Spočítejte si...

Zavřít

Hypoteční úvěry dnes a v minulosti. Malá hypotéka se bance nevyplatí

Poskytování hypotečních úvěrů je jedním z nejvýznamnějších bankovních aktivních obchodů. Dozvíte se, jaké jsou vlastnosti hypoték a zajímavostmi z historie jejich poskytování.

Účelový hypoteční úvěr je dlouhodobý úvěr na investice do nemovitostí, jehož splacení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti určité hodnoty. Pro pořádek je nutno poznamenat, že existují také neúčelové hypoteční úvěry neboli americké hypotéky, ale ty nejsou předmětem tohoto článku.

Právní úprava v oblasti hypotečního úvěrování je v České republice řešena zejména v zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Zde je hypoteční úvěr definován jako úvěr na investice do nemovitostí na území České republiky, na její výstavbu nebo pořízení a jehož splácení je zajištěno zástavním právem k této (i rozestavěné) nebo jiné nemovitosti.

Hypotéky nemůže poskytovat kdokoli

Pro hypoteční úvěry je typické, že jsou zajišťovány nemovitostmi (většinou zástavním právem) a financovány také ze zdrojů získaných zvláštní formou dluhopisů – hypotečními zástavními listy. Tento způsob krytí specifickými zdroji si vyžádala dlouhá doba splatnosti hypotečních úvěrů. Ve většině zemí mohou hypoteční zástavní listy vydávat pouze banky se zvláštním povolením – hypoteční banky. Může se jednat jak o banky univerzální, tak rovněž o banky specializované.

Obchodní banky obvykle dodržují následující pravidla pro poskytování hypotečních úvěrů:

  • pohledávky z hypotečního úvěru obvykle nepřekročí 60–80 % tzv. ceny obvyklé zastavených nemovitostí,
  • v okamžiku podpisu úvěrové smlouvy by nemělo na zastavované nemovitosti váznout žádné jiné zástavní právo,
  • nemovitosti sloužící jako jištění hypotečních úvěrů nesmí banka použít jako zástavu ke svým jiným obchodním aktivitám.

Na co můžete dostat hypotéku

Hypoteční úvěry jsou nejčastěji poskytovány na některý z níže uvedených účelů:

  • na koupi nemovitosti,
  • na výstavbu nové nemovitosti,
  • na opravy, modernizace nebo dostavby stávající nemovitosti,
  • na získání podílu na nemovitosti, např. na výplatu dědických podílů,
  • na splacení jiného, dříve poskytnutého úvěru na investice do nemovitosti.

Malá hypotéka se bance nevyplatí

Ta část ceny nemovitosti, na kterou hypoteční banka poskytne úvěr, představuje tzv. zadlužitelnou cenu nemovitosti. Podíl zástavní hodnoty, na který banka poskytne úvěr, se nazývá pupilární neboli sirotčí jistota. Každá banka si stanovuje minimální částku hypotečního úvěru, kterou je ochotna poskytnout (např. 500 000 Kč). Důvodem je skutečnost, že tzv. „zpracování hypotečního úvěru“ je poměrně nákladné a přímo nezávisí na výši poskytnutého úvěru. To znamená, že poskytnutí hypotéky v nižší hodnotě může pro banku být v podstatě neefektivní.

Financovat lze i nemovitost v zahraničí. Ale tato možnost je nicméně poměrně málo využívaná, protože zahraniční nemovitost je jako záruka problematická z důvodů různých národních zákonných úprav včetně odlišných druhů zástavních práv a způsobů, jak je realizovat. Problém také činí jazyková bariéra.


Autor: Isifa

Ilustrační obrázek

Jak probíhalo poskytování hypotečních úvěrů v 19. století?

První hypoteční úvěry na našem území byly poskytnuty ve druhé polovin 19. století. Chcete-li se dozvědět něco o tom, jak „to s nimi tehdy vypadalo“, pokračujte ve čtení tohoto článku.

