Názory k článku
Finty bank: Poplatky nafouknou tam, kde je nevnímáte

"Při své prezentaci poukázal Václav Lorenc na zajímavou věc. Cena totiž není často stanovována podle toho, kolik činí náklady plus marže. Často se totiž do ceny výrobků či služeb promítá i hodnota, kterou zákazník vnímá. A ta může být daleko vyšší než prosté pokrytí nákladů zvýšené o zisk."

Já bych napsal, že cena je maximálně možně našponovaná, co zákazník snese. Napsat stejné tolika slovy, to je výkon. I když že bych chtěl platit složité okecávání něčeho, co jde vyjádřit jednoduše... Navíc si to musím 2x přečíst, abych pochopil, co pán sděluje.

Nemáte pravdu, rozdíl mezi výklady je ten, že vy sice stručně konstatujete, on méně stručně, ale zároveň vysvětluje. Ovšem s obsahem vašeho sdělení, nevztaženo ke kritice obšírnosti autorova sdělení, nelze než souhlasit.

Jaký je tedy obsah, který on v několika větách vysvětluje, a já ne? Co tam má navíc?

Jenže to nebyl útok. Pan Lorenc prostě konstatoval, že banka musí různě lavírovat a přeskupovat položky sazebníku, aby na poplatcích něco trhla a aby jí zákazníci neutekli ke konkurenci. Takže když dá jednu službu zdarma, kompenzuje si ji na druhé službě. Pak ale přijde klient, jako jsem já nebo pan Chrz, který jen tak ze sportu vyďobává hrozinky a chce mít zadarmo pokud možno všechno, a ještě o svých zkušenostech píšou na netu. To už je teda úplný vrchol a zákazníci se pak blbě škubají :-))
Takže banky už pomalu přistupují k tomu, že balíčkářům tu a tam něco přihodí zdarma, zatímco těm, co jsou zaháčkovaní na delší dobu (třeba hypotékáři, klienti s termínovaným vkladem), jejich dlouhodobou vynucenou věrnost patřičně osolí. Ale zase to nesmí přehnat do krajnosti, aby klient při nejbližší příležitosti nezdrhnul.

banky si dělají co chtějí, ale je vše na klientovi.

neni, synku
Zijes v ere policejnich statu a vyplatu si MUSIS nechat posilat na nejakou banku. Kdybych si mohl vybrat, od zamestavatele chci jen jen cash...

Pokud vaše výplata není větší než 15000 eur, můžete ji dostávat v hotovosti. ;) Menší výplatu zaměstnavatel nemusí platit převodem na účet. On ji prostě nechce dávat v hotovosti, protože by to pro něj bylo náročnější (dojít do banky pro peníze a počkat si tam ve frontě, zaplatit poplatek za výběr hotovosti, rozdělit peníze do obálek, fyzicky je předávat proti podpisu a čekat, až si je zaměstnanec přepočítá, mít bezpečné místo pro uschování výplat nevyzvednutých třeba pro nemoc). Takhle jen stráví pár minut u počítače při zadávání příkazů.

nemusis a pokud ti to zamestnavatel neumozni, je potreba udelat zmenu:-), zamestnavatele
BTW si nedokázu v soucasnosti predstavit chodit na postu platit slozenky a ztracet cas a penize, tvoje predstava o policejnim state v souvislosti s penezi
je velmi naivni

Kromě bezplatných účtu (mBank, FIO) jsou tu ještě vkladní knížky (Poštovka, Česká spořitelna).
Teoreticky je sice povinnost zaměstnavatele vyplácet mzdu v hotovosti, pokud o to zaměstnanec požádá, prakticky je to leckde nerealizovatelné.
Ale i tak, pokud už banku mít "musíš, ", zvol si bezplatný účet nebo vkladní knížku. Pak si peníze vybereš (z bankomatu, na pobočce, na poště).

Teoreticky je sice povinnost zaměstnavatele vyplácet mzdu v hotovosti, pokud o to zaměstnanec požádá, prakticky je to leckde nerealizovatelné.

Ale jo, nebývá s tím zas takový problém - a to kvůli exekucím, kdy exekutor musí nechat člověku nějaké minimum z výplaty na obživu, ale z účtu mu může sebrat vše (tj. i to minimum, když mu tam přijde výplata). Takže se mzdovky už zase učí výplaty v hotovosti - v každé větší firmě už někoho takového mají.

