Důchodová reforma je na světě!

Ministerstvo práce a sociálních věcí včera zveřejnilo svůj návrh důchodové reformy. Reformovat se bude ve třech fázích a první z nich má již paragrafované znění. Ministerstvo tak udělá tečku za nekonečnými diskuzemi o variantách reformy. Co nás čeká v případě schválení návrhu?

O nezbytnosti reformy důchodů se spory nevedou. Zpochybňují ji jen někteří radikální politici, dle jejichž názoru je současný systém penzí dlouhodobě udržitelný. Jejich názor se ovšem vymyká dlouhodobým demografickým projekcím. Spory se vedou především o způsobu provedení penzijní reformy.

Definitivní tečku v debatách o důchodové reformě se pokouší udělat současné Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením ministra Petra Nečase. Včera zveřejnilo koncept reformy, která by měla proběhnout ve třech fázích.

První fáze navrhované reformy má již své paragrafované znění. To by mělo přes prázdniny projít připomínkovým řízením a během následujícího půlroku vládou. Do konce první půle následujícího roku by o dalším osudu návrhu měl rozhodnout Parlament – a pokud vše půjde podle harmonogramu ministerstva, vstoupí od roku 2009 reforma v účinnost.

I. fáze reformy

Změny v důchodovém systému, které spadají do první fáze důchodové reformy, mají již své paragrafované znění. To se ale ještě může mnohokrát změnit – jak v mezirezortním připomínkovém řízení, tak při schvalování vládou, a v neposlední řadě též tvůrčí invencí poslanců a senátorů českého Parlamentu.

Cílem změn je stabilizace systému a vytvoření finančních rezerv pro jeho další změnu. Základem je pokračování ve zvyšování věku odchodu do důchodu až na 65 let pro všechny, prodloužení potřebné doby pojištění na 35 let, zrušení doby studia jako náhradní doby pojištění. Změny počítají též se zavedením možnosti souběhu části starobního důchodu a příjmu a vytvoření systému třístupňové invalidity.

Odchod do důchodu nejdříve v 65 letech

V současné době je věk odchodu do důchodu různý pro muže a pro ženy, navíc u žen závisí na počtu vychovaných dětí. Nejpozději nárok na penzi získají muži – v 63 letech.

Věk odchodu do důchodu v r. 2007
Rn (rok narození) 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956
muži 61+4 61+6 61+8 61+10 62 62+2 62+4 62+6 62+8 62+10 63 63 63 63
ženy bezdětné 58+8 59 59+4 59+8 60 60+4 60+8 61 61+4 61+8 62 62+4 62+8 63
1 dítě 57+4 57+8 58 58+4 58+8 59 59+4 59+8 60 60+4 60+8 61 61+4 61+8
2 děti 56 56+4 56+8 57 57+4 57+8 58 58+4 58+8 59 59+4 59+8 60 60+4
3 – 4 děti 54+8 55 55+4 55+8 56 56+4 56+8 57 57+4 57+8 58 58+4 58+8 59
5 a více 53+4 53+8 54 54+4 54+8 55 55+4 55+8 56 56+4 56+8 57 57+4 57+8

Návrh reformy připravuje další postupné zvyšování minimálního věku odchodu do důchodu až na 65 let pro všechny. Konečné hranice by mělo být dosaženo v roce 2030. Stáří 65 let je nejčastějším věkem vzniku nároku na důchod v evropských zemích. Z tohoto pohledu se nejedná o nic výjimečného. Některé země ho dokonce posouvají ještě výše – např. Norsko na 67 let (hranice též v USA a na Islandu).

Nárok na důchod v současné době má člověk důchodově pojištěný v ČR, který dosáhl patřičného věku a zároveň byl pojištěný (tj. platil sociální pojištění, jehož součástí je důchodové pojištění) minimálně 25 let. V případě, že byl pojištěný alespoň 15 let, může nastoupit do důchodu v 65 letech.

Vzhledem k předpokládanému prodloužení hranice odchodu do důchodu se zvýší i minimální délka placení sociálního pojištění – z 25 let postupně na 35 let. Zároveň se zvýší 15letá hranice na vznik nároku na důchod ve vyšším věku na 25 let a náhradní doby pojištění se budou započítávat jen z 80 %. Vzhledem ke skutečnosti, že průměrná doba pojištění při odchodu do důchodu činí 40 let, se nejedná o nijak dramatickou změnu.

Studium se nebude započítávat

S náhradními dobami pojištění souvisí i další změna. Jednou z náhradní dob je studium na střední, vyšší odborné či vysoké škole po dobu 6 let po dosažení 18 let věku. Toho hojně využívají např. slovenští studenti, kteří v rámci studia na českých vysokých školách získávají díky pravidlům platným v Evropské unii též nárok na důchod v České republice. Započítávání doby studia navíc není v EU zvykem – a kde je, je snaha je snížit či zrušit. To je snaha též reformy z pera ministerstva.

