Hrubá mzda není vše - nedostanete ani polovinu

Výše hrubé mzdy není pro zaměstnance zdaleka nejdůležitější. Rozhodující je, kolik peněz si přineseme domů – čistá mzda. Ve všech zemích Evropské unie je poměrně vysoké zdanění příjmu, na které si i my v Česku oprávněně stěžujeme. Vysoké zdanění práce brzdí ekonomiku a zvyšuje nezaměstnanost. A jak jsou na tom naši sousedé Němci? Kolik ze své hrubé mzdy odvedou na dani z příjmu, sociálním pojištění, zdravotním pojištění a dalších povinných státních odvodech? Je výpočet čisté mzdy u nich složitý či jednoduchý?

Při výpočtu čisté mzdy v Německu je důležité, do které daňové kategorie je občan zařazen (je jich šest). Každá kategorie se liší celkovou mírou zdanění. Díky tomuto systému jsou finančně zohledněny rodiny s více dětmi nebo ty, kde je rodinný rozpočet manželů odkázán na příjem pouze jednoho z nich.

Občané, jejichž hrubá mzda je výrazně vyšší než průměrné mzdy, odvádějí na státních odvodech ještě více peněžních prostředků. Poměr čisté mzdy k hrubé je u nich ještě nižší. Odpočitatelné položky jsou v Německu zohledněny vždy na konci zdaňovacího období, a proto není jejich výše promítnuta při našich výpočtech. Základní nezdanitelná položka v Německu činí 7 400 EUR za rok.

Z hrubé měsíční mzdy zaměstnanec odvádí:

• Daň z příjmů fyzických osob – její výše se liší, závisí na zařazení do jedné z šesti kategorií a výši dosažené hrubé mzdy. Část daně z příjmu fyzických osob – tzv. příplatek solidarity – se odvádí na zvláštní státní účet. Příplatek solidarity byl zaveden pro financování obnovy infrastruktury, školství, zdravotnictví atd. v nových spolkových zemích – bývalé NDR.
• Církevní daň – její výše se v jednotlivých 16 členských zemích Německa liší (Baden-Württemberg, Bayern, Berlin, Brandenburg, Bremen, Hamburg, Hessen, Mecklenburg-Vorpommern, Niedersachsen, Nordrhein-Westfalen, Rheinland-Pfalz, Saarland, Sachsen, Sachsen-Anhalt, Schleswig-Holstein, Thüringen). V některých případech není vybírána (viz tabulky níže).
• Zdravotní pojištění – výše sraženého zdravotního pojištění u zaměstnance činí v Německu 7 %. To je více než v Česku (4,5 %; zaměstnavatel však připlácí dalších 9 %). Současně přitom Němci za zdravotní péči musí doplácet a v poslední době je díky tomu na vzestupu soukromé zdravotní připojištění.
• Pojištění pro případ potřeby pečovatelské služby – výše tohoto pojištění činí 0,85 % z hrubé měsíční mzdy a odvádí ji povinně všichni občané bez ohledu na svou finanční situaci.
• Důchodové pojištění – stejně jako v ostatních členských zemích Evropské unie, kde je průběžný způsob financování důchodového zabezpečení, má i Německo v současné době problémy související s výplatou důchodů pro stále větší počet důchodců. Stát garantuje penzistům poměrně vysoké státní penze. Výše důchodového pojištění strhávaná z hrubé mzdy činí 9,55 % (v ČR 8 %; zaměstnavatel připlácí dalších 26 %), přesto ovšem v systému peníze chybí a do budoucna se počítá s reformou průběžného systému financování důchodů. Mnozí Němci již tedy sami začínají brát osud do svých rukou a již během svého aktivního života si platí soukromé penzijní připojištění.
• Sociální pojištění – ze sociálního pojištění jsou čerpány peněžní prostředky pro nezaměstnané spoluobčany. Výše sociálního pojištění činí 3,25 %. V Česku odvádíme pouze sociální pojištění, které ovšem v sobě zahrnuje jak příspěvek na důchodové zabezpečení, tak příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (viz výše). V Německu plynou tyto odvody na dva rozdílné státní účty.

Komentář k tabulkám

Pro přehlednost si ukážeme, jak vysokou čistou mzdu si občan donese domů při příjmu 1 000 euro, 1 500 euro, 1 800 euro, 2 200 euro a 2 500 euro za měsíc v jednotlivých šesti kategoriích. Jak vidíme, dosahuje čistá mzda v některých případech 79 % hrubé mzdy, v některých případech pouze 40 %. Občané s nižšími příjmy odvádějí na státních odvodech poměrně méně než občané s vyššími příjmy.

Zdroj: www.nettolohn.de