Dvanáct nejpodivnějších daní

Také už vám lezou daně i ušima? Jsme v tom spolu, a proto se dnešní článek na daně podívá zábavnější formou, než je na našem serveru zvykem. 

Fantazii se v daních meze nekladou

Podívejte se, co všechno už se lidstvo v průběhu času snažilo zdanit. Možná nám nakonec česká daňová soustava bude připadat malá a naprosto nenápaditá a my v duchu poděkujeme vládě, že neplatíme daň třeba ze zácpy nebo za přirození. Každopádně touha přinášet do státní kasy další příjmy z daní má rozhodně ještě možnosti, kde se uplatnit…

Daň ze sexu

Za tímto absurdním pojmenováním se skrývá „prosté“ zdanění prostituce. Platí se v Holandsku, Rakousku nebo v Německu, například v Kolíně nad Rýnem či Bonnu. V Bonnu se vypořádali s výběrem daně od prostitutek originálně. Po městě jsou rozestavěny automaty, ve kterých lze zaplatit poplatek. Pokud je pak lehká děva přistižena při činnosti (přesněji asi před činností) bez potvrzení z automatu, dostane pokutu.

V České republice chtěla tuto nelegální výdělečnou činnost zdanit strana Věci veřejné. Proč se s návrhem nepracovalo více? Že by lobby?

Daň Robina Hooda

Bohatým berme, chudým dávejme. Asi tak by se dal shrnout záměr, kterého se chytila Evropská komise, která navrhovala opatření zavést pro celou Unii. První vlaštovky s daní z finančních transakcí, jak se jí také přezdívá, začnou v srpnu.

A o co jde? Jde o to zdanit velké finanční instituce, které částečně nesou vinu za snížení životní úrovně obyčejných lidí. Zatímco za banky se v případě potíží postaví stát, svým občanům na oplátku jen zvýší daně.

Daň z moči

Tuto poněkud páchnoucí daň údajně zavedl v roce 9 císař Titus Flavius Vespasianus pro koželuhy, kteří si před své provozovny stavěli nádoby, aby do nich kolemjdoucí močili a poskytli jim tak bezplatně výchozí surovinu. Říšské finance tak obdržely alespoň částečnou satisfakci za tento čpící vylepšovák.

Daň z nezdravých potravin

Maďarsko, Dánsko a Francie zavedly daň z nezdravých potravin. V případě Maďarska a Dánska se díra ve státních financích lepí zdaněním tučných a sladkých jídel, francouzská varianta je pak zaměřena na sladké nápoje. Další země o jejím zavedení uvažují s tím, že by výnosy z tohoto zdanění plynuly do zdravotnictví, jež náklady lidského apetitu nese v podobě nákladů na léčbu. V České republice chtěla tuto daň navrhnout Strana zelených.

Daň z hlavy

Tak této dani se nevyhnete. A pokud ano, už bude pravděpodobně pozdě na to, abyste se radovali. Zavedena byla v Anglii ve 14. století a později i vládou premiérky Margaret Thatcherové. Po její rezignaci byla daň zrušena.

Daň za tetování nebo piercing

Zdobíte si své tělo tetováním či piercingem? Vám podobní obyvatelé Arkansasu za to platí speciální  přirážku ve výši 6 % k ceně za tyto služby. Podobný nápad měl s obyvateli Kalifornie také guvernér Arnold Schwarzenegger, který navrhoval, aby každý nositel tetování platil ročně 50 dolarů za každé své tetování.

Daň z konopí

Oregonské občanské sdružení usiluje o zavedení daně z marihuany i technického konopí (vztahuje se i na produkty z konopí). Legalizace by měla napomoci regulovat v Oregonu trh s marihuanou, snížit tak výdaje na boj s kriminalitou a samozřejmě zvýšit příjmy zdejších rozpočtů. K 17. březnu získalo sdružení na svou podporu už přes 52 000 podpisů.

Daň z drog

Obdobný nápad, ale tvrdšího kalibru, byl zaveden v Tennessee jako „crack tax“, který zatížil daní například prodávanou marihuanu nebo třeba kokain. Zdejší prodejci tak měli anonymně platit daň za každý gram prodané látky. Daň, která byla zavedena v roce 2005, byla o čtyři roky později zase zrušena.

Daň ze zácpy

Možná, že čekáte, že po zmíněných absurditách vám chceme představit daň z nešťastného posedávání na toaletě. Není tomu tak. Máme na mysli dopravní zácpu. Australský ministr financí Wayne Swan podle serveru AdelaideNow chtěl zatížit daní používání vozů v centru, aby zvýšil zaměření obyvatel na ekologičtější způsoby dopravy, podpořil dopravu vozem mimo špičku a usnadnil průjezd centrem.

Daň z hracích karet

Tato daň má kořeny až v 16. století, kdy ji kvůli oblibě karetních her zavedl král Jakub I. V obměnách přežila až do současnosti. Zavedena je v Marylandu.

Daň z oken nebo krbů

Říkáte si, že je to trošku moc? Obě daně byly ale první vlaštovkou k výběru daně z nemovitosti. Vybíraly se v Anglii. Daň z oken byla progresivní a zaměřená na bohatší třídu. Platilo asi toto: „čím více oken máš, tím si bohatší“.

Daň z borůvek

Pokud si v Maine chcete zajít na borůvky, připravte si peněženku. Každý, kdo je zde pěstuje, sbírá či prodává borůvky, musí platit tzv. penny-and-a-half-per-pound tax.

Kdybychom chtěli najít všechny podivné daně, které kdy platily, asi bychom psali článek hodně dlouho. Kromě zmíněných se totiž platily v minulosti daně i z klobouků, paruk či z vousů, které platily za známku movitosti či významnosti. V Minnesotě zase daní zatěžují výrobce kožešinových oděvů, v Kalifornii zase čerstvé ovoce. V Praze se podle blogu Aleše Michla uvažovalo zase  o zdanění majitelů domů v okolí zastávek pražské MHD.

Lze danit vousy, marihuanu, zdanit individuum nesouhlasící s panovníkem (Oliver Cromwell), danit hlavy či Nobelovy ceny (ta už vlastně platí). Existovala i daň za to, že jste cizinec (Kanada takto danila v 19. století Číňany), danila se i sůl, klobouky, okna, komíny, hrací karty, hnůj, piercing či mužská přirození (antický Řím). Pokud nechcete, aby tohle jednou platilo, navrhuji dát do ústavy, že zdaníme každého, kdo navrhne nové nebo vyšší daně, uvažuje na svém blogu Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.