DPH po vstupu do Evropské Unie

Nižší základní sazba DPH bude pro mnohé z nás 1. května prvním setkáním s realitou Evropské Unie. Změn z pohledu DPH bude s 1. květnem ale mnohem více a dotknou se nejen všech firem – plátců daně, ale doslova každého z nás. Co nás čeká a co nás nemine?

Zítra by měla Poslanecká sněmovna rozhodovat o zákoně o DPH, který jí svým vetem vrátil prezident. V případě, že nebude schválen, lze předpokládat, že bude vyhlášen stav legislativní nouze, v němž bude přijata omezená verze zákona, nutná pro splnění základních podmínek daných Evropskou unií.

Politicko-ekonomické boje o položky a výši sazeb DPH byly v posledním roce evergreenem české politické scény. Konečné schválení nové výše základní sazby ve výši 19 % a přesun velké většiny zboží a služeb do této sazby je veřejnosti neustále podsouván jako nejdůležitější změna nového zákona o DPH. Nový zákon o DPH ale přinese zejména nové mechanismy ve zdanění spotřeby, které budou jednotně fungovat po celé rozšířené Evropské unii. Změny sazeb jsou proto sice hodně znatelnou, ale spíše jen kosmetickou změnou nové „evropské“ podoby daně z přidané hodnoty.

6. směrnice EU – základní stavební kámen DPH

Systém daně z přidané hodnoty je pro všechny státy EU do značné míry stanoven Šestou směrnicí EU o harmonizaci nepřímých daní. Ačkoliv jsou národní legislativy zemí EU ve výjimečných případech v rozporu s touto směrnicí (u nás je to například zařazení dětských plen do snížené sazby), v obecných principech se vždy shodují. Jednotné uplatňování daně z přidané hodnoty je proto také jedním ze základních předpokladů fungujícího jednotného trhu, do kterého se Česká republika zapojí.

Zákon o DPH, který vetoval prezident Václav Klaus, má vážné chyby. Čtěte v článku Milana MarkaNovela DPH – vládní lži a parlamentní bída“.

Otevření hranic pro pohyb zboží a služeb v EU přinese do české terminologie DPH nový pojem – intra-komunitární plnění. Tímto plněním bude dodání zboží nebo služby mezi státy EU. Pokud tedy česká firma dodá zboží svému obchodnímu partnerovi v Německu, uskuteční intra-komunitární plnění. Stejně tak uskuteční intra-komunitární plnění rakouská firma, která bude vést české firmě účetnictví. S těmito intra-komunitárními plněními je také často spojen nový princip uplatňování DPH, tzv. samovyměření daně.

Samovyměření daně

V současnosti funguje daň z přidané hodnoty na principu daně na vstupu a na výstupu. Pokud firma – plátce prodá zboží nebo službu, uskuteční zdanitelné plnění a má povinnost odvést DPH na výstupu (až na výjimky, kdy se jedná o plnění osvobozená). Naopak z nakoupeného zboží a služeb má téměř vždy nárok na odpočet daně na vstupu. Celková daňová povinnost firmy se tedy stanovuje jako rozdíl mezi daní na výstupu a na vstupu.

Samovyměření daně přinese do takto popsaného systému uplatňování DPH nový prvek, kdy daň na výstupu odvede a zaplatí příjemce zboží nebo služby (český plátce) a nikoliv dodavatel resp. poskytovatel z jiného členského státu. Tento princip bude spojen pouze s plněními mezi členskými státy EU, dodání zboží v rámci ČR bude standardně zdaněno na výstupu dodavatelem (pro úplnost je třeba dodat, že samovyměření daně se užije i v některých případech uskutečnění plnění osobou ze země mimo EU s místem plnění v ČR).

Pokud tedy bude českému plátci po vstupu do EU dodáno zboží plátcem z Německa, německý plátce nebude uplatňovat svoji německou DPH (16 %), ale český plátce uplatní DPH na výstupu s českou sazbou (19 %) a zároveň si uplatní nárok na odpočet na vstupu. Celkový vliv na standardního českého plátce bude tedy z hlediska DPH nulový, protože samovyměření i nárok na odpočet uplatní v jednom daňovém přiznání. Plátci, kteří z důvodu uskutečňování osvobozených plnění bez nároku na odpočet – například banky nebo pojišťovny – nemohou nárokovat plně daň na vstupu, si budou muset daň samovyměřit naprosto stejně, ale nevznikne u nich plný nárok na odpočet.

