Spočítejte si...

Zavřít

ERÚ obrací: nové tarify pro elektřinu nebudou podle velikosti jističe

Energetický regulační úřad mění směr. Na jističích platby záviset nebudou. Platit se bude podle toho, jak zatěžujete síť.

Energetický regulační úřad (ERÚ) zhodnotil výsledky konzultačního procesu a prozradil, jaké bude jeho další směřování ohledně Nové tarifní struktury (NTS).

Reakce veřejnosti: nesouhlas i nadávky

Během konzultačního procesu, který trval půl roku a jehož součástí byly i výjezdy předsedkyně Aleny Vitáskové na setkání s občany, se Energetickému regulačnímu úřadu sešlo přes 16 tisíc podnětů.


Autor: ERÚ

Z grafu, který vypracoval ERÚ, je zjevné, že veřejnost původnímu modelu nové tarifní struktury nakloněna nebyla. Podle Ondřeje Touše z ERÚ, kterého jsme na Měšci zpovídali v dubnu, nejčastěji lidé psali úřadu kvůli zvýšení nákladů na elektřinu a vyjadřovali obecný nesouhlas s matematickým modelem NTS. Zákazníci nejčastěji uvádějí nemožnost snížení jističe z důvodu instalovaných elektrických spotřebičů v domácnosti s požadovanou hodnotou jištění, dále pak nejvíce připomínek reflektujeme u odběratelů s dvoutarifními sazbami, které nesplňují podmínky využití vysokého a nízkého tarifu, řekl serveru Touš.

Obrat o 180 stupňů

Už v půli dubna (tedy více než dva měsíce před koncem konzultačního procesu) Vitásková informovala předsedu vlády Bohuslava Sobotku o záměru způsob výpočtu nových tarifů změnit. Je nesmysl, aby se velikost jističe na stanovení tarifu nějak zásadně podílela, jistič je především bezpečnostní prvek, uvedla.

Na setkání se Sobotkou a ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem se také dohodla na zapojení zástupců občanů do tarifní komise, kde původně byli jen zástupci regulátora, ministerstva průmyslu a obchodu a výrobců a distributorů.

Původní návrh, který by znamenal zdražení elektřiny pro mnohé domácnosti, jakož i příležitostné odběratele nebo ty s nízkým odběrem, odmítla Vitásková podepsat.

Místo velikosti jističe parametr soudobosti

Nyní předsedkyně ERÚ na tiskové konferenci oznámila, že místo Nové tarifní struktury bude tarifní komise pracovat na Vyváženém tarifním systému (VTS), který nepočítá s platbou stanovenou primárně podle jističe. S jeho zavedením chce ale počkat na dobu, až budou podobné změny aplikovány ve dvou třetinách zemí EU.

Ve výpočtech nových tarifů by platbu za jistič měl nahradit tzv. parametr soudobosti. Zatímco kapacita jističe vyznačuje bezpečnostní, a tedy teoretický limit spotřeby, soudobost značí, kolik spotřebičů nárazově domácnosti skutečně využívají a kdy je zapínají, vysvětluje úřad ve své zprávě, kde si na pomoc bere příklad diskutovaných chalupářů, kteří odebírají energii většinou hlavně o víkendech, kdy je síť méně vytížená, a přinášejí jí tak jen minimální náklady. Proto by na parametr soudobosti neměli doplatit, zatímco původně plánovaná NTS jim měla přinést často skokové zdražení.

Podle ERÚ by se měl VTS soustřeďovat především na spravedlivé rozdělení nákladů na provoz distribuční soustavy i s ohledem na následující desetiletí, kdy úřad počítá s rychlým růstem decentrální výroby.

Tak šel čas s novou tarifní strukturou. Podívejte se na články a rozhovory, které jsme k tématu vydali v seriálu Velká elektrická revoluce.

