Důchodové reformy se (možná) dožijeme

Kdo by se nechtěl mít po létech strávených v pracovním nasazení dobře! Aby si mohl užívat spokojeného stáří, musí mít dostatečný příjem i v důchodu - a ten mu současný systém nezajistí. Změna se ale blíží a "světlejší zítřky" přijdou možná už pozítří. Co nás čeká a nemine?

Je nutná, ale…

Penzijní reforma je nutná, říkají politici všech stran. Demografové a ekonomové to dokládají odhady a čísly, která mluví za vše – pokud se nic nezmění, půjdeme v důchodu o žebrácké holi.

Slovníček pojmů

demograf – člověk zkoumající populaci a populační vývoj
ekonom – člověk zabývající se ekonomií, vědou o rozhodování převážně finančním

Definice pouze informativní. Je možné nalézt definice pojmů mnohem obsáhlejší.

Slova, slova, slova. Ale čin jako by chyběl. Snad každá politická strana si připravila svůj scénář reformy důchodového systému, každá podle svých politických cílů a lidé – penzisté současní i budoucí – stáli až v druhé řadě. Vždyť přiohnout si populační statistiky a ekonomické propočty je tak snadné!

K penzijní reformě nenašla dosud žádná politická strana odvahu. Nerozhodnost, která plynula z jistoty, že strana, která do důchodů řízne, nevyhraje volby, se omlouvala různě. Tu neshodou s koaličními partnery, tu nedostatkem peněz, tu jinými, aktuálními, problémy a starostmi, tu časovou náročností a krátkým volebním obdobím.

Blýská se na „lepší“ časy?

Vědomí, že negativní dopady penzijní reformy budou citelné hned a pozitivní se projeví až za několik dalších volebních období, vedlo k nečinnosti. Kritika ze stran ekonomů nadnárodních uspořádání (jmenujme za všechny Evropskou unii a OECD) a sílící hlasy domácí však, zdá se, dolehly na úrodnou půdu.

Chcete vědět, jaký důchod vám současný systém nabízí? Orientační výpočet naleznete v článku Jaroslava TomčíkaDo penze s nejvyšším důchodem!

Současná vláda sestavila pracovní skupinu nezávislých (rozumějte „nezávislých na politických stranách“) ekonomů a demografů, kteří počítají různé varianty penzijní reformy a měli by přinést první ovoce na podzim tohoto roku.

K prosazení stabilní a účinné penzijní reformy je zapotřebí mimo jiné politické shody napříč významnými (převážně parlamentními) politickými stranami. Proto vláda přizvala ke spolupráci všechny parlamentní strany – každá má dva zástupce „pro komunikaci“ mezi odborným týmem a svou politickou stranou.

Tým pracující na penzijní reformě vypočítá možné scénáře penzijní reformy, přínosy a náklady jednotlivých variant a vše bez okolků zveřejní. Občané pak nebudou muset poslouchat výmluvy té či oné strany typu: Toto je jediná možnost, jinak to prostě nejde, ale budou se moci ptát: Proč chcete tu dražší variantu s nižším přínosem a ne tu, která je pro nás nejvýhodnější? A politici budou muset vysvětlovat.

Pár čísel pro nezbytnost

Že se bez reformy penzijního systému neobejdeme, dokládá řada statistik, výhledů a prognóz.

Nejčastěji se opírají o demografický vývoj (vývoj počtu a věku obyvatel). Zatímco v roce 1995 na jednoho člověka v důchodovém věku pracovali dva lidé v produktivním věku, v roce 2030 již na každého pracujícího připadne 0,85 důchodce (tedy 100 pracujících bude muset uživit 85 penzistů) a o dalších dvacet let později, v roce 2050, bude mít každý pracující svého důchodce. Růst počtu penzistů vůči pracujícím je dán lepší zdravotní péčí, která zaručuje delší život.

Důsledkem je relativní pokles důchodů navzdory zvyšování výdajů na důchody. Jen mezi roky 1998 a 2003 poklesl průměrný důchod vzhledem k průměrné mzdě o tři procentní body (ze 46 % na 43 %), když průměrná penze v roce 2003 činila 7 227 Kč. Na starobní důchody se přitom vydalo 20 mld. Kč, přibližně 9 % HDP (hrubého domácího produktu). V roce 2030 se ale předpokládá podíl starobních důchodů na HDP ve výši 15 %! (Pro srovnání: Rozpočet celého aparátu Evropské unie činí pouhé 1 % HDP.)

Potíží současného systému je také jeho nevyváženost. Při průměrném příjmu ve výši 10 tis. Kč měsíčně vychází důchod ve výši 6 681 Kč a při mzdě ve výši 25 tis. Kč dostane důchodce penzi ve výši 8 856 Kč, tedy jen o 2 175 Kč více (výpočet: Credit Suisse Life & Pensions). Přitom při vyšším příjmu do systému pracovník přispívá o více než 5 tisíc měsíčně více než při příjmu nižším.

Další důvody a analýzy, proč je současný systém státních důchodů neudržitelný, čtěte v článku Proč je penzijní systém špatný.

Co nás čeká a nemine

Různé státy používají různé formy penzijních systémů vždy v kombinaci s dalšími formami zajištění či spoření na stáří.

Mezi základní patří „rovný paušální důchod“ (Flat Rate). Stát zajišťuje jen základní výši penze, nezbytně nutnou pro přežití, o vše navíc se musí postarat člověk sám. Využívá se například ve Velké Británii, Austrálii a na Novém Zélandu.

„Systém virtuálních účtů“ (NDC – notional defined contributons) je v současnosti žhavě diskutovaným pro Českou republiku. Spočívá ve vytvoření fiktivních individuálních účtů a výše výplaty závisí na výši příspěvků do systému. V současnosti se využívá například ve Švédsku a Litvě.

„Povinné spoření“ (Opt-out) je systém, kdy si každý pracující může zvolit částečné nebo úplné nahrazení státního důchodového systému povinným pojištěním/spořením v soukromých institucích. Využívá se například ve Švýcarsku a Polsku.

„Průběžný důchodový systém“ je současný způsob vyplácení důchodů. Aby ho bylo možné provozovat i nadále, bylo by nutné upravit parametry (odchod do důchodu, výši příspěvků, výši důchodu ad.) systému, podle současných výhledů by byl ale neúnosně drahý, nebo by musel být radikálně odsunut odchod na odpočinek. Využívá se například ve Francii, Německu či Rakousku.

Jaký důchod pobírají penzisté v Evropské unii? Čtěte v článku Petra GolyDůchod v zemích Evropské unie“.

Jaký systém nás čeká, ještě zdaleka není jisté. Jisté však je, že ten současný to nebude a že změna nebude zadarmo.

Anketa

Kdy se vláda odhodlá k penzijní reformě?