnavatelem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen pro tyto účely předem určit.

Použitá literatura: Jakubka, J. a kol.: Zákoník práce s komentářem k 1. 1. 2008, ANAG, 2008, str. 292 a 293

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 11. 2010 10:09