Evropské rozpočty se zadlužují

Vláda a státní instituce ovlivňují náš každodenní život - v některých zemích Evropské unie více, v jiných naopak méně. Aby stát mohl vyplácet sociální dávky, budovat infrastrukturu, zajišťoval naši bezpečnost, potřebuje peníze. Kolik vezmou občanům státy Evropské unie?

V každoročních státních rozpočtech je určeno, kam peníze vybrané na daních budou poputují a jakým způsobem se využijí. Které země Evropské unie měly ve skončeném roce státní rozpočet vyrovnaný? Kde je úloha státu nejmenší a státním rozpočtem proudí vzhledem k HDP nejméně peněžních prostředků?

Rodinný rozpočet sestavujeme všichni. Víme, že nemá-li mít naše rodina ekonomické problémy, je dobré mít rozpočet vyrovnaný (ještě lépe mírně přebytkový). Na dluh se žije velice špatně a zaplacené úroky nejsou nikterak nízké (při neplacení přichází zpravidla exekuce).

Samozřejmě, zadlužit se kvůli koupi bytu nebo auta (či jiných životních priorit) je v mnoha případech nezbytností. V případě, že potřebujete peníze, máte vždy dvě možnosti – zvýšit rodinný příjem (což většinou již nijak nejde, neboť jsme v práci od rána do večera a vyšší výplatu už nedostaneme) nebo omezit rodinné výdaje (to se dá téměř vždy).

Obdobně jako rodinný rozpočet si můžeme představit státní rozpočet. Ne každý schodkový státní rozpočet je špatný, ale z dlouhodobého hlediska je pro ekonomický rozvoj země nutný rozpočet vyrovnaný.

Přebytkový rozpočet

V roce 2003 mělo pouze sedm členských zemí Evropské unie rozpočet přebytkový (Belgie, Dánsko, Estonsko, Španělsko, Irsko, Finsko, Švédsko). Ostatní členské země měly rozpočet deficitní. V některých zemích byl původně sestaven jako vyrovnaný, ale buď příjmy během roku byly nižší, než se očekávalo při sestavování rozpočtu, nebo byly zapotřebí nečekané státní výdaje.

V Česku se počítalo s deficitním státním rozpočtem již při sestavování a celkové státní výdaje byly o 14 % vyšší než příjmy (z uvedených 20 členských zemí jsme měli největší rozdíl mezi výdaji a příjmy).

Příjmy rozpočtu

Nejvyšší příjmové položky státního rozpočtu ve všech členských zemích Evropské unie jsou příspěvky na sociální pojištění, přímé daně (daně z příjmů, z majetku, …), nepřímé daně (DPH, spotřební daně, …) a ostatní nedaňové příjmy.

Příjmy ze sociálního pojištění se pohybovaly na celkové výši státních příjmů v roce 2003 od 4,7 % (Dánsko) po 41,2 % (Německo). Ve většině zemí se však pohybovaly v rozmezí od 23 % do 34 % (Česko 31,6 %). Nepřímé daně se pohybovaly od 26,7 % (Finsko) po 42,2 % (Kypr), přímé daně se pohybovaly od 19,9 % (Česko) po 52,0 % (Dánsko).

Výdaje rozpočtu

Státní výdaje jsou velmi pestré, liší se stát od státu, neboť každá vláda preferuje jinou oblast národního hospodářství. Jednoznačně však ve všech zemích Evropské unie byly nejvyšší výdaje v roce 2003 směřující občanům ve formě státní sociální pomoci, na výplatu dávek v nezaměstnanosti a na výplatu důchodů. Nejvíce do infrastruktury investovalo Řecko (výdaje souvisely s konáním letních olympijských her v Aténách) a Irsko.

Nejméně peněz rozděluje Irsko

Pouze v Irsku, Lotyšsku, Litvě, Velké Británii a Španělsku proteklo v loňském roce státním rozpočtem méně než 40 % HDP. Všeobecně můžeme říci, že příjmy státního rozpočtu v Irsku, Velké Británii a Španělsku jsou nižší díky nižším daním a povinným státním odvodům, na druhou stranu ovšem nejsou občané v těchto zemích v případě nezaměstnanosti, nemoci a důchodu tak dobře finančně zabezpečeni jako v zemích Skandinávie (každý má ovšem možnost uzavřít si sám soukromé pojištění pro všechny výše uvedené životní situace).

Občané v zemích s nízkými daněmi jsou mnohem více odkázáni sami na sebe a nespoléhají tolik na stát. Pro podnikání jsou zde nastaveny nejvýhodnější daňové podmínky. V Litvě a Lotyšsku jsou příjmy státního rozpočtu nižší i vzhledem k nižší daňové kázni občanů a využívání „šedé ekonomiky“.

Příjmy a výdaje státního rozpočtu v zemích EU v roce 2003
Země Rozpočet roku 2003 v mil. EURO Rozpočet roku 2003 v % k HDP
Příjmy Výdaje Příjmy Výdaje
Belgie 138285,4 137451,0 51,7 51,4
Česko 38854,8 49155,3 51,3 65,0
Dánsko 107753,6 105362,5 57,4 56,1
Estonsko 3119,9 2925,7 38,8 36,4
Finsko 75621,0 72586,0 52,7 50,6
Francie 784934,0 849509,0 50,4 54,6
Irsko 46716,3 46400,9 35,4 35,2
Itálie 604712,0 637186,0 46,5 49,0
Kypr 4574,0 5287,3 40,4 46,7
Litva 3326,8 3491,6 33,7 35,4
Lotyšsko 5233,4 5502,9 32,4 34,1
Lucembursko 10861,1 10894,0 46,3 46,4
Německo 959180,0 1041280,0 45,0 48,9
Nizozemí 207127,0 221701,0 45,6 48,9
Portugalsko 58694,1 62458,9 45,0 47,9
Rakousko 111536,5 114727,2 49,7 51,2
Řecko 67108,0 72069,0 44,0 47,2
Španělsko 296117,0 293637,0 39,9 39,5
Švédsko 157240,2 155949,8 58,8 58,3
Velká Británie 624806,7 674758,3 39,3 42,5

Pramen: Eurostat: Statistik kurz gefasst, Wirtschaft und Finanzen 41/2004

Anketa

Měla by vláda během svého volebního období splatit "své" dluhy?