Euro nám vezme měnovou suverenitu

V horizontu několika málo let přijmeme za svou měnu euro. Za jeho přijetí zaplatíme mimo jiné svou měnovou suverenitou, což bude v praxi znamenat, že výkon práv nad měnou a měnovou politikou přejde na ECB. Jak vlastně bude vypadat naše měnová politika po přijetí eura? A co to bude znamenat?

V horizontu několika málo let přijme Česká republika za svou měnu euro. Za jeho přijetí zaplatí mimo jiné svou měnovou suverenitou, což bude v praxi znamenat, že výkon práv nad měnou a měnovou politikou přejde na Evropskou centrální banku. V této souvislosti je zajímavé si položit otázku, jak vlastně bude vypadat naše měnová politika po přijetí eura.

Datum přijetí eura je závislé na splnění podmínek, které jsou pro něj určené, a politická prohlášení, která se v posledních měsících objevují v tisku, jsou spíše předvolebním politickým gulášem. Co bychom měli v souvislosti s eurem pečlivě sledovat, je výše úrokových měr, inflace, rozkolísanost kurzu koruny, růst státního dluhu a státní dluh. Tehdy, až zmíněné oblasti naplní požadavky uvedené v Maastrichtské smlouvě, budeme moci společnou měnu přijmout. Politiky tak raději směle ignorujme, popřípadě vyzývejme k rozpočtové střídmosti.

Velmi málo diskutovaná je otázka naší budoucnosti se společnou měnou, zejména pak samotného přechodu měnové politiky na Evropskou centrální banku (ECB). Doposud platilo, že měnová politika je základním atributem suverenity státu. Prakticky tak jejím přechodem na Evropskou centrální banku ztratí ČR významný nástroj k ovlivňování svého hospodářství, úrokových sazeb, měny, měnové zásoby atp.

Rizika s tímto spojená představuje hlavně značná různorodost v hospodářské úrovni v rámci Evropské měnové unie, neboli nemožnost využít měnové politiky k podpoření hospodářského růstu, když současně dochází k přehřátí hospodářství v jiné části Evropy. Toto téma je nicméně tématem na samostatný článek a na tomto místě si chceme odpovědět zejména na otázku, jak bude vlastně vypadat naše budoucí měnová politika.

Cíl ECB

Doposud má měnovou politiku ve svých rukou Česká národní banka. Ta na základě rozhodnutí bankovní rady realizuje měnovou politiku podléhající jedinému cíli, kterým je cenová stabilita. Nejinak tomu bude i po přijetí eura, neboť i základním cílem ECB je udržování cenové stability. Vedle tohoto základního cíle se ECB pokouší v souladu s pravidly otevřeného tržního hospodářství podporovat hospodářskou politiku společenství, pokud to samozřejmě neohrožuje její základní cíl.

Instituce ECB

V případě ECB má moc v rukou rovněž bankovní rada. Ta vydává základní rozhodnutí v oblasti měnové politiky, stanovuje směrnice, úrokové sazby, mezicíle atp. Rada je tvořena jednotlivými centrálními bankéři z členských zemí a navíc ještě direktoriem ECB. Toto direktorium je jakýmsi managementem banky, jehož nejvyšší představitel je zároveň prezidentem ECB, tedy jakýmsi evropských guvernérem, jímž je v současné době Jean-Cloude Trichet. Před ním vykonával tuto funkci, v loňském červenci zemřelý, Wim Duisberg.

Úkoly ECB

Základním úkolem ECB je stanovování a provádění měnové politiky, tedy úkol, který jednotlivé centrální banky na ECB spolu s ostatními úkoly předaly. Těmito ostatními úkoly je provádění devizových obchodů, správa a držba oficiálních měnových rezerv jednotlivých členských států a podpora hladkého průběhu platebního styku.

Nezávislost ECB

ECB převzala řadu prvků po Německé spolkové bance. Mezi tyto prvky patří i tradice nezávislosti centrální banky na politických kruzích. Orgány ECB se tak žádným způsobem nesmí nechat ovlivňovat politickými kruhy a zároveň i politici nesmí ovlivňovat orgány ECB. Tohoto faktu by si měli být vědomi i čeští politici, kteří se v poslední době, i přes své nedostatečné znalosti, rádi vyjadřují k tématu společné evropské měny.

