Exekutor vám ze mzdy ukrojí méně, věřitelé tak "ostrouhají"

I tomu největšímu dlužníkovi, který je zavalen exekucí, musí zůstat nezabavitelné minimum. A pro rok 2012 se jeho výše změnila.

I dlužníkům s četnými exekucemi, které se provádí srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho výše se každoročně mění s účinností od 1. dne nového kalendářního roku. Nejinak tomu je od 1. ledna 2012.

Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce (od 1. 1. 2012 částky 3410 Kč) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. A to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije. Pro rok 2012 je nově vládou ČR stanovena tato částka na 5352 Kč.

Výpočet nezabavitelného minima tedy vypočteme jako 2/3 součtu 3410 Kč a 5352 Kč.  Nezabavitelná částka na povinného tedy činí 5841,33 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na povinného 5326 Kč.)

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 5841,33 Kč, činí tedy 1460,33 Kč.  (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1331,50 Kč.)

Na koho lze uplatnit částku na vyživovanou osobu

Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.

Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným.

Příslušná nezabavitelná částka se nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá; je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.

Vyživovací povinnost upravuje předně zákon o rodině. Ten stanoví vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí, vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými čili alimentační povinnost mezi potomky a předky, vyživovací povinnost mezi manžely, výživné (pro) rozvedeného manžela a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce.

Dále pak zákon o registrovaném partnerství upravuje alimentační povinnost mezi osobami stejného pohlaví za trvání jejich registrovaného partnerství, jakož i po jeho zániku zrušením. V případě jiných vyživovacích povinností než stanovených zákonem, tedy např. vyživovací povinnosti, kterou si dobrovolně (mimo, resp. nad rámec zákona) poskytují kupř. spolužijící osoby, zejména se to týká faktických – nesezdaných soužití muže a ženy, tedy druha a družky, nelze na takto vyživované osoby započítávat příslušnou nezabavitelnou částku.

Základní celkovou nezabavitelnou částku stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Nezaokrouhlují se jednotlivé nezabavitelné částky, ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy až celková základní nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru.

Průběžné – případně v průběhu výpočtu, resp. stanovení základní nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

Jednoduché příklady uplatnění nezabavitelných částek

Příklad 1

Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství.

Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 5841,33 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1460,33 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude).

Povinnému tedy nesmějí být sraženy 8761,99 Kč čili po zaokrouhlení 8762 Kč.

Za stejné situace podle parametrů pro rok 2011 činila nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, 5326 Kč na osobu povinného, na dítě a manželku 2×1331,50 Kč. Povinnému by tedy podle pravidel roku 2011 nesmělo být sraženo 7989 Kč.

Příklad 2

Pokud by se uvedený zaměstnanec dosahující uvedené výše příjmu vedle manželky staral o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek, tedy základní nezabavitelná částka (po zaokrouhlení výsledku) 11 683 Kč (5841,33 Kč + 4×1460,33 Kč) přesáhne skutečný čistý výdělek 10 000 Kč.

Podle parametrů pro rok 2011 by činil součet nezabavitelných částek (5326 + 4×1331,50 Kč), tedy 10 652 Kč.

Když výše mzdy na srážky nestačí

Jestliže zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy mzdu ve výši přesahující základní nezabavitelnou částku, může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu exekuce.

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek) stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 5352 Kč, činí tedy 8762 Kč. Čtěte také: Trestem za neplacení alimentů může být vězení, ale ne ztráta práv a povinností k dítěti

Došlo tedy k poměrně významnému zvýšení základní nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (výpočtové základny), což v praxi v kontextu s tím, že v důsledku finanční krize a hospodářské recese a z nich vyplývajících nejrůznějších úsporných opatření, včetně toho, že nelze předpokládat nárůst, ale spíše stagnaci, výše mezd, povede k nižším srážkám ze mzdy a prodloužení doby splácení dluhů věřitelům.

TABULKA – Vývoj nezabavitelných a dalších souvisejících částek potřebných k výpočtu srážek ze mzdy (v Kč)

  Kalendářní rok
2010 2011 2012
Nezabavitelná částka na povinného 5148,67 5326 5841,33
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1287,17 1331,5 1460,33
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení (100%ní částka výpočtové základny) 7723 7989 8762
Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy 2574 2663 2920

Provádění srážek a výpočty si na příkladech přiblížíme v dalším pokračování.

11 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 8. 2012 22:21