Evropané se bojí nezaměstnanosti

Nezaměstnanost je problémem ve všech evropských zemích a národní vlády se všemožně snaží o její snižování. Nejvíce je pozornost zaměřena na snižování nezaměstnanosti padesátníků, mladých lidí do 25 let a dlouhodobé nezaměstnanosti. Kdo vnímá ztrátu zaměstnání nejpalčivěji?

Nezaměstnanost dělá starosti všem občanům a dle studie analytické společnosti GFK Gruppe „Challenges of Europe“ trápí Evropany případná ztráta zaměstnání více než růst cen, úroveň a dostupnost vzdělání či bydlení nebo všeobecná kriminalita v zemi. Čím vyšší nezaměstnanost v zemi, tím jsou větší obavy ze ztráty zaměstnání.

Brity ztráta zaměstnání netrápí

Více než třetina Evropanů považuje nezaměstnanost za nejdůležitější problém hospodářství a v sedmi z deseti zemí mají občané největší obavy z nezaměstnanosti. Nejvíce obavy z případné nezaměstnanosti tíží Němce (pro 80 % Němců je nezaměstnanost největším problémem), následují Poláci a Francouzi.

Naopak nejméně nezaměstnanost trápí Brity a Nizozemce – tedy země, které v současné době vykazují nejnižší míru nezaměstnanosti (obě shodně 4,6 %), naproti vysoké míře nezaměstnanosti v Německu (9,5 %), Francii (9,7 %) a Polsku (18,8 %).

Velká Británie se může nízkou mírou nezaměstnanosti pochlubit především díky pružné politice důchodového zabezpečení, využívání částečných pracovních úvazků, legislativě umožňující zaměstnavatelům rychlé propouštění a přijímání zaměstnanců, nízkých dávek v nezaměstnanosti a následných sociálních dávkách – to jsou motivy k podnikatelskému rozvoji v zemi, který s sebou přináší i vyšší zaměstnanost.

Výše podpory v nezaměstnanosti v uvedených zemích

Velká Británie

Pramen: Jobseekers Act von 1995

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má občan, který během uplynulého roku nejméně po dobu 39 týdnů řádně odváděl sociální pojištění. Výše podpory v nezaměstnanosti je stanovena paušálně. Občané starší 25 let dostávají týdně 82 EUR, ve věku 18 – 24 let dostávají týdně 65 EUR, mládež ve věku 16 – 17 let dostává týdně 50 EUR. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je pouze 182 dnů během jedné periody nezaměstnanosti.

Nizozemí

Pramen: Werkloosheidswet, WW

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má občan, který během posledních 39 týdnů minimálně po dobu 26 týdnů řádně odváděl sociální pojištění. Výše podpory v nezaměstnanosti činí 70 % z minimální mzdy.

Délka nároku na podporu v nezaměstnanosti závisí na délce pojištění a věku občana, pohybuje se od 6 měsíců po dobu 5 let (4 roky pojištění – 9 měsíců, 5 – 10 let pojištění – 9 měsíců, 10 – 15 let pojištění – 12 měsíců, 15 – 20 let pojištění – 18 měsíců, 20 – 25 let pojištění – 24 měsíců, 25 – 30 let pojištění – 30 měsíců, 30 – 35 let pojištění – 36 měsíců, 35 – 40 let pojištění – 48 měsíců, 40 a více let pojištění – 60 měsíců). Absolventi škol mají na podporu v nezaměstnanosti nárok pouze 6 měsíců.

Polsko

Pramen: Ustawa o zatrudnieniu i przeciwdziałeniu bezrobociu vom 14. Dezember 1994

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má občan, který během posledních 18 měsíců řádně odváděl sociální pojištění po dobu 365 dní. Výše podpory v nezaměstnanosti činí 80 % (při počtu let pojištění 1 – 5), 100 % (při počtu let pojištění 5 – 20) nebo 120 % (při počtu let pojištění dvacet a více) z vyměřovacího základu 105 EUR.

Délka podpory v nezaměstnanosti záleží na nezaměstnanosti v regionu, ve kterém občan žije. Když je nezaměstnanost v regionu nižší, než je průměr v zemi, má občan nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 6 měsíců, když je vyšší regionální nezaměstnanost, než činí průměr v zemi, má občan nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 12 měsíců. Jestliže je v regionu nezaměstnanost dvojnásobně vyšší, než činí průměr nezaměstnanosti v Polsku, má občan nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 18 měsíců.

