Spočítejte si...

Zavřít

Fenomén SkyEurope: raketový vzestup aerolinek pro obyčejné lidi

Je tomu právě rok, co SkyEurope zastavily svůj provoz. Aerolinky, které naučily létat běžné občany a nebát se cen letenek. Podívejme se do historie, co tomu předcházelo.

Na přelomu tisíciletí byl trh nízkonákladových leteckých společností ve středoevropském regionu tak říkajíc v plenkách. Do Prahy létalo několik linek Easyjetu a dalších menších nízkonákladových leteckých společností z Británie, irský Ryanair přišel na území bývalého Československa až na podzim 2005 linkou z Hahnu (Frankfurt) do Bratislavy.

Na bratislavském letišti byl naprosto minimální provoz, a toho využili dva Belgičané: Christian Mandl a Alain Skowronek. Založili první nízkonákladovou leteckou společnost ve střední Evropě SkyEurope, a to za pomoci peněz z Evropské banky pro obnovu a rozvoj a ABN AMRO.

Opatrný rozjezd

První let se uskutečnil v jednom z nejtěžších období v historii letectví, tedy po pádu Dvojčat v New Yorku. Přesto zaznamenali úspěch. První linka vedla v únoru 2002 z Bratislavy do Košic, létali ji s třicetimístným Embraerem E-120 a po několika měsících získali nadvládu na této lince. Společnost poměrně rychle expandovala, záhy měla již 7 malých embraerů a létala z Bratislavy do destinací jako  Praha, Milán, Curych, Stuttgart, Berlín, nebo v létě Zadar a Dubrovnik. Již v té době však SkyEurope zažily první neúspěchy, když byly nuceny ukončit lety do Prahy nebo Berlína jako nerentabilní.

Pořádným odrazovým můstkem k tomu, aby se ze SkyEurope stala velká evropská společnost, byl rok 2003, kdy po ročním provozu s malými embraery byl do flotily začleněn první Boeing 737–300 pro 149 pasažérů, s nímž začaly létat z Bratislavy do Paříže a Londýna. A zažily obrovský úspěch, většina letů byla téměř vyprodána a pro řadu lidí se tak létání stalo něčím naprosto samozřejmým. Přirozené bariéry jako vysoká cena letenky nebo let s cizím personálem, se kterým není možné mluvit mateřským jazykem, vzaly rázem za své.

V euforii došlo během roku k založení nových bází v Budapešti a Varšavě, posléze se přidal i Krakov. Společnost prudce rostla, a tomu napomohla i objednávka 16 zbrusu nových Boeingů 737–700 spolu s opcí na dalších 16 kusů. Čtěte také: ČSA znovu na scéně a pořád stejně. Od Tvrdíka k předlužení

Přicházejí problémy

Avšak začaly se kupit problémy. Báze ve Varšavě byla zrušena, Krakov ani Budapešť se nebyly schopny dostat do černých čísel, kromě destinací jako Amsterdam, Dublin, Řím či Kodaň se začalo létat i do Nice a podobně. Nebylo výjimkou, že nově zavedená linka byla po několika měsících vysokých ztrát zrušena, a obrovská suma prostředků investovaných do jejího otevření byla nenávratně pryč. Vedení SkyEurope dělalo všechno proto, aby rostl jediný ukazatel, jímž se řídili: počet přepravených cestujících. A měly tomu napomoci i pofiderní projekty tzv. létání do W, kdy letadlo na lince z Bratislavy do Amsterdamu se ihned nevrátilo na Slovensko, ale mezi tyto dva letové segmenty byl včleněn let z Amsterdamu do Innsbrucku apod.

Někdy okolo roku 2005 se však situace na trhu začala výrazně měnit. V Praze založil Travel Service v roce 2004 svou nízkonákladovou odnož Smartwings, v Budapešti vznikl o rok dříve Wizzair, do Bratislavy a Polska začal svou prudkou expanzi Ryanair.

