Důchodová reforma – ďábel se skrývá v detailu

Stále častěji můžeme leckde číst či slyšet: Husákovy děti nemůžou počítat s důchodem od státu. Dostanou Husákovy děti důchod?

Stále častěji můžeme leckde číst či slyšet: Husákovy děti nemůžou počítat s důchodem od státu.

Např. před pár dny (26.6.2014 ) v nejčtenějším českém seriózním deníku MF Dnes na tuto strunu zahrál šéf důchodové komise prof. Martin Potůček. Pana profesora si vážím,  nicméně se musím kriticky vymezit k jeho myšlence – dokonce zdůrazněné v perexu článku: Husákovy děti se nebudou moci s penzí spolehnout na stát. Jako příslušník této generace (byť její označení nejen mě uráží, samozřejmě vím, že nejde o výraz zavedený Potůčkem) vidím situaci odlišně, ale pěkně popořádku. Čtěte také: Důchodový účet míří ke krachu. DPH se bude muset zvýšit na 30 %

Důchodová reforma je dlouhodobě velké téma. Od časů, co aktivněji sleduji společenské dění (cca od roku 1992), tak se o ní de facto stále hovoří. S různou mírou intenzity slýcháme – a bohužel oprávněně: stávající důchodový systém je dlouhodobě ekonomicky neudržitelný. Česká, slezská, romská  a moravská populace nezadržitelně stárne. Lidé (a jak dodává  v akademické nadsázce jeden kolega docent – zejména ženy) se dožívají vyššího věku a prodlužuje se doba vyplácení důchodu. Nebude-li systém brzy reformován, mohou být vysoké náklady na starobní důchody důvodem až dokonce k bankrotu státních financí.

K tématu se mimo politiků a právníků vyjadřují i demografové, ekonomové, sociologové, odborové svazy  i větší zaměstnavatelé. Mnohdy se bohužel pouze a jen hovoří a reálný skutek utekl. 

Jak trefně v květnu 2014 konstatoval týdeník Ekonom: Český penzijní systém je nepřehledný. Na levici tvrdí, že do něj jde málo peněz a zapomíná na chudé. Majetní naopak poukazují, že je příliš solidární a důchody nejsou vypočítány na základě jejich vysokých odvodů.

Z posledních událostí, zdá se, že za dva roky již odpovědnější lidé nebudou moci spořit na důchod v takzvaném druhém pilíři. Od ledna 2016 by totiž nemělo být možné posílat část sociálních odvodů do spoření u fondů. Věc údajně prosazuje team levicové ministryně práce  a sociálních věcí Michaely Marksové – Tominové (ČSSD). Připomeňme, že spoření v citovaném druhém pilíři bylo na konci loňského roku účastno přes 84 000 lidí.

Nenápadný problém – rovnost před zákonem

Nicméně rád bych stručně upozornil na jeden problém, o kterém politici – záměrně či nedbalostně – mlčí. Zásadní problém dotýkající se desítek tisíc lidí v Česku.

U lidí existuje obecné, bohužel, ovšem falešné povědomí, že ti, kteří už v starobním důchodu jsou (či brzy budou), jej mají zaručen na vždy! A důchod „nedostanou“ pouze ti,  kteří mají smůlu – a nestihli (resp. nestihnou) to k nějakému datu. Shrnuto – ti pojištěnci, kteří splnili všechny podmínky pro důchod do data X.X.20×x (neví se přirozeně, kdy hraniční datum nastane a zda-li vůbec), tak svůj důchod dostanou, a zbytek (vy mladší – možná už Husákovy děti) si na důchod musíte naspořit.

Pravděpodobně všichni známe reklamy penzijních fondů brnkající – s různou mírou důstojnosti a intenzity – na tuto notu. Tomu tak ovšem z právního hlediska není! Penze nejsou neměnné. Již dnešní právní úprava umožňuje změnit poměry nastolené pravomocným rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Stejně tak do budoucna může (a patrně bude muset) učinit i zákonodárce. Fakt, že je poživatel důchodu po relativně dlouhodobém trvání výplaty důchodu na tuto výplatu přizpůsoben nepředstavuje relevantní důvod, který by České republice – ať již zastoupené primárně zákonodárcem či sekundárně orgánem sociálního zabezpečení – legitimně bránil upravit výši důchodu.  

Též s jistým pobavením musí zmíněná generace Husákových dětí vnímat volání politiků po intenzivnějším plození dětí – když k němu před pár lety došlo, systém málem kolaboval – např. absolutní nedostatek mateřských školek. Zatímco jedny Husákovy děti platí 9000 korun měsíčně za soukromou školku a druhé ve veřejné MŠ takřka nic. Kde je spravedlnost? Není moudřejší si těch 9000 korun rovnou ušetřit na důchod, když se nebudeme moci spoléhat na stát, jak nás varují politici?

Závěr

Starobní důchod – byť patrně v menší míře budou mít všichni, kteří řádně splní podmínky pojištění – diskriminační model, že jedna skupina obyvatelstva by důchod měla a druhá (zmíněná  mladší) nikoli, nutno z důvodu rovnosti před zákonem (i primární spravedlnosti) odmítnout.

widgety

Pokud by se k tomu neměli zákonodárci, určitě by na věc musely posléze reagovat později soudy – včetně soudu ústavního. Na tuto fundamentální nespravedlnost by reagoval minimálně někdo z armády dvanácti tisíc českých advokátů či jejich příbuzných.

Jinak k důchodové reformě jako takové – nutno přidat do kroku, páni politici a političky. A nyní již doopravdy. 

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 7. 2014 10:37