Souběh práce a důchodu

Další návrh podporuje ekonomickou aktivitu seniorů. V současnosti mohou buď odejít do penze, nebo pracovat bez nároku na důchod, a nebo pobírat starobní důchod a pracovat – bez zvyšování důchodové dávky navzdory další platbě sociálního pojištění. Podle návrhu by mohli pracovat a přitom pobírat polovinu starobní penze, na kterou by měli mít nárok, a zároveň za každých odpracovaných 180 dní by se jim zvýšila procentní výměra důchodu o 1,5 % z vyměřovacího základu.

Zrušit by se měla též podmínka uzavření pracovního poměru při souběhu důchodu a výdělečné činnosti na dobu maximálně jednoho roku.

Invalidita ve třech stupních

Současný systém důchodového systému rozlišuje dva stupně míry zdravotního postižení a s nimi spojené dvě dávky invalidního důchodu – při poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti alespoň o 33 % a 66 %. Podle návrhu budou stupně tři:

I. stupeň při poklesu nejméně o 35 % a nejvýše o 49 %,
II. stupeň při poklesu nejméně o 50 % a nejvýše o 69 %,
III. stupeň při poklesu nejméně o 70 %.

Tomu budou odpovídat též důchodové dávky.

II. fáze reformy

Druhá a třetí etapa navrhovaných reforem již nejsou tak důkladně propracovány a jsou prezentovány pouze ve formě záměru.

Stát bude platit za rodiče a nezaměstnané

V letech 2008 až 2009 by měla být realizována druhá fáze reformy. Jejím stěžejním bodem je zavedení plateb státu za náhradní doby pojištění – tedy za doby, které jsou započítávány do důchodu, ale za které „pojištěnec“ neplatí. Těmi jsou v současnosti vedle již zmiňovaného studia též péče o dítě (v maximální délce 4 let), péče o blízké a bezmocné osoby nebo doba nezaměstnanosti s nárokem na podporu v nezaměstnanosti a 3 roky bez nároku na podporu.

Zavedení plateb státu umožní snížit sazbu sociálního pojištění, ovšem pochopitelně zatíží státní rozpočet. Zdroje chce ministerstvo získat z ekologických daní.

Tvorba rezerv důchodového systému

Bez dostatečných finančních prostředků nelze průběžný systém financování důchodů změnit. Už z principu „průběžnosti“ plyne, že přerozděluje aktuálně vybrané prostředky současným důchodcům. Kdyby se měl změnit na kapitálový bez jakékoli dotace, nutně by muselo dojít k tomu, že buď současný důchodcům nebude mít kdo platit penze, nebo budoucí důchodci budou muset zafinancovat jak důchod dnešním seniorům, tak uspořit na vlastní.

Záměr druhé etapy počítá s oddělením důchodového účtu od státního rozpočtu. V současné době jsou drobné přebytky v řádu miliard korun spotřebovány v jiných kapitolách státního rozpočtu. Např. v roce 2006 činily příjmy z důchodového pojištění 276,9 mld. Kč a na dávkách bylo vyplaceno 272,9 mld. Kč. Rozdíl ve výši 4 mld. Kč sanoval 100miliardový deficit.

Oddělení důchodového účtu od příjmů státního rozpočtu je pro vytvoření rezerv nezbytné. Obávám se ale, že dostatečná vůle k němu bude až v době, kdy bude důchodový účet deficitní…

Penzijní připojištění – konečně změna

Penzijně připojištění by se konečně mohli dočkat zavedení více penzijních plánů. Současný stav nahrává pouze starší generaci, u níž je potřeba zachovat vytvořené rezervy i za cenu nižšího zhodnocení. Mladší generaci by prospělo spíše přijmout více rizika a neinvestovat do penzijních plánů s roční garancí nulové ztráty.

Druhá fáze plánu MPSV předpokládá oddělení jmění akcionářů penzijních fondů od jmění účastníků penzijního připojištění a možnost nabídnutí většího množství penzijních plánů. Pro zájemce o vysoce bezpečné uložení prostředků s garancí nulové ztráty připravuje povinnost zachovat jeden penzijní plán s garancí na současné úrovni.

Další úpravy se týkají jak penzijního připojištění, tak životního pojištění se spořící či investiční složkou – zvýšit by se měla motivace (zřejmě státní příspěvek či daňové zvýhodnění?) k vyšším vkladům a motivace pro zaměstnavatele k vyšší účasti. Preferovanou variantou čerpání by měla být doživotní penze, nikoli jednorázový výběr naspořených peněz.

<calculator id=„5“></calcu­lator>

III. fáze reformy

Třetí fáze reformy je spíše dlouhodobou vizí. Její součástí by mělo být umožnění vyvázání (opt-out) ze státního systému penze do soukromého sektoru.

Anketa

Bude schválen návrh penzijní reformy MPSV?

62 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 8. 2012 18:28