Spočítejte si...

Zavřít

Finta "hodit se marod" vám při exekuci nepomůže

Uvalili na váš plat exekuci? Tím, že se „hodíte marod“, se srážkám nevyhnete. Exekuce může být totiž uvalena i na náhradu mzdy při pracovní neschopnosti a nemocenskou.

Na náhradu mzdy za dobu prvních 14, resp. nově 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény může být uvalena exekuce nucenými srážkami stejně jako na samotnou mzdu. Lze z ní srážet i mimo exekuci – dobrovolně, ovšem z nemocenského vypláceného od 22. dne pracovní neschopnosti nebo karantény už lze zásadně provádět jen srážky exekuční. Čtěte také: Nemoc prodlouží výpovědní dobu i o měsíce, rodičovská třeba o celé roky

Pro srážky z náhrady mzdy nebo jiného příjmu (např. odměny z dohody o pracovní činnosti) poskytované zaměstnavatelem v době prvních 14 kalendářních dnů (v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 poskytované v době prvních 21 kalendářních dnů) dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény platí obecná pravidla pro provádění srážek ze mzdy. Tento příjem se stává součástí mzdy a ostatních příjmů zaměstnance, z nichž se provádějí srážky. Čtěte také: Rok 2011: Další nevýhody por OSVČ, tentokrát v nemocenském pojištění

Více si o těchto pravidlech přečtěte v článcích:

Tato náhrada mzdy tedy podléhá exekučním srážkám nařízeným soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku. Mohou z ní být prováděny i srážky „dobrovolné“ na základě dohody s dlužníkem – povinným zaměstnancem:

  • k uspokojení plnění (nároku vyplývajícího z pracovněprávního vztahu) oprávněného, kterým je samotný zaměstnavatel,
  • k uspokojení pohledávky (jiné) třetí osoby, a to zákonem upraveného výživného (tedy alimentů podle zákona o rodině, který stanoví vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí; vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými čili alimentační povinnost mezi potomky a předky; vyživovací povinnost mezi manžely; výživné (pro) rozvedeného manžela a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce, jakož i podle zákona o registrovaném partnerství, jenž upravuje alimentační povinnost mezi osobami stejného pohlaví za trvání jejich registrovaného partnerství, jakož i po jeho zániku zrušením) a jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon,Čtěte více: Alimenty na studenta vezmou čtvrtinu platu, více dětí se „prodraží“
  • k uspokojení závazků zaměstnance, které má vůči třetí osobě, avšak nelze ohledně jejich zajištění sjednat (v předchozím bodu uvedenou) dohodu, protože se nejedná o výživné nebo jinou pohledávku stanovenou zákonem, a jde tedy např. o pohledávku banky vůči zaměstnanci za nesplacenou půjčku nebo o dobrovolné plnění jiné než zákonem předepsané vyživovací povinnosti, kterou si poskytují např. spolužijící osoby – druh a družka apod. Čtěte také: Zažalujte své děti, rodiče, manžela, milence. Musejí se o vás postarat

Též lze provádět srážky na základě dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, odsouhlasené zaměstnancem, který je členem odborové organizace, sjednané k úhradě členských příspěvků zaměstnance. Čtěte také: Může vám zaměstnavatel rozporcovat výplatu? 

Uvedené srážky provede zaměstnavatel, který vyplácí náhradu mzdy za úvodních 14, resp. nově  21 dnů dočasné pracovní neschopnosti či karantény.

Naproti tomu správy sociálního zabezpečení z nemocenského, vypláceného od 15., resp. nově 22. dne dočasné pracovní neschopnosti či karantény (jakož i dalších dávek nemocenského pojištění) provádějí zásadně jen srážky pro účely výkonu rozhodnutí (exekuce). Dohodu o srážkách z vyplácených dávek (nemocenského pojištění) již nelze od 1. ledna 2009 uzavřít, s výjimkou specifické dohody o srážkách na úhradu přeplatku na dávce nebo regresní náhrady. Ani dříve – před uvedeným datem – uzavřené dohody o srážkách ze mzdy se až na uvedenou výjimku nevztahují na srážky z dávek nemocenského pojištění. Dohody o srážkách z dávek, s výjimkou dohody o srážkách na úhradu přeplatku na dávce, uzavřené před 1. 1. 2009, pozbyly dne 1. 1. 2009 platnosti přímo ze zákona o nemocenském pojištění.

Jestliže se tedy někdo tzv. hodí marod, aby se vyhnul exekučním srážkám na svou mzdu, nic tím nevyřeší, protože exekuci bude podléhat jak náhrada mzdy za pracovní neschopnost, tak i nemocenské. Čtěte také: Nemocenské pracující  důchodci dostanou, ale bez ochranné lhůty

Když je samotné hmotné zabezpečení za nemoc dluhem

Pohledávky náhrady mzdy (nebo jiného příjmu) poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény jsou samy o sobě přednostní pohledávkou, jestliže zaměstnanec již není v pracovně-právním vztahu k zaměstnavateli, který náhradu příjmu za dobu pracovní neschopnosti popř. karantény poskytl. Srážky k uspokojení pohledávky tedy provádí nový (další) zaměstnavatel, ať už srážky dobrovolné na základě dohody nebo v rámci exekuce, jestliže (bývalý) zaměstnavatel vymáhá svou pohledávku soudní cestou.

K tomu může dojít, pokud nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na příslušnou náhradu příjmu dané zákonem nebo jestliže zaměstnavatel pro porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance rozhodl o snížení náhrady nebo o jejím neposkytnutí. Současný zaměstnavatel je oprávněn srazit příslušnou částku náhrady příjmu zaměstnanci přímo, tedy bez potřeby dohody se zaměstnancem nebo nařízené exekuce.

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 7. 2012 16:37