Naposledy to byl premiér Paroubek, který uvedl, že ČR přijme euro ve směnném kurzu 25 Kč/euro. Nejenže tak uvedl hodnotu, kterou dnes není nikdo schopen přesně určit, ale navíc tím zasáhl do oblasti měnověpolitického rozhodování, která by mu měla být jako politikovi naprosto zapovězena. Narušil tím nezávislost nejen ČNB, ale dokonce i samotné ECB.

Vedle výše zmíněné institucionální nezávislosti je ECB nezávislá i finančně a personálně. V praxi to znamená, že ECB nesmí financovat dluhy jednotlivých vlád a je i dostatečně kapitálově vybavena.

Měnověpolitické strategie ECB

Jak již bylo výše uvedeno, základním cílem ECB je udržování cenové stability. To je v praxi nesnadný úkol, který centrální banky zpravidla realizují prostřednictvím dosažení jakýchsi mezicílů. Pro dosažení mezicíle přitom využívají specifických nástrojů, kterými jsou ovlivňovány tzv. operativní cíle, jejichž dosažením se pak naplňují v určitém časovém odstupu i zbývající cíle (mezicíl a hlavní cíl).

Mezicílem je v případě ECB měnová zásoba, tedy množství peněz, které se e určitým stupněm likvidity a je dostupné pro domácnosti a soukromé subjekty. Operativním cílem je potom jistá výše úrokových sazeb, za které se peníze na trzích půjčují a vypůjčují.

Nástroje ECB

Jak vlastně centrální banka docílí zvýšení či snížení úrokových sazeb? ECB má k dispozici tři skupiny nástrojů:

  • Operace na peněžních trzích,
  • minimální rezervy
  • a tzv. stálé facility.

Nástroje však ECB nevyužívá jen k ovládání úrokových sazeb, ale dosahuje jimi základního a ostatních úkolů, který ECB přísluší. Jednotlivými nástroji tak zajišťuje hladký platební styk v rámci Evropské měnové unie (EMU), zabraňuje inflaci či deflaci atp.

Nejzajímavější a zároveň nejdůležitější jsou přitom operace na peněžních trzích. Pokud chce například ECB podpořit hospodářský růst a zabránit všeobecnému poklesu cen (základní cíl), bude se pokoušet o to, aby bylo domácnostem a podnikům k dispozici více úvěrů (mezicíl). Aby však subjekty úvěr přijaly, potřebují nižší úrokové sazby (operativní cíl), které je k tomu budou motivovat. ECB tak bude usilovat o pokles úrokových sazeb. Sáhne tedy k operacím na peněžním trhu.

Dotace z fondů Evropské unie – dosáhne na ně i vaše firma?

Operace na peněžním trhu

ECB v jejich rámci provádí takzvané úrokové tendry. V rámci těchto tendrů půjčuje ECB prostředky jednotlivým bankám v rámci EMU. Stanoví přitom množství peněž, které je „ve hře“. Jednotlivé banky pak v jakési aukci tyto prostředky vydražují, cenou je úroková sazba.

Každá banka může podat deset různých návrhů, vše probíhá v jednom dni a vítězem je ten, kdo nabídne nejvyšší úrok. V souvislosti s ČR je zajímavou otázkou, které banky se budou moci těchto aukcí zúčastňovat, neboť aukcí se zpravidla účastní jen větší evropské bankovní domy.

Závěrem

Pochopitelně není tento článek vyčerpávajícím popisem fungování ECB, nicméně odpovídá na základní otázku, kterou bylo, jak bude vypadat měnová politika ČR po přijetí eura. Z výše uvedeného vyplývá, že mnoha rozdílů se nedočkáme, a s eurem ztratíme možnost ovlivňovat prostřednictvím měnové politiky naše hospodářství. V budoucnu tak budeme muset sledovat nejen vývoj hospodářských ukazatelů ČR, ale také Německa, Francie, Itálie, Španělska, Irska atp.

Anketa

Domníváte se, že jsou s odevzdáním naší měnové politiky na ECB spojena určitá rizika?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 4. 2006 17:51