Hlavní navigace

Evropská unie nemá na důchody

15. 9. 2003
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

S nedostatkem peněz se nepotýká pouze Česká republika. I bohaté země Evropské unie se dostávají díky štědrosti sociálních systémů do finanční tísně, která ústí v nedostatek prostředků na vyplácení penzí. Kolik Evropané za důchody "utrácejí" a kolik mají důchodců?

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva z celkového počtu obyvatelstva staršího 15 let činí v ČR 60 %, v mnoha zemích Evropské unie ještě méně (Belgie 52 %, Velká Británie 51 % a Itálie 48 %). Jedno však mají všechny země společné: bude hůř, a proto je jasné, že štědré vlády nebudou moci garantovat současnou výši penze v budoucnosti, peníze na to nebudou. Vlády jednotlivých členských zemí si to uvědomují, a proto výdaje na penze začaly snižovat.

Starobní penze tvoří největší položku

Tři čtvrtiny všech státem vyplácených penzí jsou starobní důchody. Výdaje členských zemích na penze dosáhly v roce 2001 12,7 % k HDP členských zemí. Přesto státní výdaje klesají a občané v členských zemích jsou čím dál více nuceni spoléhat se sami na sebe. Státem je garantována pouze základní penze, zbytek je občanům vyplácen z jejich penzijních účtů, kde si během svého aktivního života střádali na podzim života. V roce 1993 činil podíl penzí k HDP 12,9 %.

Renty ukrajují největší podíl sociálních výdajů

Ve všech členských zemích Evropské unie s výjimkou Irska, Dánska a Švédska představují renty největší položku na státních výdajích. V Itálii činily v roce 2001 přes 60 % všech sociálních výdajů, v Řecku, Španělsku, Lucembursku, Nizozemí, Rakousku a Portugalsku to bylo mezi 50 % a 52 %. Starobní důchody potom představují tři čtvrtiny všech penzí. Zbytek jsou invalidní penze (9,9 %), vdovské penze (9,7 %) a ostatní (5,1 %).

Největší invalidní penze jsou v Nizozemí

Podíl vyplácených penzí k HDP byl největší v Itálii (15,1 %) a Rakousku (14,0 %), naopak nejnižší byl ve Španělsku (9,9 %) a Portugalsku (10,1 %). Jak jsme již uvedli, starobní důchody představují ve všech členských státech největší položku. Ve Velké Británii byl podíl starobních důchodů na vyplácených penzích 80,1 %, v Německu 79,2 % a ve Francii 79,1 %. Nejnižší podíl potom mají v Irsku (46,2 %), Rakousku (58,4 %) a Finsku (59,2 %).

Invalidní penze jsou nejnižší ve Francii (6,2 %) a v Nizozemí jsou naopak nejvyšší (22,0 %). Vdovské důchody zaujímají nejnižší podíl v Dánsku 0 % a nejvyšší v Irsku (21,8 %).

Starobních penzistů je nejvíce

Podíl starobních penzistů v devadesátých letech v členských zemích Evropské unie stoupl ze 72,8 % (1990) na 75,3 % (1999). Na vzrůstajícím počtu starobních penzistů má samozřejmě největší podíl demografický trend v jednotlivých členských zemích. Přestože proběhly v mnoha zemích penzijní reformy a odchod do důchodu je stanoven na 65 let, počet penzistů neustále stoupá.

skoleni_15_4

Růst výdajů na penze se musel zastavit

Mezi lety 1990 a 1999 stouply výdaje na penze občanů v Evropské unii v průměru o 14 %. Nejvíce vzrostl v Portugalsku (o 79 %), v Dánsku (o 40 %), ve Velké Británii (o 34 %) a Lucembursku (o 32 %), nejméně naopak v Irsku (o 8 %) a Nizozemí (také o 8 %) a Německu (o 2 %).

Státní výdaje na penzijní systém v zemích Evropské unie v roce 2001
Země Podíl penzí
(v % k HDP 2001)
Podíl na sociálních výdajích
(v %, 2001)
Důchody dle kategorií
(2001, v %)
Starobní penze
(pro občany starší 65 let v roce 2001)
Starobní Invalidní Vdovský Ostatní
Belgie 11,6 44,1 64,0 10,9 20,5 4,6 111
Dánsko 10,7 37,3 62,3 14,7 0,0 23,0 140
Německo 13,0 45,5 79,2 8,4 3,0 9,4 102
Řecko 12,7 51,4 66,8 6,3 6,4 20,5 111
Španělsko 9,9 50,8 74,7 12,4 8,1 4,8 116
Francie 13,5 47,0 79,1 6,2 11,9 2,8 111
Irsko 3,8 27,1 46,2 15,3 21,8 16,7 108
Itálie 15,1 62,0 74,8 6,5 18,0 0,7 113
Lucembursko 10,9 51,2 72,2 19,2 6,0 2,6 132
Nizozemí 13,3 50,1 60,7 22,0 10,6 6,7 108
Rakousko 14,0 50,3 58,4 8,7 19,6 13,4 114
Portugalsko 10,1 51,3 65,4 20,4 12,7 1,5 179
Finsko 11,2 43,0 59,2 19,4 9,0 12,4 114
Švédsko 12,2 37,9 75,4 17,8 5,9 0,8 117
Velká Británie 11,5 44,6 80,1 12,2 7,7 0,0 134
EU-15 12,7 47,9 75,3 9,9 9,7 5,1 114
Island 6,0 31,7 65,4 25,4 9,2 0,0 135
Norsko 9,0 32,9 65,4 30,5 3,7 0,4 139
Švýcarsko 12,6 49,1 74,0 16,7 9,2 0,0 124

Pramen: Eurostat: Bevolkerung und soziale Bedingungen, Nr. 6/2002

Jakou výši důchodu by měl garantovat stát?

  • Žádnou, vše by mělo být v rukách soukromého sektoru.
    2 %
  • Životní minimum, o víc by se měl každý postarat sám.
    30 %
  • Důchody na slušnou životní úroveň.
    62 %
  • Důchody plně nahrazující mzdu.
    6 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).