Spočítejte si...

Zavřít

Hlídání dětí, nebo finanční poradenství?

Potřebujete poradit s hypotečním úvěrováním? A nemáte nikoho, kdo by Vám pohlídal děti? Najměte si finančního poradce...

Není tomu tak dávno, co jsem si nedobrovolně trávil dlouhou chvíli v jedné z pražských nemocnic a se zájmem si prohlížel reklamní letáky různých farmaceutických společností, které neváhaly informovat o tom, z jakýchžto že všech důvodů je právě jejich mastička na hemeroidy (byl jsem na chirurgii) tou jedinou, kterou je ze zdravotního hlediska možné používat, nemluvě o tom, že na Vás potom nepolezou klíšťata.

Když tak o tom přemýšlím, tak informace, které se nalézají v čekárnách zdravotnických zařízení jsou pro mne jedním z mála reklamních médií, které vyhledávám, zejména v případě, zapomenu-li si vzít s sebou hodnotnou literaturu. Pamatuji si, že mne toho dne v nemocnici obzvláště zaujal jeden reklamní leták jakési nadčasové společnosti. Byl ledabyle vytištěný a ještě o něco ledabyleji okopírovaný. Ale ze všeho nejzajímavější byl obsah.

Psalo se tam o jakési firmě, která nabízela nezvykle zajímavou škálu služeb. Kdosi se rozepisoval o diversifikaci portfolia a osobních konzultacích, kam má ten který akcionář investovat své finanční prostředky. Ve své kanceláři dále provozoval zpracovávání podnikatelských plánů a analýz trhu. S nebývalou agresivitou mi inzerát vnucoval, že zmíněný člověk mi ochotně povede mou reklamní kampaň a postará se o public relation. Kupodivu ten samý člověk ale nabízel i úklidové práce v domácnosti, čištění koberců s použitím jakési převratné technologie a v neposlední řadě hlídání dětí.

A tady mě něco donutilo přemýšlet. Od mala jsem si představoval finančního poradce jako jakéhosi pána v obleku s kravatou, který využívá své vážnosti, respektu a zkušeností k tomu, aby fundovaně a zasvěceně radil ostatním lidem v jejich finančním rozhodování. Málokdy jsem si ale myslel, že se trh jednoho dne dostane tam, kdy zavolám do poradenské firmy a promluvím si se svým osobním poradcem:

„Dobrý den, mám tu přebytečné dva miliony a potřeboval bych je rozložit mezi střednědobá depozita, nějaké ty akcie a vládní dluhopisy s průměrnou durací celého portfolia tak dva a půl roku. Jo, a taky bych si rád vybral nějaké stavební spoření. Děkuji. Můžete mi to odfaxovat, ale potřeboval bych si s vámi příští týden někde sednout a probrat to daňové přiznání, nejsem si jist ohledně kreditních karet společnosti. Ano, ve středu ve tři mi to vyhovuje. A ještě kdybyste mi o víkendu pohlídal děti. Ano, raději tu o perníkové chaloupce. Děkuji. A ještě abych nezapomněl, bylo by potřeba vytřít prach v kuchyni. Ano, to je vynikající. Říkáte, že leštíte okna se slevou? Dobrá, přemluvil jste mě. Tak o víkendu. Nashledanou.“

Jsme opravdu již tak daleko? Přiznám se, že by mne docela zajímalo, kolik klientů získal zmíněný poradce právě z těch, co čekali v čekárně před sádrovnou. Bohužel jsem si nepoznamenal číslo, ale domnívám se, že jsem asi nebyl jediný. Možná by takový strategický tah mohl být úspěšnější, pokud by zmíněný pán rozhodil své letáky také na neurologii.

Nechci v žádném případě tvrdit, že takovýto finanční poradce představuje český standard, ale přiznám se, že to není poprvé, co mě nějaký takto překvapil.