Hodit se marod se nemusí vyplatit

Průměrná nemocnost se u nás pohybuje kolem 6 %. Každý z nemocných přitom na neschopence stráví v průměru déle než měsíc. Značná část z nich však jsou spíše zdraví nemocní. Kvůli nim je tu kontrola dodržování léčebného režimu v pracovní neschopnosti. Jak probíhá a co hrozí těm, které načapá?

„Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande!"

Výrok o tom, že celý český národ je banda simulantů, patří doktoru Grünsteinovi, který dietou, podáváním aspirinu a chininu v kombinací s výplachy žaludku, klystýrem a studenými zábaly léčil revmatismus dobrého vojáka Švejka. Jeho metoda byla levná a přitom velmi účinná. Naprostá většina jeho pacientů se obvykle už po absolvování několika málo léčebných procedur zázračně uzdravila a ještě ráda se rychle nechávala odvelet zpět ke svým regimentům na frontu, aby mohla bojovat za čest císaře pána.

Dnes je přístup lékařů při uznávání pacientů za práce neschopné přeci jen poněkud jiný. Pro získání minimálně týdenní neschopenky často stačí zajít na středisko a u svého obvodního lékaře chvíli předstírat třeba bolesti zad. O tom, že této možnosti lidé hojně využívají, svědčí údaje o nemocnosti. V minulém roce průměrná nemocnost v Česku dosáhla 6,13 % a průměrná délka trvání pracovní neschopnosti 33,6 dne. Znamená to, že zaměstnavatel zde mohl počítat s tím, že z každé stovky zaměstnanců mu jich bude do práce chodit v průměru jen 94 a zbylých 6 bude na neschopence.

V Evropské unii je průměrná nemocnost zhruba poloviční. Znamená to, že jsme národ marodů – a také simulantů. Řadě lidí se vyplatí alespoň po část roku nechodit do práce a pobírat nemocenské dávky, i když jsou zdraví jako rybičky. Stát se tomuto zneužívání sociálních dávek snaží bránit tím, že kontroluje nejen lékaře vystavující neschopenky, ale také jejich pacienty, zda dodržují léčebný režim. Kontroloři České správy sociálního zabezpečení vloni provedli přes 250 tisíc kontrol, při nichž zjistili 11 tisíc porušení léčebného režimu, a přes 6 tisíc lidí kvůli tomu přišlo o nemocenskou.

Jak se člověk stane práce (ne)schopným

Podle platných předpisů lékař uzná občana dočasně práce neschopným, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání nebo dosavadní samostatnou výdělečnou činnost. Záleží tedy nejen na celkovém zdravotním stavu pacienta a závažnosti jeho akutního zdravotního problému, ale i na charakteru pracovní činnosti, kterou v rámci svého zaměstnání či podnikání vykonává. Ze dvou lidí s obdobným onemocněním či úrazem tedy klidně jeden může získat neschopenku, druhý nikoliv.

Lékař, který uzná občana práce neschopným, vystaví doklad o pracovní neschopnosti sestávající z legitimace práce neschopného a hlášení zaměstnavateli nebo úřadu práce a příslušné správě sociálního zabezpečení. Pracovní neschopnost začíná dnem, kdy ji lékař zjistil, v odůvodněných případech až s třídenní zpětnou účinností (zejména nebyl-li lékař včas k dosažení). Rozhodování o způsobu léčby a stanovení léčebného režimu je v kompetenci ošetřujícího lékaře. Musí přitom postupovat odborně v souladu s etikou a stanovenými lékařskými postupy a předpisy.

Lékař ukončí pracovní neschopnost, zjistí-li vyšetřením, že důvody pro uznání občana práce dočasně neschopným již pominuly. Pracovní neschopnost by však lékař měl ukončit i tehdy, jestliže se občan bez vážných důvodů nedostaví ve stanoveném termínu k lékařskému ošetření. Pracovní neschopnost může ukončit i příslušná správa sociálního zabezpečení, shledá-li v rámci své kontrolní činnosti, že pro její další trvání není žádný relevantní medicínský důvod.

Neschopenka neznamená domácí vězení

Být delší dobu doma na neschopence může být docela otrava. Zvláště nemůže-li člověk sice ze zdravotních důvodů vykonávat své povolání, ale jinak se cítí vcelku zdráv. Žádným předpisem přitom není stanoveno, že by člověk na neschopence musel být stále doma. Například jinak zdravý pacient s neschopenkou kvůli zlomené ruce by měl mít možnost léčit si své zranění mimo domov dokonce třeba i 24 hodin denně. S uznáním práce neschopným člověk rozhodně neztrácí právo svobodného pohybu, které má zaručeno Listinou základních práv a svobod.

Občas lékaři tvrdí svým pacientům, že jim mohou povolit vycházky jen v omezeném rozsahu. Ve skutečnosti to však ze žádného předpisu nevyplývá. Podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí lékař při stanovení podmínek léčebného režimu má pouze spolupracovat s lékařem okresní správy sociálního zabezpečení a má povinnost v legitimaci a hlášení okresní správě sociálního zabezpečení vyznačit den příštího lékařského ošetření a rozsah a dobu vycházek práce neschopného občana. Není-li pobyt doma nezbytný z důvodu léčby, může pacient požadovat, aby mu lékař vyznačil vycházky zcela dle jeho potřeb.