A není lepší už rovnou mzdovku otravovat s vyplácením zálohy+dobírky? To pak má člověk půl výplaty o 2 týdny dřív, a na úrocích to udělá pár korun ročně:-)

Mzdovky se to neučí, mzdovky to udělají jednoduše, a sice ohlásí séfovi problém. Šéf následně vyřeší problém tím, že dotyčného pracovníka propustí, protože zadlužený člověk v exekuci mu přidělává práci (mzdovka musí vyzvednout peníze keš z banky, nasáčkovat, předat proti podpisu...) a zároveň mu zvyšuje náklady. Když jsem dělal úvěry, bývalo součástí podkladů potvrzení od zaměstnavatele o výši platu, a na tom potvrzení bývala doložka, že firma se zavazuje, že bude strhávat peníze ve prospěch poskytovatele úvěru. Řada firem potvrdila výši mzdy, ale tuto doložku nikoliv, některé přímo napsaly, že tyto praktiky a služby neprovozují. A vím od vymahačů firmy Profireal, že se jim častokrát stávalo, že v okamžiku, kdy se vymahač firmy objevil ve firmě dlužníka, byl dotyčný dlužník propuštěn. Pak neměl dlužník na zaplacení, úvěrová firma následně nedostala peníze a hojila se sankcemi. A poté obvykle následovala exekuce, která dlužníka dorazila úplně.
PS: abych pravdu řekla, vůbec se nedivím tomu, že firma člověka s exekucí propustí. Proč by si měla zbytečně zvyšovat náklady?

Kdyby jenom bezhotovostní mzda... Pracuju ve firmě, kde se bezhotovostně proplácí zaměstnancům vše. Jedeš na služební cestu? Vyúčtování ti je zasláno bezhotovostně na účet (záloha neexistuje)... Koupil jsi něco pro firmu? Peníze dostaneš bezhotovostně na účet...
Jiné řešení, než bezpoplatková banka, prostě není.

Čekal jsem konkrétnější příklady, na čem tedy banky vydělávají, a čeho si klienti "nevšimnou" (nevnímají).

Pravda je, že cenotvorba je někdy alchymie a někdy exaktní věda :) Nejrozumější asi je, loajálním klientům nasadit nízké ceny, a když poruší smluvní povinnost (u bank tedy typicky opoždění se splátkou), nasadit poplatek za upomínku, smluvní pokutu a navýšený sankční úrok z prodlení.

Jsou to třeba poplatky Kč 6,- za provedení trvaláku/inkasa.
Všechny banky v ČR mají s provedení trvaláku/inkasa v mezibankovním styku maximální náklad Kč 0,3. Když k tomu přidám řekněme korunu na vývoj a údržbu softwaru jsem stále maximálně na Kč 1,3.
Přesto si účtují nehorázných Kč 6,-.

A kde jsi přišel že je to zrovna koruna? Co když je to třeba pět korun? Nebo šest?

To je těžká záhada, co... Co pět korun, milión, dva milióny berou!

A přitom polovinu lze zjistit zcela konkrétně, a druhou polovinu dost dobře odhadnout, opět z veřejných zdrojů samotných bank.

Ach jo...

No tak se předveďte, když je to tak jednoduché ;-)

No vidíš, a ono to úplně jednoduché není. I zde se mýlíš.

Tvůj problém je, že netušíš co máš hledat, kde máš hledat... a zároveň máš nutkání rozdávat rozumy a úkolovat druhé.

Pane Káro, nechte si tyhle stupidní připomínky.
Ona to není koruna, ale cca 50 haléřů.

Vzhledem k tomu, jak jste si jistý pro vás jistě nebude problém svoje tvrzení dokázat, že? ;-)

Chlapče, jestli jsi vypruzenej, tak si běž prudit na IDnes. Máš tam hafu svoloče co nadává na odboráře. Hezky se tam pobavíš.
Nevím jak to mohu dokázat. Ale věz, že v bankách pracují tisíce lidí na centrálách a pracuje se tam s lecjakými reporty.

Takže kecal z iDnesu co plácá koniny a pokud po něm někdo chce jeho tvrzení dokázat, tak začne plácat něco o pruzení. Pěkně ses nám popsal ;-)

přečtěte si Bílý den od j. Londona , a dozvíte se, že se všude účtuje "co provoz snese"

ČNB si za clearing v nejlevnějším pásmu (17 - 7:00 ráno, kdy posílá většina bank), účtuje od 2 do 12 haléřů (dle měsíčního objemu transakcí). Když dokáže ČNB za tuhle cenu zúčtovat převod z jedné banky do druhé, není důvod, aby to za max. stejnou cenu nezvládla banka zúčtovat mezi sebou a ČNB. Takže tak koruna je ještě přehnaná.

No, tak například (vysoce spolehlivý a zabezpečený) komunikační kanál neplatí ČNB, platí ho banka. Stejně tak ČNB má těch transakcí řádově více, než banka (bank je hodně a všechny musí přes ČNB), systém banky je mnohem složitější (má více funkcí), než systém ČNB...

já myslim že nikdo neříká, že banky nemají náklady. lidi říkají, že bankám by měla stačit zhruba desetitisícipro­centní marže mezi úrokem na běžném účtu a úrokem u běžného úvěru.

