Hlavní navigace

Důchodová komise chce snižovat deficit účetními triky

30. 1. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: ssatyamm, podle licence: Attribution 2.0 Generic
Důchodová komise představila jen dílčí návrhy, které důchodový účet nijak neřeší, státní deficit proto bude strmě narůstat.

Důchodovou komisi Martina Potůčka, kterou založilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, nemůžeme určitě obvinit z neaktivnosti. Komise chrlí jeden návrh za druhým, řada členů důchodové komise má vlastní nápady, které se často dostanou do médií a v podstatě testují, jak budou přijaty. Ač tyto návrhy můžeme považovat za užitečné, tak komisi chybí nějaké skutečné řešení a kontinuita, která by pomohla vyřešit současnou situaci v důchodovém systému.

Je nutné především vzít na vědomí, že důchodový účet dosahuje deficitu přibližně 40 miliard Kč s tím, že vyhlídky nejsou dobré: situace se bude nadále horšit. Horší se jednak demografické ukazatele, kdy stále menší podíl pracujících bude přispívat do průběžného systému, tak se také ukazuje, že počítat s 3% růstem hrubého domácího produktu, který naplní státní pokladnu, je nerealistické a přímo bláznivé. Například studie společnosti Deloitte odhaduje, že česká ekonomika v letech 2016–2020 poroste průměrně o 1,7 % hrubého domácího produktu. 

Bohužel, důchodová komise na otázku, jak plánuje řešit současnou situaci, odpověď nemá. Alespoň podle odpovědi na otázku, kterou jsem položil Martinovi Potůčkovi týkající se toho, zdali má důchodová komise recept na současný 40 miliardový schodek, který se může podle studie CERGE do roku 2050 ztrojnásobit. Odpověď byla taková, že důchodový účet už přestal dávat smysl před 10 lety s tím, že jako návrh na diskuzi navrhuje, zdali by v důchodovém účtu měly být například invalidní důchody.

Účetní triky jako řešení?

Pan Potůček měl pravdu, pokud by se invalidní důchody vyňaly z důchodového účtu, tento účetní trik skutečně způsobí, že náklady budou o desítky miliard menší, které bude muset hradit státní rozpočet. Opravdu ale účetní triky představují skutečné řešení systému, kdy ani jedny z nejvyšších sociálních odvodů, které platíme v celé Evropě, nestačí na pokrytí důchodů? Není ta chyba spíše systémová než účetní?

Potůček také řekl, že by rozhodnutí mělo být na vládě, zdali přistoupí ke zvýšení zdanění. Položil jsem mu otázku, zdali tím myslí živnostníky, kterým chtějí pravidelně politici zvyšovat odvody. Současné zdanění živnostníků není dlouhodobě udržitelné. To je vše, co bych k tomu řekl, uvedl Potůček. Tento návrh však neřekl jen Potůček, má ho také celá důchodová komise ve zprávě, kde píše, že chtějí ochránit živnostníky před rizikem chudoby. Před rizikem chudoby se tak živnostníci ochrání tak, že si nic nebudou moci našetřit.

Je také nutné připomenout, že k pokrytí deficitu účtu živnostníci rozhodně stačit nebudou. Ekonomové varují před prudkým zvyšováním deficitu na důchodovém účtu, pro jeho vyrovnání bude nutné zvýšit DPH na 30 % nebo výrazně snížit důchody o více než polovinu.

Co představila komise? 

Návrhy také nepřinášejí odpovědnost, ale spíše posilují roli pečovatelského státu, což může být v situaci, kdy samotný stát není schopen při ekonomickém růstu dodržovat vyrovnaný rozpočtu, značně varovné. Opravdu potřebujeme společné zdanění manželů, které je „sociálně a genderově spravedlivé“, jako hlavní téma? 

Rozumnějším řešením se může jevit, že vláda bude upravovat věk odchodu do důchodu místo současného automatického systému prodlužování do důchodů. Pokud se však podíváme na jednání minulých vlád, ale i současné vlády, pak je otázkou, zdali se spíše politici neuchýlí k populistickým řešením a důchodový věk neodmítnou zvyšovat úplně, jelikož by přišli o velkou voličskou skupinu. Raději tedy obětují vyšší deficit a zadlužování státu za voličské hlasy. Tento návrh, kdy se dává větší moc politikům, nic řešit nemusí a může vést k dalšímu bujení rozpočtového deficitu. 

Dále důchodová komise uvažuje o možnosti vstupu do třetího pilíře již od narození. Nebylo by lepší, aby rodiče spíše investovali do finančního vzdělání svého potomka, než mu zakládali produkt se státní účastí, kde může být státní podpora během jednoho roku zrušena? 

skoleni_15_4

Potřebujeme dlouhodobé řešení důchodového problému

Proč důchodová komise skutečně nepředstavila systém, který by se během 20–30 letech snažil vytvářet spoluzodpovědnost u současných mladých lidí, aby si lidé skutečně šetřili a zajistili se na důchod? Je samozřejmě hloupost dělat revoluční změny a odsoudit současné či brzké důchodce k chudobě, zvláště, když desítky let přispívali do systému sociálního pojištění. V průběhu 20–30 let lze vytvořit systém, který bude mít více spoluzodpovědnosti. Zároveň by také umožnil plynule snižovat sociální pojištění, které je v současnosti jedno z nejvyšších v celé Evropě.

Vždyť většina mladých lidí má značné pochybnosti, zdali bude stát schopen za desítky let plnit zodpovědnost k nim. Nemůžeme se tedy spoustě lidí divit, že hledá způsoby, jak berňáku odevzdat co nejméně a pokud možno vůbec nic. Samozřejmě, pro sociální inženýry je přiznání, že důchodový systém nebude plnit to, co se od něj očekává, zdrcující. Často má člověk také pocit, že jsou tito lidé svému přesvědčení natolik věrni, že jsou schopni otevřít pandořinu skřínku neudržitelného růstu zadlužení země. Proto je nutné se podívat pravdě do očí, i když je značně nepříjemná a bolestivá.

Důchodů se v řadě zemí často nedočkáte, a když už, tak jen almužny

Zajímavou studii na téma důchodů publikoval také časopis Statistika&My, který vydává Český statistický úřad. Podle studie Mezinárodní organizace práce (ILO), která se zaměřila na penzijní systémy v celkem 178 zemích světa, se zdá, že důchodci to nemají lehké nikde. Jen ve 45 zemích na světě pobíralo důchod přibližně 90 % důchodců, kteří již dosáhli důchodového věku a měli na penzi nárok. Přitom jen v 25 zemích dostávali penzi po dosažení důchodového věku všichni či téměř všichni.

Nejzajímavější zjištění je však to, že 48 % osob z celkového počtu osob v důchodovém věku nepobírá žádnou penzi a většina z 52 % lidí, co penzi pobírá, není s výší důchodů spokojená. Ukazuje se, že důchodový systém není takovou celosvětovou jistotou, která se nám předkládá s tím, že jen v málo zemích jsou penzisté s výší penze spokojení.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).