Hypoteční banka Království českého byla založena v roce 1864 a svoji obchodní činnost zahájila 16. 1. 1865. Jednalo se o první zemskou banku v habsburském soustátí – založena byla totiž jako veřejnoprávní instituce bez výdělečných tendencí. Největší zásluhu na jejím vzniku měl hrabě Albert Nostic. Cílem této banky bylo zejména zlepšení existujících úvěrových možností (především prostřednictvím poskytování dlouhodobých úvěrů zemědělským podnikatelům) a zároveň boj proti lichvářským úrokům.

Statut této banky byl vytvořen již v roce 1864, jeho jazyk je tedy z našeho pohledu poněkud starobylý.Věřím proto, že vás zaujme nejen obsah jeho vybraných ustanovení, ale že budete obdivovat i krásy staré odborné češtiny. Níže uvedený text jsem převzal z Informačního bulletinu pro všechny pracovníky Komerční banky, nazývaného O co jde v naší bance, který byl vydán 13. 12. 1996.

Zastupitelstvo země České založí pro toto království banku hypoteční, jež by napomáhala úvěru reálnímu dávajíc půjčky jedině v listech zástavních na nemovitosti, ležící v Čechách.

Banka nemůže nikdy vydati více listů zástavních, nežli činí kapitály hypotekární, jichž nabude.

Listy zástavní jsou listiny veřejné, mimo zvláštní případ ukazateli svědčící, jimiž se hypoteční banka zavazuje, že vyplatí jejich majetníku úroky po projití každého půlletí, a kdyby zástavní list byl zlosován, celou jistinu zároveň s prémií, kdyby byla jaká  určena.

Míra úroků při listech zástavních má se plně srovnávati s mírou úroků ustanovuje na 5 prct. Sněmu jest vyhraženo, aby míru úrokovou změnil. Změny se však nemají nikdy vztahovati k zástavním listů již vydaným.

Nesplnil-li dlužník svých povinností, má jej banka písemně vyzvati, učinivši mu krátkou lhůtu s udáním dne, kdy lhůta projde, aby svým povinnostem dostál.

Lhůta se nesmí prodloužiti, aniž se smí komu sečkati.

Banka dává listy zástavními půjčky v částkách nejméně 500 zlatých r.č.obnášejících na pozemky, ležící v královstvím Českém a mají-li knihovní vklad nebo na doby, mající knihovní vklad, oněch míst v Čechách, v kterých se čítá 5.000 duší aneb která bez ohledu na počet obyvatelstva činžovní dani domovní podrobena jsou.

Pod kterými výminkami se půjčky dávají a dle kterých zásad se jistota zkoumati má, obsažena jest v předpise, jenžto se vydá o provedení tohoto statutu.

Půjčky v listech zástavních mohou se dáti na pozemky až do dvou třetin a na domy až na polovičku ceny vyšetřené.

Banka může svými knihami hlavními, tudíž i výtahem z nich, vždy provést úplný důkaz o obnosu svých pohledaností.

Aby se mohly listiny bank do kněh vložiti, netřeba jim podpisu svědků.

Banka má právo na základě výtahu z hlavních kněh svých žádati soud ihned za vedení exekuce na váhavého dlužníka a soud má exekuci povoliti, aniž by předcházeti musela žaloba o jednání aneb výrok.

Při bance nemají platnost ta zákonní opatření, kterými se výše úrokové míry obmezuje.

Ředitelství banky sídlí v Praze a skládá se z generálního ředitele placeného, ze šesti neplacených ředitelů v Praze bydlících a ze dvou práv znalých ředitelů placených. Generálního ředitele, jakož i řečené dva práv znalé ředitele jmenuje zněm k návrhu zemského výboru. Šest neplacených ředitelů volí skupeniny zemského sněmu, a to každá dva, aniž by co do volby stávalo jakýchkoli mezí;tito zastaviti mají práce ředitelské dotud, pokud se sněm vesměs z nových voleb vyšlý nesešel a nových ředitelů nezvolil.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 11. 2012 15:48