Důchodci s vysokými příjmy ušetří na daních

Příští daňové přiznání potěší důchodce s vyššími příjmy. Kvůli rozhodnutí Ústavního soudu získají nárok na osvobození části penze od daně z příjmů.

Důchodci s nadstandardními příjmy se budou mít ještě o trochu lépe. Ústavní soud totiž zrušil ustanovení zákona o dani z příjmů, které nepřiznává důchodcům s příjmy nad 840 tis. Kč ročně část důchodu osvobozovat od daně.

Osvobození jen pro „chudší“ důchodce

V současnosti platí, že pravidelně vyplácené důchody a penze jsou od daně z příjmů osvobozené podle § 4 odst. 1 h). V případě, že vyplácený důchod přesáhne 36násobek minimální mzdy, bude se od této hranice už danit.

Pro letošní rok platí, že minimální mzda dosahuje 9900 Kč a její 36násobek tedy odpovídá 356 400 Kč. Roční důchod, který přesáhne tuto hranici (odpovídá měsíčnímu důchodu ve výši 29 700 Kč) už tedy podléhá dani, ale do této částky je od daně osvobozen.

Výjimku tvořili právě důchodci s ostatními příjmy, které v součtu přesahovaly 840 000 Kč ročně. Těmto poplatníkům byla možnost osvobození důchodu od daně od částky 356 400 Kč upřena a museli ho celý zahrnout do základu daně z příjmů.

Pokud měl penzista v roce 2015 měsíční důchod 15 000 Kč a vlastní příjmy ze zaměstnání, podnikání nebo pronájmu nad limit, potom zaplatil na dani z příjmu fyzických osob z ročního důchodu 27 000 Kč, ilustrovala na příkladu Gabriela Ivanco, daňová poradkyně ze společnosti Mazars.

Právě tuto výjimku v zákoně (§ 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů) napadla skupina 17 senátorů.

Diskriminace důchodců s vysokými příjmy

rozhodnutí Ústavního soudu můžeme vyčíst, že navrhovatelé upozorňovali na to, že zákon neumožňuje daňovým poplatníkům (a zejména podnikatelům) přizpůsobit chování dopadům této části zákona. Podnikatelé budou jen těžko plánovat své aktivity tak, aby dosáhli určitého ročního zisku. Za klíčovou senátoři přitom považovali právě hranici 840 tisíc Kč, jejíž dosažení znamená dodatečnou daňovou zátěž kolem 50 tis. Kč.

Dojde-li k překročení zákonem stanovené hranice výrazně (např. o stovky tisíc), pak lze říci, že tento výrazně vyšší příjem „kompenzuje“ zvýšené zdanění. Pokud však je hranice překročena jen nepatrně (třeba jen o jedinou korunu), celkový  čistý  příjem  daňového  poplatníka  poklesne  právě  o oněch  53 460 Kč (platí za rok 2016 – pozn. red.).  Pro to již navrhovatel neshledává žádné rozumné zdůvodnění, uvádí dokument k rozhodnutí soudu.

Podle Ústavního soudu zákon v této části skupinu důchodců s příjmy nad 840 tisíc Kč skutečně diskriminuje a porušuje právo na rovné zacházení a proto sporné ustanovení zrušil.

Nově tak platí, že u důchodců s příjmy nad 840 tis. Kč ročně se bude důchod zdaňovat jen od částky, která přesahuje 36nárobek minimální mzdy.

V důsledku zrušeného ustanovení tak budou všichni důchodci bez ohledu na výši ostatních příjmů osvobozeni od zdanění pravidelně vypláceného důchodu a to do výše 356 400 Kč (platí pro rok 2016). Na příjmy, které přesáhnou 36násobek minimální mzdy, se už bude daň aplikovat beze změn.

Podle Nálezu Ústavního soudu se ustanovení § 4 odst. 3 zákona nepoužije nejen na měsíce do konce tohoto roku, ale na celé zdaňovací období roku 2016 jako celek, informovala Ivanco.

Důchodci a rošáda se zdaněním

Hranice 840 tis. Kč pro příjmy důchodce (a následné zdanění penze) byla znovu zavedena minulý rok poté, co ji na předchozí dva roky nahradilo opatření vlády Petra Nečase. To všem pracujících důchodcům upřelo nárok na základní daňovou slevu na poplatníka. Ústavní soud však omezení zrušil a důchodci tak měli možnost daňovou slevu nárokovat zpětně i za rok 2013 a 2014.

Jak na daně

Penzisté, kteří za letošní rok obdrží pouze vlastní důchod nad hranici 356 400 Kč a žádné další zdanitelné příjmy mít nebudou, si tak mohou ve svém daňovém přiznání uplatnit základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Částka nad limit se bude klasifikovat jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Sociální pojištění a zdravotní pojištění se z obdržené penze neplatí nikdy. A to bez ohledu na jeho výši. Starobní důchod již penzisté pobírají a na nemocenskou mají nárok pouze pracující důchodci, kteří ze svého příjmu odvádějí sociální pojištění, vysvětlila Ivanco s tím, že zdravotní pojištění za všechny příjemce důchodu platí stát.

Pracující důchodci odvádějí ze své hrubé mzdy ze zaměstnání daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění i zdravotní pojištění ve stejném rozsahu jako ostatní zaměstnanci. V tomto ohledu nemají nárok na žádnou speciální daňovou slevu. Při výkonu výdělečné činnosti v důchodovém věku, ze které odvádějí sociální pojištění, si ale mohou požádat o zvýšení důchodu za každých 360 odpracovaných kalendářních dní.

Samostatná výdělečná činnost vykonávaná ve starobním důchodu je pro účely placení sociálního pojištění a zdravotního pojištění považována za vedlejší zdroj příjmů. Při výpočtu sociálního pojištění a zdravotního pojištění tak nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako v případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti, uvedla Ivanco, podle které se povinné pojistné vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu. Toto opatření je výhodné při nižším hrubém zisku. Sociální pojištění OSVČ v důchodu vůbec neplatí, pokud mají hrubý zisk za celý rok do 64 813 Kč (platí pro rok 2016).

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 9. 2016 11:17