Evropská unie je jen továrnou na regulace

Kráčí Evropská unie stejným směrem jako Sovětský svaz? Tedy k zastavení veškerého růstu a hospodářské stagnaci?

Tento text je názorovým vyjádřením autora. Redakce serveru Měšec.cz není jeho autorem a nemusí se ztotožňovat s obsahem názoru.

Hospodářský růst Sovětského bloku byl nízký a výrazně zaostával za západní Evropou. Zatímco v západním Německu proběhla rychlá obnova hospodářství zdecimovaného válkou a po deseti letech už po válce nebyly téměř stopy, Sovětský svaz se neustále potácel na místě.

Zaměření na těžký průmysl a válečné hospodářství mělo hodně daleko od potřeby obyvatelstva. Kráčí Evropská unie podobnými kroky jako Sovětský svaz? K zastavení veškerého růstu a hospodářské stagnaci?

Toulky do historie

Podívejme se trochu do makroekonomické historie. Zatímco v 60. letech ještě jakž takž Sovětský svaz hospodářský rostl (stále však zaostával za svým největším konkurentem USA, který rostl z vyššího základu HDP na obyvatele), tak v 70. letech nastává zvolnění a v 80. letech stagnace či rovnou propad.

Zdroj: US Federal Reserve, Obama Budget, 1987

Laurie Kurtzweg, "Trends in Soviet Gross National Product

Ono se není čemu divit: aplikování inovací, nových technologií a šetrnějších postupů výroby bylo mnohem pozvolnější. Skutečnou povahu hospodářství jednotlivých zemí v Sovětském bloku ukázaly až léta devadesátá.

Většina technologií a strojů zaostávala na západní konkurencí přibližně o 30 let – takový pocit měli západoněmečtí manažeři, když vkročili do východních závodů (v SSSR byla situace ještě horší).

Panovala značná přezaměstnanost a podniky často sloužily politickým účelům. S tímto dědictvím se bohužel potýkáme i po více než 20 letech, a některé z těchto neefektivních firem stále plní funkci politického nástroje, například České dráhy.

Hospodářský růst v Eurozóně nejen, že stále více zaostává rozvojovými zeměmi, ale rychleji rostou i ty rozvinutější země tj. země, které mají vyšší základ hrubého domácího produktu na obyvatele – například Švýcarsko či Hongkong. Srovnání Francie s Hongkongem ukazuje, jak může dopadnout kulturně silná velmoc, když bude kráčet po cestě socialismu místo svobody. (http://hn.ih­ned.cz/c1–45796550-dopisy-a-e-maily)

Na následujících grafech lze názorně vidět, že ekonomiky Eurozóny jsou nejslabším faktorem globálního hospodářského růstu. Je možné, že v tomto desetiletí bude nemalá část ekonomik dlouhodobě klesat či stagnovat, tím pádem by se dostala do negativního růstu a stala by se dokonce brzdou světového růstu.

Zdroj: Mezinárodní měnový fond

Určit jako hlavního viníka Evropskou unii však není korektní. Vlády přijímaly megalomanské sociální programy, které neodpovídaly síle dané ekonomiky. Programy se snažily financovat vzrůstajícím přerozdělováním tj. zvyšováním daní, čímž však byl omezen sektor konkurenceschopných firem, aby mohlo dojít ke zvýšení neefektivních státních výdajů.


Zdroj: Mezinárodní měnový fond

K tomuhle smrtelnému koktejlu už stačí jen přidat další utužování pracovního trhu a výsledkem bude zastavení růstu produktivity podniků – pří makroekonomickém pohledu se z celé ekonomiky stane jeden velký nekonkurenceschopný kolos. Názorným příkladem je společnost Fiat, která zvažuje zavření všech svých závodů v Itálii.

Továrna na regulace

Každopádně  Evropská unie má také lví podíl na hospodářském zaostávání a působí jako další brzda k již tak obtížné situace jednotlivých ekonomik, především prostřednictvím svých směrnic a nařízení.

Směrnice o obnovitelných zdrojích u nás zavinily obrovský solární průšvih, který budeme muset platit celých 20 let. Zpoplatnění emisí formou emisních povolenek přesouvá průmysl do oblastí, kde žádné povolenky neexistují. REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek), může vést ke zničení chemického průmyslu v Evropě a přesunout ho do zemí, kdy tyhle nařízení neplatí. Například do Srbska, které dlouho profitovalo na „špinavých“ technologiích, které postupně EU zakazovala.

Zpoplatnění obchodování zase vyžene velkou část obchodování do jiných offshorových center. Podpora biopaliv zvyšuje ceny potravin, ničí naše motory, ochuzuje státní pokladnu o příjmy a rozšiřuje chudobu do třetího světa.

Cla, která získává Evropská unie vůči zemím třetího světa, brání společnostem a samotným Evropanům nakupovat levnější výrobky. Evropské dotace zase  pokřivují trh a upřednostňují společnosti nikoliv dle toho, zdali dokážou nabízet lepší, levnější a hodnotnější výrobky, ale jestli obstojí v úřednické mašinérii a získají dotace. Není divu, že je Evropská unie označována jako továrna na regulace.

Evropská unie má výrazný podíl na hospodářském zaostávání všech členských zemí. Lze navíc očekávat, že v budoucnosti se budou jen regulace utužovat  prostřednictvím další centralizace a federalizace. Je proto na místě otázka, zdali je EU stále ostrůvkem svobody, nebo novodobým Sovětským svazem. Co si myslíte vy?  Přečíst si zatím můžete politické a ekonomické podobnosti se Sovětským svazem.

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 5. 2014 12:26