Ano, jenže v tom původním Bismarckově systému vznikal nárok na důchod ve věku asi o patnáct let větším, než byla tehdy průmérná délka života a tak se důchodu dožilo jen hodně málo lidí. Dnes by to odpovídalo asi téměř 90 letům.
A k tomu rozhodování, kdo se nedokáže uživit – vždyť jsem to napsal. Systém předpokládá, že od určitého věku je takový podíl lidí, kteří se nedokáží uživit, že náklady na jednotlivé posuzování by převýšily ztráty z paušálního přiznání důchodů všem. Jen tam chybí ta podmínka, že kdo ještě pracuje, dává jaksi explicitně najevo, že se uživit dokáže, a tedy bez jakéhokoliv posuzování nárok na důchod nemá.