Tak to zase ne, 10 % je opravdu málo. Musíš počítat s nesplácenými úvěry, z 10 % by fakt nevyžili. Dále je třeba počítat s tím, že ne všechny vklady může banka půjčit, jednak musí držet povinné minimální rezervy (2 %), něco v hotovosti na pobočkách a v bankomatech. Pak ještě náklady na pojištění vkladů jsou 0,8 % ročně.
Nicméně bez poplatků za základní služby se vydělávat dá, jak ukazuje ziskové FIO.

A co 10% marže u všeho? Např. dva krejčí ze stejné látky a za stejnou dobu, tedy za srovnatelné náklady, dokážou zhotovit dva rozdílné obleky, stále 10%? A i když jsou oba obleky stejné, tak proč si nenechat třeba zaplatit za dobrou pověst? A jsou-li některé zákaznice ochotny připlatit švadleně za to, že u její babičky šila třeba Hana Benešová, tak proč ne? Do důsledku uvedené, by se při snížení nákladů musela snížit cena. A výše bankovních poplatků se tvoří jako cena čehokoli jiného, prostě jsou takové kolik si můžou dovolit a v jednotlivých případech mohou být i podnákladové. A přece i když má banka s některými produkty náklady a nabízí je zadarmo, tak to znamená, že to na nás trhnou někde jinde.

Myslím, že reaguješ na špatný příspěvek. Vždyť sám píšu, že Tak to zase ne, 10 % je opravdu málo.. Také jsem nikde neříkal, že cena u všech bank musí být stejná. Psal jsem, že to to JDE u základních služeb i zdarma.
Ano, pokud nabízí banka něco zdarma, vybere si to jinde. To ale není můj problém, prostě využiji jen ty produkty, co se mi hodí a jiné využiji jinde (např. zahraniční platby dělám přes devizové společnosti. Zatímco v běžné bance bych dal za převod v rámci kolem dvou stovek (ve FIO 50 Kč), přes devizovku ho mám zdarma a ještě dostanu lepší kurz).

Asi jsem to špatnět odklikl, reagoval jsem na jezevce. Ovšem debata na téma: zda je marže 10% (na cokoliv) velká či malá, se mi zdá poněkud nešťastnou. Tvorba cen ve smyslu náklady plus přiměřený zisk je systém ranně socialistický. Ranný proto, že se brzy ukázalo,že je to neudržitelné a byly následně uvolněny výrobky, kde byl zisk již hrubě nepřiměřený, označené jako módní novinka, později se objevily prodejny Luxus a Eso a ovoce a zelenina se mohla prodávat o 50% dráž než za státní ceny atd.

Nepsal jsem 10%, ale 10.000%.
Na běžném účtu mám 0,15%, a na kontokorentu 16%.
Stejná banka, jeden účet.
Jsem línej počítat, jestli je to tisíc procent nebo deset tisíc procent, ale rozhodně je to víc než deset procent. Domnívám se, že od sta procent nahoru by měla marže pokrýt veškeré náklady na povinné rezervy, rizika, a transakční náklady. Poskytuje některá banka úvěr za 0,3%? Nebo úroky z vkladu na bažném účtu 8-10%? To by bylo sto procent ziskové marže.

Také majitel eKonta? :) Nejvíc mě štve, že provedení trvaláku (operace proběhne jen v počítači banky) stojí 6 Kč, zatímco jednorázový příkaz (posílání autorizačního kódu na mobil a zaměstnání webového rozhraní banky) stojí 4 Kč. Názorná ukázka odrbávání na o něco méně viditelném místě. (Pro úplnost, provedení inkasa stojí 3 Kč, nikoli 6 Kč, tedy u eKonta RB.)

FIO:

jednorázový příkaz = 0 Kč
trvalý příkaz = 0 Kč
inkaso = 0 Kč

a samozřejmě

vedení účtu = 0 Kč

Podepisuje se přes certifikát v souboru (tak to mám já) a nebo SMS.

Někam přejdi, tě odrbávají...

místo stěžování - co takhle změnit banku...?

Tak tak, Češi ale jen kecají u piva a nic neudělají.

Navíc teď všechny banky podporují kodex mobility. Stačí zajít do banky, kde chci přejít podepsat papír o ona SAMA vypoví smlouvu u staré banky, ZŘÍDÍ trvaláky, inkasa, atd. Prostě pohoda, lahoda a klídeček.

když neustále slyším, že se lidé musí finančně vzdělávat, že musí tomu, či onomu bankovnímu produktu rozumět. Nic proti tomu, ale kdo chce porozumí a ti, kteří jsou vyhledávanou cílovou skupinou, těm je to stejně fuk. Vysvětlete Vašemu psovi, že marně čeká na kostičku, stejně věří, že něco dostane. A také, jak lidé stále více těm běžným věcem za světa financí rozumí, hledají bankéři stále více sofistikovanější (rafinovanější) metody jak Vás ožulit. Takže si myslím, že je to spíše obecná tendence poklesu slušnosti a morálky ve společnosti a v tom je zakopaný pes.