Názory k článku
Energetické třídy spotřebičů: Vyplatí se podle nich řídit?

Kdepak sezenu nejaky poradny G ? Takovej mrazak bude i dobre topit.

No jasně, protože bude mít z boku ebonitovou tyč a na ní namotanej liščí ohon :-D

Tyhle spotřeby jsou hlavně při zavřený ledničce. Pokud se často otvírá, tak je úplně jedno jaký je třídy.

Jak je uvedeno v článku, této energetické třídy je dosaženo za laboratorních podmínek. A ty doma většinou nemáte - takže ta spotřeba je někde úplně jinde. Já si třeba koupil úspornou kombinovanou ledničku, ale ta bohužel nemá samostatně regulovaný mrazák a za jiných než laboratorních podmínek (20°C) mi mrazák mrazí na -40°C a nemůžu s tím nic dělat. Pochybuji, že toto vede k úspoře energie.

Dále je třeba si uvědomit, že nižší spotřeby se dosahuje (mimo jiné i) omezením špičkového výkonu. Takže zatímco do starého dobrého mrazáku třídy F můžu dát dvacet kilo masa je do druhého dne zmrzlé, v tom úsporném se mi dřív zkazí, než zmrzne.

Když si k tomu připočtu, že úspornosti u lednic se dosahuje lepší (tedy tlustčí) izolací, tedy že ty úsporné jsou větší, a že za plochu bytu platím nájem 150Kč/m2 měsíčně, nějak se té úspory u úsporných zařízení nemůžu dopočítat.

A netreba zabúdať ani na vyššiu cenu energeticky úspornejšieho spotrebiča pri nákupe.

Ještě horší jsou pračky, tam se úspory dosahuje že tam napustí míň vody. Že se pak ničí prádlo už nikoho nezajímá.

Příteli, a proč jste tyhle věci neřešil před koupí přístroje? Buď motáte několik věcí dohromady, nebo je třeba si uvědomit, že dvacet kilo masa není určeno do běžného domácího kombinovaného přístroje.

Mimochodem, také jsme koupili novou lednici s marazákem. Třídy A++. Taky máme v mrazáku někde kolem -35 až -40 bez samostatné regulace mrazáku. Spotřebu elektřiny v domácnosti sledujeme dlouhodobě. A po cca 3/4 roku provozu a vyúčtování elektřiny jsme se docela DIVILI. Naštěstí pozitivně. Snížená spotřeba se na provozu domácnosti projevila.

Modelový příklad v článku je typická ukázka, jak balamutit čtenáře. Nějak se totiž zapomnělo na to nedůležitější na NÁVRATNOST investice do dového spotřebiče. Je lepší si nechat starý s větší spotřebou nebo KOUPIT nový, úspornější?

Jestliže starý jede bez problémů 10 let, MÁ SMYSL si kupovat nový, sice úspornější, ale ŠMEJD, který sotva přežije 3 roky? A co pak koupím si ještě úspornější? Dneska se všechno šidí a věci vydrží sotva záruční dobu.

Ty štítky jsou krásné, ale nikde se na nich nedočtete okamžitý příkon spotřebiče (w, nebo VA). Po zapnutí zjistíte, že vám vypadlo jištění (bytu, domu ...) , případně nelze spotřebič provozovat s jiným spotřebičem. Při, v Česku běžně poddimenzovaných rozvodech (a tím i jištění), se vám lehce stane, že spotřebič je úžasně úsporný, ale vám je na dvě věci. Údaje o příkonu většinou neví ani prodavači. Zjistit příslušný údaj lze je z návodů k použití a to ještě ne ve všech případech.
Článek jen skrytou reklamou a pro neznaléhu kupujícího je zavádějící.

Příkon je naprosto standardní údaj který najdete snad všude.

To já jsem takový ekoblázen, ale když se mě někdo zeptá, kolik platím za elektriku a já řeknu, že 300, tak si myslí, že chodím doma potmě. Jen nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit levné spotřebiče. Mrazák je naprostá zbytečnost a vypnuté spořebiče vytahovat ze zásuvky - to je nejvetší úspora.

Já žádný ekoblázen nejsem, ale dokud jsem bydlel sám, taky jsem platil za elektřinu kolem tří stovek, a to i s mrazákem.

Když jsem bydleli s dvěma dětmi v malé garsonce, platili jsme asi pětikilo.

Teď už jsme se zmohli na větší byt, a tak platíme kolem tisícovky.

Pokud máš plyn, tak to není nijak extra malá částka, normální člověk by platil třeba jen 600. A jestli se ti za 10 kč denně úspory vyplatí dělat kdoví co, tak prosim.

Přesně - je zábavné házet tady čísla, která nelze porovnat, protože nikdo neví kolik jich v tom bytě bydlí a co mají na plyn a co mají na elektřinu a co mají na centrální teplo a jestli si teplou vodu ohřívají plynem, elektřinou, nebo jestli jim ji ohřívá teplárna.
Jestli má třeba koupelnu bez oken, obklopenou ostatními místnostmi (takže se v ní nemusí topit a netopí), nebo jestli má koupelnu s oknem, takže tam topit musí. A jestli má v té koupelně ústřední topení, nebo jestli ne, takže tam má třeba elektrický žebřík, nebo elektrickou podlahovku. Anebo jestli má koupelnu s oknem (čili studenou), ale netopí tam, aby ušetřil.
Jestli je to byt v paneláku, nebo jestli je to domek - a třeba s dílnou.
A jestli bydlí 50 metrů od obchodu s dobrou otevírací dobou, takže pro něj nemít mrazák neznamená velkou újmu. Nebo jestli je na vesnici a peníze ušetřené za elektřinu mrazáku (měsíčně desítky Kč za malý, nebo max. stovky Kč za velký) pro něj znamenají značné snížení pohodlí a značné omezení ve výběru jídla.
To všechno nevíme. Víme akorát, že elektřina není jeho hlavní prostředek vytápění, protože celý byt se za ty peníze vytopit nedal.
Víme jenom, že to má za tři sta a že je teda asi dobrý....