Je třeba zdůraznit, že samovyměření daně bude užito nejen při pořízení zboží či služby českým plátcem z jiného členského státu, ale též v opačném případě, kdy český plátce bude poskytovat zboží či služby firmám v jiných státech EU. Zde tedy česká firma naopak na výstupu daň neuplatní (uskutečněné plnění s nárokem na odpočet) a příjemce v jiném členském státu si daň samovyměří.

Samovyměření daně se bude používat v drtivé většině případů pořízení zboží z jiného členského státu (anglicky se zde pro samovyměření používá termín acquisition tax) a u určitých vyjmenovaných služeb (zde se v angličtině používá termín reverse charge). Mezi zákonem vyjmenované služby, u nichž se bude používat princip samovyměření, patří například finanční, pojišťovací, přepravní, poradenské, telekomunikační či elektronické služby.

Vykazovací povinnosti

Pohyb zboží v rámci EU není pouze předmětem nového způsobu zdaňování – samovyměření, ale budou existovat i nové výkazy, do kterých se bude tento pohyb zboží uvádět.

Hodnotovým výkazem pohybu zboží z České republiky do jiných států EU bude souhrnné hlášení (v angl. sales list). V něm se budou evidovat všechna uskutečněná dodání zboží plátcům registrovaným k dani v jiném státu EU v peněžním vyjádření. Souhrnné hlášení budou české firmy – plátci, kteří budou dodávat zboží do jiných členských států, podávat čtvrtletně spolu s přiznáním k DPH.

Druhým novým výkazem po vstupu ČR do EU bude výkaz Intrastat. V něm se budou kromě hodnoty zboží dodávaného mezi Českou republikou a jinými státy EU zachycovat též fyzické objemy zboží a druh zboží. Na rozdíl od souhrnného hlášení bude Intrastat evidovat jak zboží odeslané z ČR, tak zboží do ČR přijaté (budou také existovat dva různé formuláře výkazu Intrastat). Výkazy Intrastat se budou podávat samostatně každý měsíc celní správě a nikoliv správci daně. Oproti souhrnnému hlášení bude také existovat limit pro hodnotu uskutečněných transakcí v jednom měsíci, do jehož překročení nebude povinnost výkaz Intrastat podávat.

Změny ve výkaznictví se dotknou i stávajícího přiznání k dani z přidané hodnoty. Nejen že se rozšíří množství vykazovaných údajů, ale zvětší se i rozsah subjektů, které budou povinny přiznání k DPH podávat. Ve vymezených záležitostech bude přiznání podáváno i neplátcem daně, protože po vstupu do EU budou existovat situace, kdy i osoba neregistrovaná k DPH bude povinna daň odvést a zaplatit. Příkladem může být pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu EU. Nákup nového osobního automobilu v Německu tak s sebou ponese nejen povinnost automobil v ČR řádně zaregistrovat, ale též řádně odvést a zaplatit českou DPH 19 % z ceny tohoto automobilu (a to dokonce ještě před tím, než bude automobil zaregistrován).

Povinnost registrace k DPH

Jedním z nejvíce závažných bodů nového systému DPH bude i nutnost registrace k DPH v daleko větším množství případů než doposud. Kromě registrace k DPH v České republice může vzniknout českým firmám též povinnost zaregistrovat se k DPH v jiném státu EU. Rozeberme nyní obě budoucí povinnosti registrace.

V České republice vznikne povinnost registrace podobně jako doposud po překročení určité výše obratu firmy za rok. Po vstupu do EU bude tento limit snížen na 1 milion Kč a dále se do obratu z hlediska DPH bude započítávat více druhů plnění než v současné době. Rozsah subjektů, které se budou muset na základě tohoto pravidla zaregistrovat, se tak výrazně zvýší.

Povinnost zaregistrovat se k DPH ale vznikne i v případech, kdy obrat firmy nepřekročí tento limit. Kromě zcela specifických situací, které se většiny firem netýkají (např. nabytí majetku v privatizaci), vznikne povinnost registrace k dani i firmám, které pořizují zboží z jiného členského státu (zde je limit na hodnotu pořizovaného zboží pouze 10 000 Euro) nebo přijímají služby podléhající samovyměření daně (už při první takové službě). Protože v rozšířené EU budou tyto dvě transakce naprosto běžné, vznikne povinnost registrace k DPH v České republice velkému množství současných neplátců daně. Například český živnostník, který v současné době není k DPH zaregistrován, ale bude využívat služby německé účetní firmy, bude z titulu příjemce účetních služeb povinen se k DPH neprodleně zaregistrovat.

