Peněz je dostatek, ale jejich cena stoupá

Svět je jednou velkou globální ekonomikou a současná krize jen ukazuje, že žádné místo na zemi nemůže být ochráněno od problémů na finančních trzích. V tomto smyslu včera začalo setkání ekonomů a předních finančníků na Finančním fóru Zlaté koruny v Praze, kde byli přítomni i redaktoři finančního serveru Měšec.cz. Úvaze, zda je správný krok neustále silně regulovat tržní prostředí, což je směr, kterým se ubírá Evropská komise a některé vlády evropských zemí, jsme se na Měšci věnovali mnohokrát. V tom smyslu vtipně vystihuje problematiku státních rukou citát ekonoma Miltona Friedmana, který zazněl v podání Jaroslava Míla, šéfa Svazu průmyslu a dopravy ČR: Ať dáte jakékoli vládě do péče saharskou poušť, do pěti let tam bude nedostatek písku, citoval na úvod fóra.

Špatná rozhodování i lehkovážnost ratingových agentur

Uvolněná monetární politika, nezvladatelný vzestup tzv. subprime hypoték na americkém trhu, složité finanční produkty, přehnaná důvěra či spíše absence přirozené brzdy bank patřily mezi důvody, proč došlo ke kolapsu hypotéčního trhu a náhlému, nekontrolovatelnému pádu cen nemovitostí, vysvětluje jednu z příčin krize profesor Jan Švejnar. Následovala ztráta důvěry investorů, chaos i krachy. Švejnar však kritizuje i ratingové společnosti, které finančním produktům založeným na špatných hypotékách dávaly vysoké hodnocení. Krize není u konce, jsme pořád v prvním poločase. Hedgeové fondy mohou ještě zahýbat trhy, varuje Švejnar. Právě hedgeové fondy jsou trnem v oku Evropské komisi a ta na ně chystá silnou regulaci, která by měla zásadní vliv na jejich existenci.

Zajímavá shoda panuje mezi Švejnarem a Miloslavem Kozlerem, šéfem Visa Europe pro Českou republiku. Oba říkají, že v USA bude globální krize velmi silná a promítne se přímo do životů obyvatel, přesto bude mít krátké trvání. Spojené státy americké jsou založeny na spotřebě, trh se pročistí a americká ekonomika opět rychle nastartuje. Ovšem Evropa svázaná regulacemi bude mít sice měkčí recesi než v USA, zato delší a širší dopady do všech odvětví ekonomiky.

České banky jsou zdravé, ale výhra to není

Podle Švejnara neexistuje možnost, jak se zcela vyhnout globální krizi. Přestože banky působící v České republice nebyly přímo zainteresované ve špatných hypotékách a špatná rozhodnutí jejich akcionářů na ně nemají zásadní vliv, problémy pocítí hlavně české firmy a podniky. Banky jim budou půjčovat omezeněji a když, tak za dražší peníze než v minulosti. Některé firmy navíc krizi nepřežijí.

Když má stát pomáhat, tak efektivně

Masivní státní pomoc bankám je dobrým nástrojem, jak opět nastartovat finanční trhy, ale vše má své meze. Pokud vláda do krachující banky nasype obrovské veřejné prostředky v naději na její záchranu, a poté ji prodá se ziskem, je to v pořádku. Horší je, když se veřejné prostředky v bance „utopí” a veškerá efektivita tak vyšumí. To je jedním z rizik přehnané nabídky pomoci evropských vlád. Velkorysé záruky evropských vlád patří navíc mezi příčiny zdražení dlouhodobých peněz, a tím i dlouhodobých ú­věrů.

Tučné zisky bank vs. natažená ruka ke státu

Zatímco Švejnar má spíše pesimistický výhled a návrat do normálu odhaduje na roky, Robert Holman z České národní banky je optimista a říká, že český finanční systém zůstává od globálních institucí poměrně izolován. Poukazuje však na fakt, že komerční úrokové sazby se hodně vzdálily od vyhlašovaných sazeb ČNB. Zároveň se mu nelíbí nepříjemný fenomén, kdy v době slávy na finančních trzích banky inkasují tučné zisky, a když mají problém, natahují ruku pro státní pomoc. Klient a občan státu je pak někdy vnímán jako rukojmí. Jak už jsme vás informovali ve včerejší aktualitě, podle Holmana je pro Českou republiku výhodou, že má vlastní měnu a nepřešla na euro. Evropským vládám pak vytýká nekoordinované reakce v souvislosti s vyhlašováním státních záruk. Podle Holmana tím jinak ekonomicky zdravé země zbytečně přivedly do potíží.

Bankovní krizi jsme už měli před 10 lety

Česká republika si svou finanční krizí již prošla, a to před přibližně 10 lety, v době tzv. divokého západu v českém bankovnicví. To je zpětná reflexe Miloše Zemana, bývalého premiéra. Tehdejší prvotní příčinou české finanční krize byla špatně zvolená technika v podobě kuponové privatizace a teprve v roce 1996 šlápla centrální banka na brzdu, ohlíží se Zeman. Cosi shnilého bylo v bankovním systému, vzpomíná Zeman na prvotní problémy českých bank a kritizuje vysoký podíl špatných úvěrů, které banky táhl ke dnu. Už však asi nezjistíme, zda špatné úvěry byly otázkou korupce anebo politického tlaku, který se snažil financovat podniky a udržet zaměstnanost s vědomím, že úvěry nikdy nebudou splaceny. Zeman dále poukazuje na současná velká rizika v souvislosti se stoupající zadlužeností českých domácností, ta je ve výši 850 milard a označil ji jako tikající časovanou bombu. Na závěr Zemanova příspěvku zaznělo i jeho oblíbené slovo s varováním, aby už stát nelil další prostředky do soukromých podniků: Jsem rád, že český bankovní sektor je v pořádku, ale rád bych dodal, že to nemusí být navěky. Dát peníze někam, a stát žádné vlastní prostředky nemá, umí každý idiot, uzavřel Zeman svůj příspěvek.

Toxická aktiva v Česku nejsou, ale to nás moc neochrání

Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank poukazuje na fakt, že české banky sice netrápí toxická aktiva v podstatné míře, ale jsou významnými věřiteli v podnikovém sektoru. Řada průmyslových podniků a firem však v roce 2009 nebude schopna dostát svým závazkům. To bude „česká” forma hospodářské krize, která nás pravděpodobně postihne. Důsledkem bude potřeba tvorby vyšších rezerv a oprav ze strany komerčních bank, a to se opět promítne do úrokových sazeb i cen.

Hedgeové fondy v hledáčku regulace

Potřebu další regulace vidí náměstkyně ministra financí Klára Hájková a přitakává aktivitám Evropské komise, která začala podnikat kroky k regulaci hedgeových fondů. Tím, že hedgeové fondy odešly z burz, se podle Hájkové dostávají do neregulovatelného prostředí a souhlasí tak s názorem Evropské komise, že „by mohlo dojít k nebezpečí.“ Víc situaci regulace nerozváděla.

Peněz bude dost, ale budou dražší

Další z řečníků Daniel Stelter z Boston Consulting Group seznamuje s faktem, že v souvislosti s krizí bude další přístup k finančním prostředkům sice stále možný, ale obtížnější a nákladnější. Kdo bude mít štěstí, k penězům se dostane, ale budou dražší, míní Selter. Zároveň uvádí příklad americké automobilky Ford, která v říjnu roku 2008 čelila nejhorším prodejům od konce 2. světové války. Podle Steltera je recept na krizi pouze v rychlé reakci. Kdo zaváhá, nepřežije.