Úřad se změnou už nespěchá

Původní rétorika úřadu byla spíš toho rázu, že nové tarify jsou nutností a není možné čekat na tzv. chytré sítě, protože podle vyjádření tehdejšího mluvčího ERÚ Jiřího Chvojky v síti vznikají obrovské nápory kvůli výrobě z obnovitelných zdrojů, které je obtížené řídit. NTS měla pomoci tomu, aby na náklady na rezervní kapacity, které v síti vznikají kvůli výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, nedopláceli obyčejní spotřebitelé. Samovýrobci totiž odebírají energii ze sítě pouze za situace, kdy jim ji v dostatečné míře nedodávají obnovitelné zdroje. Distributoři jim ale musí rezervovat kapacitu po celou dobu.

Nyní Vitásková komplexní změny bez chytrých sítí zavádět nechce. Nový systém by měl přijít v době, až bude podíl decentrální výroby na nízkém napětí na úrovni 30 %. Nyní je to podle předsedkyně ERÚ sotva 0,5 %.

Právě pro samovýrobce úřad plánuje od roku 2018 zavést samostatný tarif. Penalizovat by je ale neměl. V žádném případě nechceme penalizovat samovýrobce elektřiny, ať už si montují na střechu solární panely, nebo jiné zdroje energie. Musíme pro ně nastavit speciální tarif tak, aby náklady na jejich připojení neplatili ostatní uživatelé sítě a zároveň byl tarif pro samovýrobce tak zajímavý, že se nebudou chtít odpojit, slibuje Vitásková, která přiznává, že pokud by se samovýrobci odpojovali, doplatily by na to obě strany.

Komplexní změny tarifů nebudou podle Vitáskové provedeny dříve, než budou splněny následující podmínky:

  • Tento systém tarifů bude zaveden alespoň ve dvou třetinách zemí EU a budou vyhodnoceny zkušenosti.
  • V ČR budou implementovány chytré sítě, chytré měření a chytré domácnosti, zákazníkům budou nabídnuty „hodinové tarify“.
  • Decentrální výroba dosáhne na NN stupně 3, tedy 30% podílu.

Elektrické desatero

Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková zveřejnila na webu úřadu desatero, kterým by se měla tvorba Vyváženého tarifního systému řídit:

  1. Zavedení speciálního tarifu pro odběratele s výrobnou – Jeho cílem je zajistit úhradu nákladů, které samovýrobci vyvolávají a v současné tarifní struktuře adresně nehradí. Tarif nemá bránit rozvoji decentrální výroby, ale podle Vitáskové ho predikovatelnými pravidly naopak podpořit. Cílem má být také zajištění vyšší bezpečnosti pro decentrální výrobce a omezení galvanického odpojování od distribuční soustavy.
  2. Zpracovat analýzu rezervovaných příkonů a jejich využití, aby došlo k uvolnění nevyužitých kapacit pro nové spotřebitele bez nutnosti nových investic.
  3. Vypustit z návrhu primární nastavení na jistič.
  4. Využít stávající matematický model nové tarifní struktury se zaměřením na parametr soudobosti s koeficientem 0,2.
  5. Optimalizovat stávající distribuční sazby ve spolupráci s provozovateli soustav.
  6. Zpracovat analýzu možnosti rozdělení tarifního systému na jednotlivé napěťové hladiny pro možné dřívější nasazení vyváženého tarifního systému na hladinách VVN a VN.
  7. Průběžně monitorovat rozvoj decentrální výroby a reagovat dle aktuální situace a vývoje případnou změnou tarifní struktury.
  8. Zpracovat harmonogram opatření a postupu při dosažení určitého stupně decentrální výroby. V roce 2015 bylo na hladině nízkého napětí (NN) připojeno cca 0,5 % odběrných míst na decentrální zdroj elektřiny, v roce 2040 se očekává cca 60 % odběrných míst na hladině nízkého napětí (stupeň 1 – 10 % odběrných míst na hladině NN má decentrální zdroj, stupeň 2 – 20 % odběrných míst (OM), stupeň 3 – 30 % OM, stupeň 4 – 40 % OM a stupeň 5 – 50 % OM na hladině NN má decentrální zdroj.
  9. Vytvořit speciální pracovní týmy k řešení dílčích tarifních oblastí.
  10. Předložit vládě požadavek na úpravu vládních strategických materiálů – úprava termínů implementace změn tarifní struktury, revize zadání ve vztahu k výsledkům  veřejného konzultačního procesu.

Zdroj: ERÚ

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 8. 2016 22:14