Spočítejte si...

Zavřít

Evropané spoří, Američané investují

Spořit, nebo investovat? Rozdíl mezi investicí a spořením je především v míře rizika, které je s investicí či spořením spojeno. Evropané preferují jistotu - a spíše spoří, draví Američané se rizika nebojí - a volné prostředky investují. Kolik ale naspoří?

Z členských zemí OECD uspoří nejvíce peněz na bankovním účtu evropské země, a to výrazně více než občané ostatních vyspělých mimoevropských zemí světa (především Kanaďané, Australané či Američané). Souvisí to s rozdílným přístupem k volným peněžním prostředkům. Podívejme se na tyto odlišnosti blíže.

Američané volné peněžní prostředky investují

Každý druhý Američan vlastní finanční majetek v hodnotě vyšší než 50 tisíc USD. V Evropě jsou na tom „majetkově“ nejlépe Švýcaři, přibližně 38 % občanů má naspořeno více než 50 tisíc euro, a Belgičané (28 %).

Američané mají ze všech občanů vyspělých zemí nejvřelejší vztah k akciím, když více než 60 % svých úspor mají ve formě tohoto cenného papíru. V Americe je nejlépe rozvinut kapitálový rizikový průmysl, který neustále investuje do nové technologie. Vysoká akceptace rizika, podnikavost a kladný vztah k inovacím jsou základními americkými vlastnostmi.

Při nakládání s úsporami jsou Evropané oproti Američanům velice opatrní. Téměř 52 % svých úspor mají na bankovním účtu. Když už někam mají investovat, tak do bezpečných finančních produktů. V životním pojištění a penzijním pojištění mají Evropané 39 % svých úspor. Pouze zbylých 9 % mají Evropané ve formě výnosnějších (současně rizikovějších) finančních produktů, např. v akciích, dluhopisech, podílových listech či jiných cenných papírech.

V USA je nejvíce dolarových milionářů na světě. V USA téměř 1,1 miliónů občanů vydělává více než 250 tisíc dolarů za rok (5,6 miliónů korun) a více než jeden miliónů korun vydělává 55 miliónů Američanů. Mezi hlavní důvody ekonomické úspěšnosti USA patří podnikavost občanů a právě všeobecná akceptace rizika. Tyto dvě základní charakteristiky Američanů potom umocňují nízké daně a rozvinutý kapitálový trh.

Ve Spojených státech amerických je jedno z nejnižších daňových zatížení ze všech vyspělých zemí světa. Pro americkou ekonomiku je charakteristická dobrá platební morálka daňových poplatníků, přispívá k tomu i velice důkladná kontrola placení daní. Míra zdanění je v jednotlivých amerických státech odlišná (za celou zemi cca. 28 % k HDP, v Evropě činí průměr cca 40 % k HDP).

Němci spoří méně

Němci v roce 2005 spořili méně než v předcházejícím roce. Vždyť 31 % všech domácností omezilo měsíční částku určenou na spoření a pouze 5 % naopak spořilo více. Němci, tak jako většina Evropanů, preferují jistotu a spoření na termínovaných bankovních vkladech či na kapitálovém životním pojištění nebo penzijním připojištění.

Nejvíce musí omezit spoření občané s příjmem do 1 000 euro za měsíc, 41 % těchto občanů musí spořit v současné době méně než dříve (vzhledem k rostoucím cenám zboží a služeb). Občané s vyšším příjmem (nad 3 000 euro měsíčně) spoření omezují v menším rozsahu.

Míra spoření je také závislá na věku, překvapivě nejvíce spoří občané do 29 let. Téměř dvě třetiny Němců mají naspořeno v disponibilních finančních zdrojích méně než 10 000 euro a pouze 5 % Němců má naspořeno v těchto likvidních finančních prostředcích více než 50 000 euro. Důvodem jsou zvýšené investice občanů do bydlení a „užívání si života“ (cestování, věnování se koníčkům, dopřávání si nového vybavení do bytu, …).

Němci spořili v roce 2005 méně než v roce 2004
Spoří méně Spoří více
Celkem 31 5
Příjem do 1 000 euro 41 5
Příjem nad 3 000 euro 18 9
Staré členské země 29 9
Nové členské země 37 8
20 až 29 letí 24 14
60 až 69 letí 31 5

Pramen: GFK Gruppe: Quelle: GfK Spar- und Anlageklima 2005 – 1. Welle

Nejvyšší průměrná mzda je v Norsku

Mzdové rozdíly jsou pochopitelně v prvé řadě ovlivněny produktivitou práce, které příslušná země dosahuje. Nejvyšší průměrná roční hrubá mzda na světě je v Norsku (48 760 euro), Švýcarsku (45 285 euro) a Dánsku (43 968 euro).

V ekonomicky nejvyspělejší zemi světa (USA) je průměrná roční mzda 33 459 dolarů, v přepočtu 26 888 euro, která řadí USA až do druhé desítky členských zemích OECD. Na tomto umístnění se podepsalo především velice silné euro a obrovské mzdové rozdíly mezi obyvatelstvem a jednotlivými americkými státy. V Americe je však levněji než ve Skandinávii, a tak při zohlednění cen zboží a služeb jsou na tom Američané podstatně lépe.

Nejvíce spoří Francouzi a Portugalci

V průměru nejvíce finančních prostředků ze svého měsíčného příjmu uspoří na bankovním účtu či v hotovosti Francouzi (11,8 % z příjmu), Portugalci (11,8 %), Italové (11,5 %) a Němci (10,5 %). Naopak nejméně uspoří Kanaďané (1,4 %), Australané (1,8 %) a Američané (1,8 %).

Zatímco Američané či Kanaďané jsou zvyklí se podstatně více zadlužovat a nadbytečné finanční prostředky okamžitě investovat (např. do nákupu akcií či jiných cenných listů), Evropané mají raději jistotu. Když už mají peníze investovat, preferují co možná nejjistější druh investice (penzijní připojištění, kapitálové životní připojištění, ale hlavně termínované bankovní vklady).

Než se Evropané zadluží kvůli vlastnímu bydlení, mají v mnoha případech již našetřenu adekvátní část potřebných financí. Američané se zadlužují, aniž by měli našetřenu jakoukoliv částku.

Kolik spoří občané v zemích OECD ze svého čistého příjmu měsíčně (v %)
Země Míra spoření (v %)
Francie 11.8
Portugalsko 11.8
Itálie 11.5
Belgie 10.7
Německo 10.5
Norsko 10.2
Irsko 9.9
Švýcarsko 8.9
Švédsko 8.6
Rakousko 8.3
Nizozemí 7.3
Španělsko 7.2
Japonsko 6.9
Korea 5.1
Velká Británie 4.4
Dánsko 2.9
Finsko 2.7
Austrálie 1.8
USA 1.8
Kanada 1.4

Pramen: OECD FACTBOOK 2006 – ISBN 92–64–03561–3 – © OECD 2006

Anketa

Kolik průměrně naspoříte z čisté mzdy?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 8. 2006 10:05