Evropa neumí vytvářet nová pracovní místa

Rozdíly ve schopnosti vytvářet pracovní místa - jak mezi Evropskou unií a jinými vyspělými ekonomikami, tak mezi členskými státy - jsou daleko větší, než jak by vyplývalo z rozdílů ve výkonnosti ekonomik. Japonsko a USA jsou v tomto směru pro Evropskou unii nedostižným vzorem.

Uvnitř Evropské unie jsou značné rozdíly

Celkově poměrně vysoká míra nezaměstnanosti v Evropské unii, která je od roku 1992 trvale vyšší než 10 % (tj. asi 15 milionů osob, měřeno podílem na práceschopném obyvatelstvu v civilním sektoru), je provázena značnými rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi.

Relativně vysoká je nezaměstnanost v Řecku a ve Španělsku, naopak překvapivě nízká je oproti tomu v ekonomicky srovnatelném Portugalsku (zřejmě důsledek vyšší emigrace do jiných zemí EU). Dá se říci, že tradičně je nízká nezaměstnanost v Německu a rovněž země Beneluxu jsou pod průměrem celé Evropské unie, a to navzdory vysoké úrovni mezd v těchto zemích.

Kdyby se podařilo, aby všechny členské státy Evropské unie udržely zaměstnanost na úrovni nejúspěšnějších evropských států a USA, bylo by možné nabídnout práci 30 milionům osob. To je dvojnásobek současného počtu nezaměstnaných.

Rozdíl v regionech

Údaje o jednotlivých zemích však skrývají hluboké rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř těchto zemí, v jednotlivých jejich vnitřních oblastech a regionech.

Zcela unikátní je v tomto smyslu Německo. Země spadající do bývalé NDR mají vysokou nezaměstnanost (Meklenburg-Pomořany 14,9 %, Sasko-Anhalt 13,7 %, Durynsko 13,1 % – v prvních čtvrtletí roku 2003), ale na druhé straně průmyslové oblasti západní části SRN mají nezaměstnanost mimořádně nízkou: Horní Bavorsko 2,5 %, Dolní Bavorsko 3,3 %, Švábsko 2,8 %, Horní, Střední a Dolní Franky od 3,4 % do 3,8 %.

Oblasti původního západního Německa, které jsou buď přímo sousedy naší republiky nebo jsou k nám poměrně blízko, vykazují tedy míru nezaměstnanosti nižší, než je v České republice. Přitom v uvedených oblastech žije 10,4 milionů obyvatel, tedy skoro stejně jako v České republice. Zároveň se jedná o oblasti s vysokou mzdovou úrovní.

Dlouhodobá nezaměstnanost

V Evropské unii se stala dlouhodobá nezaměstnanost doslova chorobou. Více než polovina nezaměstnaných byla déle než rok bez práce – to je problém zejména mladých lidí na jihu, kteří tvoří 50 % dlouhodobě nezaměstnaných.

Na severu, zvláště pak mezi muži, se nezaměstnanost často více týká nekvalifikovaných dělníků středního věku, kteří přišli o práci v důsledku uzavření podniku. V těchto oblastech představuje nezaměstnanost mladých lidí pouze 15 – 20 %.

Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi (do 25 let) je dvakrát vyšší než mezi ostatními dospělými. Kolísá však od méně než 10 % v Německu a Lucembursku do 20 – 30 % v jižních státech.

Mzdy ovlivňují odborové organizace

Zdá se, že uvedené skutečnosti potvrzují názor, že na rozdíl od teorie dokonalého trhu, kde je mzdová úroveň výsledkem vztahu mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle, je v realitě Evropského společenství mzdová úroveň především výsledkem silového jednání odborových organizací, které hrají ve velmi sociálně orientované Evropě významnou roli.

Anketa

Jak dlouho jste byl/a nejdéle nezaměstnaný/nezaměstnaná?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 11. 2003 10:56