Jelikož pravidla, kdy se subjekty musí zaregistrovat k DPH, jsou do značné míry dána Šestou směrnicí EU, vznikne v analogických situacích povinnost registrace pro české firmy i v jiném členském státu EU. Protože ale Šestá směrnice neupravuje zcela striktně limity pro registraci, je důležité, aby si firmy ohlídaly limity platné v jednotlivých členských státech.

Registrovat se k dani v jiném členském státu bude dále nutné v případě, že firma dodává zboží neplátcům v jiném členském státu (tzv. zásilkový prodej) a překročí určitou hodnotu dodávaného zboží za rok. Tato podmínka bude pro mnohé firmy velice důležitá, protože limity pro hodnotu dodávaného zboží koncovým zákazníkům jsou poměrně nízké. Nejčastěji se ve státech EU jedná o 35 000 Euro ročně.

Sazby daně

Zatím jsme uvedli pouze tři oblasti, které budou velmi výrazně postiženy novou legislativou DPH. Takových oblastí je ale mnohem více a prakticky není možné najít téma přímo či nepřímo související s DPH, které by vstupem do EU nedoznalo zásadních změn. Proto by již nyní mělo být patrné, že změna sazby a zařazení zboží a služeb do sazeb je z hlediska problematiky DPH opravdu jen kosmetickou úpravou. Není ovšem úpravou nedůležitou.

Jaké sazby jsou uplatňovány v Evropské unii? Čtěte v článku Petra GolyVýše DPH v zemích EU

I pro problematiku sazeb DPH platí, že Česká republika bude po vstupu do EU limitována Šestou směrnicí EU o harmonizaci nepřímých daní. Tato směrnice stanovuje nejen spodní hranice pro výši základní (15 %) a snížené sazby (5 %), ale hlavně vymezuje rozsah zboží a služeb, které mohou být předmětem snížené sazby daně.

Zdražování, které lze s novým zákonem o DPH očekávat, způsobené přesunem mnoha položek pod základní sazbu daně, je tak primárně dáno evropskými zásadami pro DPH. Důvodem pro poměrně striktní pravidla pro sazby DPH v Evropě je možnost volného nákupu zboží a služeb v jiných členských státech. Manévrovací prostor pro národní legislativy DPH proto nesmí být u sazeb příliš široký.

České firmy by s rozšířením svých aktivit po území EU měly být informovány nejen o sazbách daně u nás, ale i v ostatních zemích EU. V rámci svých aktivit v těchto státech totiž vznikne často povinnost zdanit prodávané zboží nebo dodávané služby místní sazbou daně.

Závěr

Přestože naprostá většina uvedených změn je určitým způsobem podchycena 6. směrnicí EU, rozhodně si nelze představit fungování daně z přidané hodnoty pouze na základě této směrnice. Z tohoto pohledu je takřka nepochopitelná snaha některých činitelů o zpomalení nebo dokonce neschválení nového zákona o DPH (ačkoliv si i jeho zastánci uvědomují velké množství chyb, které tento zákon obsahuje), protože z ekonomického hlediska by dopady neexistence evropského zákona o DPH byly doslova katastrofální. Kromě potíží, které by to znamenalo pro celou EU, by si Česká republika již s prvním dnem členství v EU udělala pořádnou ostudu. Ostatní přistupující státy totiž legislativní úpravy směrem k evropské podobě DPH již učinily.

Nový zákon o DPH a vstup České republiky do EU přinesou jak firmám tak jednotlivcům zcela jistě mnohé potíže. Je velice důležité, aby řešení takových potíží bylo známé ještě před vstupem do EU, protože nelze očekávat shovívavost finančních úřadů při nesprávném uplatňování DPH. Zcela realisticky lze proto předpokládat, že se občas nevyhneme pokutám od správců daně z důvodu nových daňových povinností. I to je ovšem cena, kterou budeme muset za vstup do EU zaplatit.

Anketa

Stanete se plátcem DPH?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 11. 2010 21:53