Francie

Pramen: Assurance chômage: Artikel L. 351–3 bis L. 351–8 Code du travail

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má občan, který během posledních 22 měsíců nejméně 6 měsíců řádně odváděl sociální pojištění. Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrné mzdy za posledních 12 měsíců. Výše činí 57,4 % nebo 40,4 % + 10,15 EUR denně (použije se výhodnější verze pro občana). Délka závisí na věku a délce pojištění, pohybuje se od 7 do 42 měsíců (závisí na věku a počtu let pojištění).

Německo

Pramen: Sozialgesetzbuch, Drittes Buch, vom 24. März 1997

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má občan, který během posledních tří let minimálně po dobu jednoho roku řádně odváděl sociální pojištění. Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrného příjmu za posledních 52 týdnů. Nezaměstnaní s dětmi dostávají 67 %, bez dětí 60 %. Maximální vyměřovací základ činí 5150 EUR měsíčně v západních zemích a 4350 EUR ve východních zemích (bývalé NDR). Délka podpory závisí na délce pojištění a věku (starší občané jsou zvýhodněni). Pohybuje se od 6 měsíců do 32 měsíců.

Povinnosti nezaměstnaného

Podpora v nezaměstnanosti je v každém evropském státě jinak veliká a poskytována po různě dlouhou dobu. Po skončení doby pobírání podpory v nezaměstnanosti je občan odkázán na sociální dávky (jsou již mnohem nižší než poskytovaná podpora v nezaměstnanosti a její výše závisí ve většině zemí na finanční situaci rodiny a hmotném zajištění, počtu členů v domácnosti a řadě jiných aspektů).

Aby měl nezaměstnaný ve všech evropských zemích nárok na podporu v nezaměstnanosti, musí o ni písemně požádat a doložit potřebnou dobu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, která zakládá povinnost odvádět sociální pojištění. Musí se hlásit na Úřadu práce a být mu k dispozici. Téměř ve všech evropských zemích znamená odmítnutí práce nabízené Úřadem práce ztracení nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Nejvíce nároků na nezaměstnaného je ve Velké Británii a Irsku. V některých případech nemají zaměstnanci, kteří dostali výpověď pro hrubé porušení pracovních povinností, nárok na podporu v nezaměstnanosti. Současně musí být při hledání práce aktivní. Kontrola Úřadů práce v některých zemích je značně důsledná.

Se zdravotnictvím jsou nespokojeni především Britové

Vysoká míra inflace a současný růst cen je největším ekonomickým problémem pro 35 % Rusů. Z inflace a nárůstu cen naopak nemají obavy Britové, Rakušané a Španělé.

Zdravotnictví, bytová situace a kriminalita trápí celkově 12 % občanů ze sledovaných 10 zemí. Přesto jsou mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly, vždyť např. každý třetí Brit je nespokojený s úrovní zdravotnictví a každý čtvrtý je nespokojený s vysokou kriminalitou v zemi.

Němci a Rakušané nemají problémy s bydlením, které trápí 28 % Rusů a 16 % Španělů. V několika posledních letech však výrazně rostou obavy občanů ve všech zemích z finanční dostupnosti bydlení.

Největší sociálně-ekonomické starosti Evropanů(v %)
Celkem Belgie Německo Francie Velká Británie Itálie Nizozemí Rakousko Polsko Rusko Španělsko
Nezaměstnanost 37 33 80 64 5 33 11 46 70 12 34
Růst cen 19 19 11 20 6 18 13 6 15 35 7
Zdravotnictví 12 4 15 7 33 13 6 6 14 9 5
Bytová situace 12 7 1 9 5 1 5 0 3 28 16
Kriminalita 12 14 6 22 25 12 22 5 3 5 14
Penze 10 11 18 5 8 7 2 10 4 14 4
Politika a vláda 9 14 6 14 12 18 7 10 16 2 3
Vzdělání 9 5 9 14 15 4 6 7 3 9 4
Zahraniční situace 8 13 13 6 23 7 11 18 0 1 14
Sociální jistoty 6 6 10 11 3 3 5 4 3 6 3

Poznámka: odpovědi v %, dotazovaní mohli uvést více odpovědí.
Pramen: Challenges of Europe 2006, GfK-Nürnberg e.V.

Anketa

Jaký ekonomicko-sociální problém nejvíce tíží vás?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 9. 2006 7:08