Spočítejte si...

Zavřít

Hypotéky na dně

Úrokové sazby všeobecně klesají. Poklesu se logicky nevyhnuly ani sazby hypoték. V současné době jsou na historickém minimu.

V loňském roce se hypoteční úvěry bank poskytovaly s průměrnou úrokovou sazbou 7,97 %. Srovnáme-li to s předchozím rokem, kdy průměrná sazba činila 8,79 %, zjistíme znatelný pokles. A podíváme-li se ještě dál do minulosti, nechce se nám věřit, že v roce 1996 se půjčovalo za 13,4 %. Není divu, že se v takové situaci mluví o větší dostupnosti hypoték a že se zvyšuje zájem o ně. Za rok 2001 bylo poskytnuto občanům rekordních 43 810 hypoték o celkovém objemu 43,7 mld. Kč.

Podíváme-li se na následující tabulku, zjistíme, že banky nastavily své úrokové sazby tak nízko, že se pomalu přibližují úrokům úvěrů ze stavebního spoření. Je však důležité připomenout, že se jedná o minimální sazby, tedy spodní hranici, za kterou se půjčuje, která však bývá prakticky nedosažitelná. To, za kolik se skutečně půjčuje, vyjadřuje právě již zmíněná průměrná sazba – když loňská byla 7,97 % a počítají se do ní všechny půjčky z loňska, kdy sazby neustále klesaly, znamená to, že v současné době se v průměru půjčuje ještě levněji. Konkrétní údaj za leden byl 7,74 % (protože dnešní nižší sazby v uvedeném průměru vyrovnávají ty vyšší z počátku loňského roku).

Tabulka č. 277

Aktuální minimální úrokové sazby hypotečních úvěrů

Fixní sazba 1 rok Fixní sazba 5 let
ČS (Top bydlení) - 6,3 %
ČS (mimo Top bydlení) 6,9 % 6,9 %
ČMHB 5,3 % 6,4 %
GE Capital Bank 6,9 %* 7,5 %*
HVB cca 7 % cca 7 %
KB (do 300 tis. Kč) - 7,78 / 8,08 %**
KB (nad 300 tis. Kč) - 6,78 / 7,08 %**
Raiffeisenbank - 6,3 %
Živnostenská banka 6,0 % 6,0 %


*) do konce března 0,3 % dotace
**) s pojištěním/bez pojištění

Říká se, že na hypotéku má dnes reálnou šanci dosáhnout jen 30 % obyvatel. Zájemci totiž musí být velmi bonitní, to znamená schopni splácet vysoké měsíční splátky v řádu tisíců až deseti tisíců korun. Existuje zde trochu paradoxní pravidlo, že ten, kdo je bonitnější, a tedy snese větší finanční zátěž, platí zpravidla nižší úroky než ten, kdo má menší možnosti (pro banku představuje větší riziko).

Hlavně pro ty méně zajištěné však existuje alespoň částečná pomoc ve formě státní podpory. Ta dnes činí pouhé jedno procento, protože v únoru byla snížena ze dvou procent. Její výši určuje zákon: v případě, že se průměrná sazba hypoték za předchozí rok pohybuje mezi 7 % a 8 %, státní podpora v letošním roce bude jednoprocentní. Stačilo málo a podpora zůstala dvouprocentní.

I kvůli nízké státní podpoře se v poslední době stále častěji uvažuje o zavedení nových programů na podporu bydlení (o těch nejaktuálnějších jsme už nedávno psali v článku Levné předvolební hypotéky).

Odborníci na hypoteční trh však tvrdí, že úroková sazba není to nejpodstatnější pro rozhodování o tom, zda si na bydlení půjčit či nepůjčit. Největší překážkou, především pro mladé lidi, prý bývá nutná počáteční akontace, tedy nashromáždění dostatečného množství počátečních finančních prostředků. Banky totiž většinou nepůjčují více než 70 % z ceny nemovitosti. Zbylých 30 % si žadatel o hypotéku musí opatřit sám.

Loňský rok přinesl změny i v této oblasti – větší procentní částku začaly poskytovat GE Capital Bank, Česká spořitelna i Komerční banka, konkrétně až do 85 % (resp. 90 %) hodnoty nemovitosti. Na milionový byt tak teoreticky může stačit jen 100 000 Kč z vlastních zdrojů (nepočítáme-li vysoké počáteční poplatky atd.).

Přestože jsou hypotéky v současné chvíli opravdu nejvýhodnější, není třeba s jejich sháněním nijak spěchat jen proto, že by se podmínky mohly v budoucnu zhoršit. Horší to totiž jen tak nebude. Úrokové sazby se nijak razantně nezvýší, dole je drží nejen celková makroekonomická situace, ale i stále tvrdší konkurence bank.

Naopak lze doufat ve „vnější“ zásahy, protože vláda chce hlavně mladým lidem umožnit snadnější dostupnost bydlení.

Anketa

Jak velkou splácíte hypotéku?