A to všechno v situaci, kdy začaly do flotily přicházet nové boeingy, jejichž měsíční leasingy byly nemalé. Rozvoji však napomohlo úspěšné IPO akcií na burze ve Vídni, kdy se jedna akcie prodávala okolo 6 eur. Jenže takto získané prostředky byly velmi rychle utraceny a v aerolinkách se začal projevovat akutní nedostatek provozních prostředků.

Krásně to lze ilustrovat na ročních hospodářských výsledcích. Po přijatelné ztrátě 10 milionů euro v roce 2004 se roční ztráta za rok 2005 téměř ztrojnásobila na 29 mil. eur a v roce 2006 skončilo hospodaření společnosti již se schodkem neuvěřitelných 57 milionů eur. To byla obrovská cena za přepravu 2,5 milionu cestujících. Čtěte také: Při cestování vlaky Českých drah ušetříte, ale musíte vědět jak

Nový investor

S odkazem na obrovskou ztrátu za rok 2006 došlo k změně akcionářské struktury SkyEurope, hlavním akcionářem se stal investiční fond York Capital a pod jeho vedením došlo ke změně vedení společnosti a posléze i celého vrcholového a středního managementu. Christian Mandl a Alain Skowronek byli odejiti, novým ředitelem SkyEurope se stal Jason Bitter a začaly se dít věci nevídané.

V létě 2007 se báze v Krakově dostala konečně do černých čísel, ale přesto byla spolu s bází v Budapešti zrušena. Jenže zrušení bází znamenalo přebytek letadel, které bylo nutno umístit jinam. Proto nad své možnosti expandovala báze v Praze a byla založena také báze ve Vídni, což byl krok, který slušnými slovy nelze popsat. Při vědomí, že letiště v Bratislavě a ve Vídni jsou od sebe vzdáleny pouze desítky kilometrů a hodinu jízdy, nebylo možné očekávat nic jiného než kanibalizaci cestujících v Bratislavě a velké ztráty ve Vídni, kde SkyEurope narazily na vysoké letištní poplatky a tuhý odpor Air Berlin/Niki. Čtěte také: Po Evropě autem, busem, letadlem či vlakem? Porovnali jsme ceny

Pražská (ana)báze

Pokud pomineme neslavné období ze začátku fungování SkyEurope, do Prahy přišly poprvé v dubnu 2006 a postupně se zde usídlila 4 letadla. Pochopitelně se dostaly do střetu se Smartwings jakožto dosud jediným low-costem s bází na Ruzyni, ale zvolily jako své nástroje obrovskou marketingovou kampaň s heslem „Naučíme Čechy létat“ a nízké, často i podnákladové ceny. Jako své přednosti udávaly vysokou frekvenci letů (např. do Paříže postupně až 3× denně) a spolehlivost. Smartwings z dnešního pohledu zvolil naprosto rozumnou strategii, kdy pomalu vycouval z trhu a své místo přenechal SkyEurope a nepustil se s nimi do zbytečné cenové války. Bohužel se to však dělo formou velmi častého rušení letů dva týdny před odletem, čímž svou pověst velmi pošramotil. Smartwings se až do roku 2009 spíše věnoval doprodeji míst na charterových letech své mateřské společnosti – Travel Service.

V době, kdy se Smartwings stahuje z trhu, však SkyEurope již trpí obrovskými finančními problémy. I zde došlo k přecenění síly trhu, jako jedna z mála linek byla zisková Paříž, a větší část linek byla v červených číslech. Jedna akce na levné letenky střídala druhou, vždy o něco levnější, a tak to šlo měsíc za měsícem. Všechno bylo podřízeno křečovité snaze získat prostředky pro další provoz. Přesto v té době SkyEurope létaly i své noční lety z Prahy do tak vzdálených míst jako je Lisabon nebo Larnaca na Kypru.

Pokračování zítra…

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 8. 2010 16:17