Spočítejte si...

Zavřít

Exekuce 2014: Ochrana zaměstnanců v exekuci vzroste

Nezabavitelné částky při exekučních srážkách ze mzdy jsou pro rok 2014 vyšší a z výplaty vám tak zůstane více. (PŘÍKLADY)

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho výše se každoročně mění s účinností od 1. dne nového kalendářního roku, nejinak tomu je od 1. ledna 2014.

Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč, která se nemění, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je (bude) pro rok 2014 nově vládou ČR stanovena na 5873 Kč (dosud šlo o částku 5687 Kč), čili jako 2/3 z částky 9283 (dosud šlo o 2/3 z 9097 Kč). Nezabavitelná částka na povinného pro rok 2014 činí 6188,67 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na povinného 6064,67 Kč.)

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6188,67 Kč, činí tedy 1547,47 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1516,17 Kč.)

Na koho lze uplatnit částku na vyživovanou osobu

Na manžela povinného se započítává 1/4 nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává 1/4 nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. 1/4 nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným. Příslušná nezabavitelná částka se nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá; je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.

Vyživovací povinnost upravuje předně zákon o rodině. Ten stanoví vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí; vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými čili alimentační povinnost mezi potomky a předky; vyživovací povinnost mezi manžely; výživné (pro) rozvedeného manžela a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce.

Dále pak zákon o registrovaném partnerství upravuje alimentační povinnost mezi osobami stejného pohlaví za trvání jejich registrovaného partnerství, jakož i po jeho zániku zrušením. V případě jiných vyživovacích povinností, než stanovených zákonem, tedy např. vyživovací povinnost, kterou si dobrovolně (mimo, resp. nad rámec zákona) poskytují kupř. spolužijící osoby, zejména se to týká faktických – nesezdaných soužití muže a ženy, tedy druha a družky, nelze na takto vyživované osoby započítávat příslušnou nezabavitelnou částku.

Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné – případně v průběhu výpočtu, resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

Jednoduché příklady uplatnění nezabavitelných částek

1) Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 6188,67 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1547,47 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmějí být sraženy 9283,61 Kč čili po zaokrouhlení 9284 Kč.

2) Pokud by se (v příkladu 1) uvedený zaměstnanec dosahující tam uvedené výše příjmu vedle manželky staral o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek, tedy (základní) nezabavitelná částka (po zaokrouhlení výsledku) 12 379 Kč (6188,67 Kč + 4×1547,47 Kč) přesáhne skutečný čistý výdělek (10 000 Kč). 

Když výše mzdy na srážky nestačí

Jestliže zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy mzdu ve výši přesahující (základní) nezabavitelnou částku, může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 5873 Kč, činí tedy 9283 Kč. (Dosud činila tato částka 9097 Kč.)

Došlo tedy k poměrně významnému zvýšení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (výpočtové základny), což v praxi v kontextu s tím, že v důsledku hospodářské recese a z ní vyplývajících nejrůznějších úsporných opatření, včetně toho, že nelze předpokládat nárůst, ale spíše stagnaci výše mezd, povede k nižším srážkám ze mzdy a prodloužení doby splácení dluhů věřitelům.

Vývoj nezabavitelných a dalších souvisejících částek potřebných k výpočtu srážek ze mzdy (v Kč)

  2014 2013 2012
Nezabavitelná částka na povinného 6188,67 6064,67 5841,33
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1547,47 1516,17 1460,33
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení (100%ní částka výpočtové základny) 9283 9097 8762
Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy 3094 3032 2920
8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 9. 2014 10:21