Ekonomové: Pokud se nezbavíme korupce, neporosteme

Česká bankovní asociace konala pracovní setkání na téma vývoje naší ekonomiky. Nic pozitivního nás bohužel nečeká.

Na setkání České bankovní asociace to na pozitivní zprávy nevypadalo: „Dosavadní výsledky a i výhledy naznačují další zaostávání České republiky v rámci regionu, a to i vůči zemím, které konsolidují veřejné rozpočty podobným tempem jako my,“ uvedl Luděk Niedermayer, předseda Vědeckého grémia ČBA a bývalý viceguvernér České národní banky. 

Ekonomové ve složení Vladimír Dlouhý, David Marek, Pavel Mertlík, Miroslav Zámečník a Luděk Niedermayer poté zopakovali, že v prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt propadl podle Českého statistického úřadu o 0,7 % a za celý tento rok nejspíše dosáhneme negativního růstu.

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek je zase následujícího názoru: Ve struktuře vývoje HDP byla zásadní spotřeba domácností, která poklesla o 2,9 %. Na druhé straně vývoz vzrostl o 6,6 %. Podle něj naše ekonomika prochází bolestnou očistou a očekává, že se to projeví v následujících letech.

Vládní konsolidace rozpočtů není dostatečná

Působily škrty protirůstově? Na tom se ekonomové neshodli. Ekonom společnosti Boston Venture Central Europe Miroslav Zámečník oznámil, že se škrtá tam, kde je to z hlediska ekonomiky nejnevýhodnější, a to ve vládních investicích. Tam údajně podle výzkumu dosahuje multiplikátor hodnoty 0,7.

Znamená to, že pokud vláda sebere jednu korunu z ekonomiky formou daní, zpátky se formou neefektivních vládních výdajů vrátí maximálně 0,7 Kč. To se zdá jako nevýhodné. U dalších výdajů typu výstavby infrastruktury, platů ve státní sféře je tato hodnota ještě mnohem nižší. A u sociálních transferů dostane stát z 1 Kč jen 20 haléřů. 

Škrtalo se především tam, kde je návratnost nejvyšší. To koneckonců dokládají i nedávná slova Miroslava Singera o tom, že škrty výdajů ubraly z růstu ekonomiky 1 % HDP a pro tento rok úbytek očekává ve výši 0,2 % HDP.

Je proto nutné snižovat přerozdělování v ekonomice? Podle Zámečníka to není možné, neboť kvůli  demografickým vlivům lze podle něj očekávat tlaky spíše na zvyšování přerozdělování. Respektive daně nejspíše porostou. Podobný názor má i analytik Aleš Michl. Čtěte více: Pracující připravte se, budete brát důchod jen ve výši 20 % mzdy

Kandidát na prezidenta a ekonom Vladimír Dlouhý  se zase domnívá, že trpíme „fetišem vyrovnaného rozpočtu“. Podle něj vyrovnání rozpočtu v roce 2016 nedává smysl. Na druhé straně však zase hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík označil tempo snižování zadlužování ve výši 1 % jako uspokojivé. Údajně to nepoškodí ekonomiku.

Chceme se podobat Německu. Nedaří se nám to

Je naše ekonomika konkurenceschopná? Zajímavý názor pronesl Mertlík. Zvolili jsme si německou cestu zaměřenou na vysokou konkurenceschopnost a export, uvedl. A to na úkor spotřeby domácností, dodal.

Podle něj tu existuje systém, který se tu začal budovat již od roku 1997, a který nám přinesl  vysoké obchodní přebytky. Postupně se však vyčerpává: Kapitál je vzácnější, stoupla cena práce, vyčerpala se zásoba kvalitních pracovních sil, uvedl. Tento model bude podle něj „dobíhat“, dlouhodobý rozvoj však slibovat nelze. Je nutné hledat nový zdroj expanze v podobě postupu k produktům s vyšší přidanou hodnotou.

Ekonomika Německa, na rozdíl od té naší, se však těší vyššímu hospodářskému růstu a v současné době se této ekonomice vzdalujeme. Německých mezd se nejspíše brzo nedočkáme. Čtěte více: Do tří let by měl být průměrný plat 30 tisíc korun. Doženeme Německo?

Korupce je problém

Všichni ekonomové se shodli, že míra korupce je velkým problémem naší ekonomiky. Současnou situaci však dle nich lze brát pozitivně. Politici jdou do vězení, velkým pozitivem je údajně zatčení Davida Ratha. Ekonom Vladimír Dlouhý řekl, že si můžeme vzít ponaučení z Polska.

Tam vláda bratrů Kaczinských údajně podvazovala ekonomiku řadou protirůstových opatření a regulací. Na druhé straně však také zavřela většinu korupčníků, čímž dala ekonomice obrovský růstový impuls do budoucna. Zámečník také oznámil, že „naše vláda je mimořádné kredibilní ve vytváření negativních expektací“.

Podle nadace Heritage Foundation, která měří ekonomickou svobodu v jednotlivých zemí, to však není zas tak jednoznačné. Polsko za míru korupce a boj proti ní získalo celkem 53 bodů (čím více, tím lépe), my 46 bodů. Ukazuje se také, že země se štíhlou, nízkonákladovou státní správou mají korupci nižší. Kupříkladu pobaltské země, které jsou také zatížené postkomunistickou minulostí, získaly mnohem lepší výsledky.

Debata o korupci však přerostla do emotivních rozměrů. Ekonomové kritizovali to, že na ministerstvech pracují lidé, kteří nemají se svou práci žádnou zkušenost a bývají často vyměněni ještě nezkušenějšími lidmi po nástupu nového ministra.

Zámečník se také obul do výběrových řízení: Máme nejdražší dálnice kvůli netransparentním výběrovým řízením a spekulantům, kteří skupují pozemky, uvedl a pokračoval: Dálnice, které stavíme, jsou nedostatečně využité a neuživily by se ani formou PPP projektů. A dálnice, které potřebné jsou, tak na ně neexistuje ani projektová dokumentace, dodal.

Všichni ekonomové se však shodli na tom, že jsou nutné komplexní strukturální reformy spočívající spojené s kvalitou fungování státní správy, vzdělaností a efektivní podporou vědy a výzkumu, potíráním byrokracie a korupce. Tyto oblasti představují podle nich zásadní překážku pro rozvoj naší ekonomiky. Tip: Byrokracie a korupce. V Česku se prostě podniká těžce

Anketa

Domníváte se, že česká ekonomika roste politice navzdory?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 7. 2012 23:37