Hledáte rady pro rok 2010? Využijte rady profesora Parkinsona

Období před novým rokem nahrává bilancování a předsevzetím, kdekdo hledá recept, jak čelit novým výzvám. Inspiraci nabízejí rady slovutného profesora Parkinsona.

Zatímco dříve narození se již nejspíš se Zákony profesora Parkinsona setkali (jeho satirická analýza moderní byrokracie a způsobu rozhodování v institucích vyšla i za totality), mladším asi zpravidla příliš neříkají. Není divu. Postupem času je převálcovaly daleko známější Murphyho zákony, což jsou ovšem na rozdíl od starého dobrého Cyrila Northcote Parkinsona spíše aforismy. Pro dnešní hektickou dobu asi hodí daleko víc. Jsou již nicméně profesor Parkinson a jeho dílo skutečně překonány?

Řekl bych, že jeho osobitý pohled na věc můžeme využít i dnes. A lituji, že před řádkou let odešel na věčnost a nemůže nám tudíž sdělit svůj – jako obvykle originální – názor na finanční krizi či následnou recesi a zejména poskytnout rady, jak řešit jejich následky. I když…

Kdyby žil, nejspíš by si ho nejedna vláda (včetně té české) najala jako poradce, který jí pomůže snížit rozsáhlé zadlužení. Komu jinému ostatně svěřit tuto práci, než autorovi velmi známého zákona narůstající pyramidy, založeného na zjištění, že každý chce mít svého podřízeného a ti pak nabírají další úředníky, jimž budou velet? Česko ostatně potvrzuje platnost jeho dalšího zákona, podle něhož výdaje narůstají úměrně s příjmy. Stačí se podívat na státní rozpočet, jehož příjmy (a výdaje) byly až donedávna založeny na očekávaných vysokých růstech ekonomiky.

Mužské a ženské firmy

Firemní sféra se pro změnu může inspirovat Parkinsonovým dělením společností na mužské a ženské. Parkinson vychází z toho, že mužský průmyslový podnik se dá rozeznat především podle drsného vzezření. Vypadá možná docela upraveně, naprosto se ale nesnaží působit líbivě. Zařízení této firmy je spíše praktické, stroje nejsou nikterak maskovány a barvy na stěnách působí nevýrazně až fádně. K neupravenému zevnějšku se podle profesora Parkinsona pojí dosti vtíravá inzerce, která se pokouší nevybíravě nabízet zboží a vnucovat je jako nejlevnější a současně nejlepší.

Podnik se projevuje spíše navenek, vyhledává konexe a zajímá se i o ostatní firmy, jeho zástupci nečekají, až přijde někdo za nimi, ale sami navštěvují ostatní podniky. Navenek vystupuje firma sebejistě až chvástavě, ale přitom má dost nedbalý přístup k maličkostem – často se tu nekontroluje odesílaná pošta, nedávají se mýt okna a zapomíná se na kontroly protipožárních zařízení. To vše je navíc provázeno mužskou marnotratností. Když klesne obrat, je proti mužské nátuře začít se šetřením, spíše se hledá jiný zdroj příjmů.

Mužské podniky jsou polygamní, protože mají sklon k přechodným vztahům, nebo alespoň občasným flirtům. Zachovávají také věrnost svému hlavnímu obchodnímu spojenci, ale některé jsou dost přelétavé a často se zálibně ohlížejí po cizích partnerech. Nakonec je podle Parkinsona třeba dodat, že mužské podniky se chovají dost přísně ke svým mužským pobočkám, vybízejí je, aby se praly samy za sebe, a trestají je, když se zachovají lehkomyslně a utrpí větší ztráty.

Tovární budovy ženských podniků jsou umístěny v hezkém prostředí, jsou vzorně udržované s pastelovými tóny na stěnách a květinovými záhony před branou. K přitažlivému prostředí se však pojí i jistá skromnost. Některé etapy výrobního procesu bývají skryty a i jinak se projevuje jistá ostýchavost – jen málokdy se tu mluví například o bývalých partnerech a tím méně o stáří organizace.

V ženských podnicích si obvykle až příliš potrpí na detaily, přísně se vyžaduje přesnost a až přehnaně dbá na to, aby podnik navenek působil zdatně, i když, jak dodává pan profesor, pravdou bývá pravý opak. Vcelku jeví ženský podnik obvykle sklon k šetření a opatrnictví. Když se ukáže, že se snížily příjmy, honem se snaží omezit výdaje a snížit dividendy. Ve svém vystupování je zahleděn spíše sám do sebe a jen málokdy vyhledává kontakty. Ochotně přijímá zástupce jiných firem, ale sám většinou návštěvy neoplácí.

V ženské organizaci je také silně vyvinut mateřský instinkt. Ke svým pobočkám se chovají přímo ochranitelsky a často s nimi jednají s blahovůlí, přesahující hranice jinak spíše zdráhavé finanční pomoci.

Rozpínavost vítězí

Důležitý je závěr, k němuž profesor Parkinson při tomto srovnání dospěl. Upozorňuje, že při fúzi je vždy ve výhodě mužský podnik, který je mnohem rozpínavější a podnikavější. Právě takového podniku by se měl proto ctižádostivý pracovník držet a mít na paměti, že reorganizace, která je spojena s každou fúzí, přinese příležitost jen dostatečně prozíravým lidem. Vedoucím představitelům z podniků ženského typu hrozí, že budou propuštěni a odmrštěni.

Parkinson poukazuje na příklad konzervativně vedených firem ve Velké Británii po druhé světové válce, a to v 50. letech, kdy po přechodu od těžkého k lehkému průmyslu se konzervativně vedené společnosti nedokázaly přizpůsobit situaci na trhu, na druhé straně se však až příliš přizpůsobily daňovým předpisům. Hromadily likvidní aktiva, vyplácely nízké dividendy, podhodnocovaly své nemovitosti, přistupovaly k odpisům tam, kde byl již jejich majetek odepsán. Jejich akcie proto byly ohodnoceny nízko, takže z nich bylo možné vyplácet jen malé dividendy a byly velmi snadno zranitelné.

Jde to i bez počítače?

Tento knižní evergreen nabízí samozřejmě i další zajímavé pasáže, například zákon odkladu, svérázný a přitom logický výpočet věku pro odchod do důchodu, ale také třeba, jak si vybrat tchána, jinými slovy manželku. Profesor Parkinson ovšem nenabízí pouze knižní inspiraci. Za zamyšlení stojí jedna věc, která v citované knize chybí: i když se dokázal dobře adaptovat na věk počítačů, vždy razil jednu zásadu – každý si má dát od nich jeden den v týdnu pohov.
Působí to na vás jako slova z jiného světa? Dost možná. Rozhodně je to však dobré pro duševní hygienu. Podobný přístup navíc svědčí o dobré organizaci práce páně profesorově, případně toho, kdo se ho rozhodne následovat. Nebo máte jiný názor?

Anketa

Dáváte si k Novému roku předsevzetí?