To však ale neznamená, že by se měl každý pacient, který zrovna netrpí horečnatým infekčním onemocněním, dožadovat neomezených vycházek, aby mohl trávit celý den v baru nebo odjet lyžovat na hory. Pak by byla na místě otázka, zda mu jeho zdravotní stav skutečně brání vykonávat povolání a zda se kvůli příliš volnému léčebnému režimu doba strávená na neschopence zbytečně neprodlouží. Ostatně správnost posuzování dočasné pracovní neschopnosti a stanovení léčebného režimu podléhá kontrole lékařů správ sociálního zabezpečení.

Kontrola dodržování léčebného režimu

Někteří lidé si pobyt na neschopence pletou s placenou dovolenou. Využívají tak zejména skutečnosti, že většina lékařů nechá doma na neschopence raději i simulanta, než aby poslali do práce nemocného člověka, který by je pak mohl žalovat pro zanedbání odborné péče. Někteří z těchto zdravých nemocných se pak ani neobtěžují dodržovat léčebný režim stanovený lékařem. Právě na jejich odhalení je zaměřena kontrolní činnost prováděná pověřenými pracovníky příslušných správ sociálního zabezpečení. Od nového roku pak bude provádění těchto kontrol v prvních čtrnácti dnech trvání pracovní neschopnosti i věcí zaměstnavatelů.

Povinnost dodržovat léčebný režim je pro pojištěnce veřejného zdravotního pojištění stanovena zákonem. Osoba čerpající nemocenské dávky je navíc povinna umožnit kontrolu jeho dodržování. Tato kontrola se však omezuje prakticky jen na ověření fyzické přítomnosti dočasně pracovně neschopného občana na adrese, kterou uvedl jako adresu svého pobytu ošetřujícímu lékaři. Poněkud diskutabilní přitom je, jak má být umožnění kontroly v některých případech zajištěno. Třeba požadavek na umístění jmenovky a funkčního zvonku na adrese svého pobytu je někdy obtížné naplnit. Jak by měl třeba postupovat občan, když zvonkové tablo bytového domu je zničené, což na některých sídlištích není nijak neobvyklé.

Pracovník správy sociálního zabezpečení, který se prokáže oprávněním ke kontrole, má právo po dočasně pracovně neschopném požadovat kromě jeho průkazu totožnosti už jen doklad o pracovní neschopnosti, do něhož zaznamená datum a čas kontroly a svůj podpis. Nemůže se tedy dožadovat vstupu do bytu ani požadovat prokázání jakýchkoliv dalších skutečností svědčících o dodržování či nedodržování léčebného režimu. Nenajde-li nemocného na štaflích s malířskou štětkou v ruce nebo v montérkách umazaných od oleje při opravě auta, prakticky nemá možnost mu cokoliv vytknout.

Když kontrola nemocného nezastihne

Kontroly dodržování léčebného režimu probíhají v průběhu celého týdne, někdy i večer nebo o víkendu. Podnět k provedení kontroly může dát ošetřující lékař, posudkový lékař správy sociálního zabezpečení, úřad práce nebo i zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec pobírající nemocenské dávky současně vykonává jinou činnost. Není-li práce neschopný občan na jím udané adrese kontrolou zastižen, je mu zde zanecháno oznámení o provedené kontrole obsahující mj. poučení o povinnosti navštívit nejpozději následující den ošetřujícího lékaře.

Pokud takováto situace nastane, další postup vždy záleží na okolnostech každého případu. Každý takto přistižený (resp. spíše nepřistižený) hříšník má možnost vysvětlit důvody své nepřítomnosti na příslušné správě sociálního zabezpečení. Záleží jen na něm, jakou taktiku zvolí. Obvyklé výmluvy na tvrdý spánek jsou však uznávány zpravidla jen v případě, že má nemocný člověk od lékaře předepsány tlumící léky. Pracovníci provádějící kontrolu mají totiž povinnost vyčerpat všechny možnosti, jak se dostat až ke dveřím bytu, a zvonit a bušit zde vždy dostatečně dlouho.

V případě porušení stanoveného léčebného režimu práce neschopným občanem mu příslušná správa sociálního zabezpečení může snížit nebo odebrat nemocenské dávky, popř. jeho pracovní neschopnost ukončit. Dosud přitom platí, že sankce za porušení léčebného režimu může být uložena pouze ode dne jeho zjištění, tedy nikoliv zpětně. Od ledna se však tyto sankce zpřísní. Nemocenské dávky budou moci být kráceny nebo odejmuty i za dobu, za kterou již byly vyplaceny. Za závažné porušení léčebného režimu dočasně práce neschopného navíc může občan dostat pokutu až do výše 20 000 Kč.

Anketa

Kolik dní jste letos byli na nemocenské?

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 10. 2009 10:14