Důchody se mají zvýšit, bude to stačit?

Vzhledem ke stárnutí populace budou státní penze ve všech evropských zemích mírně klesat, Česko nebude výjimkou. Kdo si chce užít penze, musí se přestat spoléhat na stát a vzít odpovědnost z velké části do vlastních rukou. Rozumní občané si jednoduše spočítají, že v budoucnosti nebudou mít vlády tolik peněz na důchody jako nyní.

Žádné růžové vyhlídky pro dnešní čtyřicátníky

Současné nastavení důchodů v evropských zemích je poměrně velkorysé (v EU činí penze necelých 75 % příjmu před odchodem do důchodu) a budoucí vlády vzhledem ke stárnutí populace těžko udrží nastavené systémy. Soukromé úspory na penzi (ať už ve formě obligací, penzijního a částečně životního připojištění nebo jiných úročených vkladů v různých finančních formách) jsou již pro čtyřicátníky naprostou nutností, jednoduché to není pro nikoho, především však pro dnešní třicátníky – musí se splácet hypotéka, spořit dětem na studia a ještě si šetřit na stáří…

Průměrný důchod x průměrná mzda

Průměrný mužský důchod by se po srpnové valorizaci měl pohybovat někde okolo 8750 Kč (průměrný mužský důchod je skoro o dva tisíce vyšší než průměrný ženský důchod). Průměrný důchod 8750 Kč, tak bude činit 40,33 % současné průměrné mzdy (21 692 Kč – za celý rok 2007). Poměr k čisté mzdě bude však činit téměř 53 %, protože důchody se na rozdíl od mzdy daní výjimečně.

Zdanění důchodů

Příjem z pravidelně vyplácených důchodů je od daně osvobozen do částky ve výši 198 000 Kč ročně, to tedy znamená, že důchody do výše 16 500 Kč nepodléhají dani, což je naprosto drtivá většina. Výjimku mohou tvořit občané pobírající penzi, jak v Česku, tak z ciziny. Pokud by tedy občan pobíral ze zahraničí penzi ve výši 400 tisíc Kč, bude potom částka 202 tisíc korun podléhat zdanění podle § 10 zákona o dani z příjmu.

Služby pro penzisty mají zelenou

Dnešní noví penzisté jsou aktivní. Evropští penzisté si chtějí svoji penzi užít. Vzdělávají se, cestují a věnují se sami sobě. Roste počet prosperujících podnikatelů zaměřujících se na tuto cílovou skupinu (speciální kulturní programy, zájezdy, módní doplňky, ale i televizní kanály…). Současně roste počet kvalitních domů pro seniory, kteří již mají život omezující zdravotní problémy, s kvalitní péčí a programem. Zdravotní stav populace seniorů v Evropské unii se rok od roku lepší. Věří tomu, že i staré tělo dokáže příznivě zareagovat na nově zahájený zdravý styl života, a proto ho pěstují.

Sladký život důchodců v Lucembursku

Nejvyšší životní úroveň penzistů je v Lucembursku, kde průměrný důchod dosahuje téměř 90 % průměrného příjmu. V Lucembursku je rovněž nejvyšší penzijní bohatství (tj. ukazatel penzijního příslibu). Přes 80% hranici jsou ještě penze v Nizozemí, Španělsku a Rakousku. Naopak ve Velké Británii a v Irsku jsou nejnižší státní penze v Evropské unii, protože jsou zde pouze základní schémata a výše státních náhrad je těsně nad 30% hranicí. Obdobně je na tom Mexiko, Nový Zéland či USA. V těchto zemích jsou celkově nízké státem poskytované důchody, současně však občané během svého produktivního života přispívali méně do systému (odvádí nižší sociální pojištění než v ostatních zemích).

Západ: splnit podmínky pro výplatu důchodu není snadné

V západní Evropě je zapotřebí pro nárok na důchod splnit podmínku 40 let pojištění (platí pro Lucembursko, Norsko, Německo, Island, Švédsko, Itálie, Francie, Finsko, Dánsko, Rakousko a Portugalsko). V těchto zemích tedy není automatické, že občan v důchodovém věku pobírá penzi. V případě, že ne, je odkázán na sociální dávky, které jsou nesrovnatelně nižší. V Česku má občan nárok na starobní důchod, jestliže dosáhne důchodového věku a získá potřebnou dobu pojištění 25 let, což je na evropské poměry málo. Delší doba pojištění je zárukou, že poměrně vysoký důchod pobírají občané, kteří sami během svého produktivního života patřičně přispěli do státní kasy.

OECD: Pensions at a Glance: Public Policies Across OECD Countries, 2007 Edition