Jen nevím proč má bejt koupelna s oknama studená :) Většinou jsou malý a je tam velkej radiátor, počítá se při návrhu s teplotou tak o 2 stupně teplejší než pokoj.

No to je jenom moje neobratné vyjádření. Prostě koupelna s oknama (i když malýma) je studená, pokud by se tam netopilo.
Proto je v ní topit potřeba, aby studená nebyla. A topit se tam buď může normálním topením, když se s tím od začátku počítalo.
Anebo ten byt vznikl nějakou přestavbou a normální topení tam není. A topí se tam elektricky (přestože se ve zbytku bytu topí jinak).
To byla moje pointa, že topení v některých místnostech bytu (např. v koupelně) může být elektrické i když je zbytek bytu vytápěn jinak. A majitel takového bytu potom platí o něco méně na hlavním topení a o něco více za elektřinu. Že je to prostě další proměnná v rovnici, kterou opět neznáme a kvůli které je těžko srovnávat, kdo je úspornější.

No já zas netušil že maj někde koupelny bez topení.

Běžně starší paneláky. V lepším případě jsou tam stoupačky od topení, v horším elektrický infrazářič.

Stejna castka, stejny problem. Cokoliv co nejde vypnout, jde na prodluzovacku s vypinacem, usporna lednice. Aspon mi to pri prepeni nechcipne vsechno.

Mrazák a zbytečnost? Pro mne třeba ne. Koupím cosi mraženého a za pár dnů se to doma použije. Prostě žijeme v zemi, kde je půl roku zima a čerstvé potraviny na trhu nejsou, jako třeba špenát apod. My tam třeba máme i mražené maso pro psa. Holt je to malá rasa a nesežere kilo masa na posezení. Tak se mu to připravuje postupně. Bez mrazáku bych mu to snad musela zavařit do skleniček, tak to je ten mrazák pohodlnější. V létě je tam zase zmrzlina. Akorát dneska už není třeba mít mrazáky jako kráva, to bylo zvykem před r. 1989, kdy lidi mrazili v létě zásoby na zimu a vyplatilo se jim to. Dneska stačí malý šuplíkový. Když nemám za zády prodejnu, je to pro mne určité pohodlí.
Spotřebiče vytažené ze zásuvky - když je nepotřebuju, tak je nemám. Je třeba se naučit nekupovat každou kravinu, co je zrovna v módě, páč bez ní nejsem IN.
Spotřeba elektřiny - jak už tu bylo řečeno, je třeba porovnávat celkové náklady. Teda sečtu spotřebu elektřiny, plynu a dalších, rozpočítám na měsíce a porovnám. My tohle jednou dělali se sousedy. My topili plynem, teplou vodu máme taky na plyn, vaříme na elektřině. Jedni sousedi topili elektřinou, na mi měli i teplou vodu a vaření. Třetí topili uhlím+dřívím, telá voda na elektřinu, vařili na plynovou bombu. Takže jsme sečetli náklady, třeba na přivezení dřeva, jeho pořez (na cirkuli, ta je na elektřinu), náklady na plynovou bombu, náklady na odvoz popela (to se ještě odvoz odpadu neplatil "na hlavu") ... a došli jsme k číslům, naprosto odlišným od všech chytrých analytiků: a sice, že je prakticky jedno, čím doma topíte. Náklady na celoroční provoz byly plus mínus stejné!! Akorát u plynu a elektřiny to bylo o větším pohodlí, bez práce a čisté. Jo, jen u toho dřeva se daly snížit, pokud ten dotyčný měl známé, co mu dřevo přivezli za režii, jinak se to absolutně nevyplatilo. Když jsme to tak porovnali, do roka ona rodina, co do té doby topila dřevem, přešla na plyn. Byli to už důchodci a na dřevo už neměli fyzickou sílu. Ty počty je přesvědčily.

Údaje na štítcích neuvádí metodiku měření spotřeby a podmínky, za jakých byly získány. Ze své praxe servisního technika jsem si nmnohokráte ověřil, že při testování za stejných podmínek mají často elektrospotřebiče značek výrobců uvádějících "super" parametry než ty které vypadají přijatelněji a reálněji. Metodika měření při střením zatížení (např. myčka jedné značky při poloviční náplni nádobí za určité teploty může mít paradoxně větší spotřebu než výrobek jiné značky s uváděnou vyšší spotřebou při větším zaplnění nádobím). Kolikrát to zavání klamavou reklamou.

...proto neni mozne pocitat usporu jako denni uspora*365.

Pokud mám neúspornou ledničku, to znamená, že energie se zcela vytratí? Já se domnívám, že ne a proto je nutné od "úspor" z lepší izolace A+++ odpočítat úspory na topení v bytě. A ekologové ať se jdou vycpat a dále neškodí.

V textu chybí, za jakých podmínek se úspora počítá. Takže do lednice nesmíte ani nahlédnout 24 hodin, okolní teplota nesmí přesáhnout 21 stupňů. Takže ten, kdo si myslí. že A s nevím kolika plus ušetří, když do ní leze každou chvíli a ještě umístěnou na jihu nebo západě, žije v bludu.
A taky je známo, že od určitého počtu + je znaménko jen pro okrasu, protože úspora je už zanedbatelná.