DPH: Nepostradatelný zdroj příjmů i ve světě...

Daň z přidané hodnoty je součástí daňových systémů ve všech zemích OECD... kromě jediné. Nejvyšší (25 %) není jen ve Skandinávii, ale i v jiných zemích. Jak významný příjem tvoří v Evropě, Americe, Asii a Africe? Proč je tolik oblíbená v Jižní Americe?

Výnosy z nepřímých daní jsou důležitým zdrojem státních rozpočtů ve všech vyspělých zemích světa. Samotná výše sazby daně z přidané hodnoty byla a je v jednotlivých členských zemích OECD velmi rozdílná, neboť každý stát sleduje jinou sociální politiku, a má tedy jinou představu o příjmech a výdajích ze státního rozpočtu, a tedy i o výši sazby daně z přidané hodnoty. Jedno však mají všechny země společné: pro státní pokladnu jsou příjmy z této daně nepostradatelné. Ve které jediné členské zemi OECD není daň z přidané hodnoty zavedena? Kde byla poprvé implementována do zákonné úpravy? Kdo je povinen k dani v jednotlivých zemích?

Jak funguje DPH?

Daň z přidané hodnoty je v podstatě všeobecná daň ze spotřeby, kterou se zatěžuje přidaná hodnota poskytovaného zboží a služeb. Daň se vybírá v každém článku výroby, distribuce a dodávky. Daň z přidané hodnoty je stanovena procentem z ceny. Plátci daně mohou snížit svou daňovou povinnost o částku, kterou zaplatili oni sami ostatním plátcům DPH při koupi zboží.

Nejdůležitější na dani z přidané hodnoty je, že konečným plátce této daně jsou spotřebitelé – tedy občané každého státu.

Jednoznačně můžeme říci, že daň z přidané hodnoty je ve světě nejvyšší v členských zemích Evropské unie, kde na základě směrnice Rady z roku 1992 nesmí být DPH nižší než 15 %. Členské země Evropské unie mohou v současné době uplatnit jednu nebo dvě zvýhodněné sazby na vybrané zboží či služby.

Přestože legislativa zřizující DPH je stanovena na národní úrovni, jsou jednotlivé zákony členských zemí závislé na určitých parametrech, které jsou pevně dány ve směrnicích Evropské unie.V Evropské unii je daň z přidané hodnoty zavedena ve všech zemích. Její základní sazba se v Evropské unii pohybuje od 15 % (Lucembursko a Kypr) do 25 % v Dánsku a Švédsku.

Jistě není bez zajímavosti, že DPH není zavedena ve Spojených státech amerických. Absence daně z přidané hodnoty se výraznou měrou podílí na nízké daňové zátěži v USA.

Nejdříve byla daň z přidané hodnoty zavedena v Německu a Francii (již v roce 1968), následovalo Nizozemí (1969) a Lucembursko s Norskem (1970). Poslední členskou zemí OECD, kde byla DPH zavedena, je Austrálie (v roce 2000).

Z členských zemích OECD je v současné době základní sazba daně nejnižší v Japonsku (5,0 %), Kanadě (7,0 %) a Švýcarsku (7,6 %). Naopak nejvyšší sazba daně je ve Skandinávii – sazba 25 % (Norsko, Švédsko a Dánsko).

Daňové subjekty

V Česku je povinná k dani fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.

V Česku je osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 mil. Kč.

V některých členských zemích OECD (Itálie, Korea, Mexiko, Turecko, Švédsko a Španělsko) není potřeba dosáhnout určitého obratu, stačí splnit zákonné podmínky pro platbu DPH, a daň musí být odváděna bez ohledu na uskutečněný obrat.

Přestože v Česku došlo v minulosti ke snížení hranice obratu ze tří miliónů na jeden milión korun, patříme mezi země s nejvyšší hranicí obratu pro povinnost podávat přiznáni k dani z přidané hodnoty.

Ostatní země světa

Daň z přidané hodnoty mají zavedenou všechny státy v Jižní Americe. Pro státní rozpočty jednotlivých zemí je naprosto nepostradatelná, neboť tvoří nejvyšší příjmovou položku ve všech zemích Jižní Ameriky. Dlouhodobým problémem v Jižní Americe je nízká platební morálka daňových poplatníků. Přístup soukromých podniků při placení daní je velmi laxní. Daň z přidané hodnoty je zatížena krácením daní nejméně, a je proto pro státní pokladnu nesmírně důležitá. V zemích Jižní Ameriky je daň z přidané hodnoty poměrně vysoká (Brazílie 25 %, Argentina 21 %).

Pro všechny asijské země jsou charakteristické nízké daně se současně nízkou sociální ochranou občanů (v některých zemích neexistuje žádná). V Japonsku, Taiwanu a Singapuru činí sazba daně z přidané hodnoty 5 %, v Thajsku 7 %, v Jižní Koreji, Kambodži, na Filipínách a ve Vietnamu 10 %. Nejvyšší základní sazba daně z přidané hodnoty tak je v Číně 17 %. Ve všech zemích však existuje celá řada výjimek, kdy není daň z přidané hodnoty placena vůbec.

V Africe funguje systém daně z přidané hodnoty nejlépe v Jihoafrické republice, kde sazba daně činí 14 %, a v Maroku (20 %). Překvapivě je daň z přidané hodnoty zavedena i v Saudské Arábii (5 %).

Údaje o dani z přidané hodnoty v členských zemích OECD
Země Od roku 1976 1990 2000 2006 Snížené sazby 2006 Povinnost k platbě (vyšší obrat než) v národní měně Povinnost k platbě (vyšší obrat než) v EUR Období (v letech)
Japonsko 1989  – 3 5 5  – JPY 10 miliónů 2 410 2
Kanada 1991  –  – 7 7  – CAD 30 000 22 036 1
Švýcarsko 1995  –  – 7.5 7.6 2.4 a 3.6 CHF 75 000 48 049 1
Austrálie 2000  –  – 10 10  – AUD 50 000 30 331 1
Korea 1977  – 10 10 10  –  –  –  –
Nový Zéland 1986  – 12.5 12.5 12.5  – NZD 40 000 20 179 1
Lucembursko 1970 10 12 15 15 3.0, 6.0 ,12.0 EUR 10 000 10 000 5
Mexiko 1980  – 10 15 15  –  –  –  –
Německo 1968 11 14 16 16 7 EUR 17 500 17 500 5
Španělsko 1986  – 12 16 16 4.0 a 7.0  –  –  –
Velká Británie 1973 8 15 17.5 17.5 5 GBP 58 000 84 732 1
Turecko 1985  – 10 17 18 1.0 a 8.0  –  –  –
Řecko 1987  – 18 18 19 4.0 a 8.0 EUR 9 000 9 000 5
Slovensko 1993  –  – 23 19  – SKK 1.5 miliónu 40 178 1
Česko 1993  –  – 22 19 5 CZK 1 milión 35 373 1
Nizozemí 1969 18 18.5 17.5 19 6 EUR 1 883 1 883 1
Portugalsko 1986  – 17 17 19 5.0 a 12.0 EUR 9 975 9 975 5
Francie 1968 20 18.6 20.6 19.6 2.0 a 5.5 EUR 76 300 76 300 2
Rakousko 1973 18 20 20 20 10.0 a 12.0 EUR 22 000 22 000 5
Itálie 1973 12 19 20 20 4.0 a 10.0  –  –  –
Maďarsko 1988  – 25 25 20 5 a 15 HUF 2 milióny 7 683 2
Belgie 1971 18 19 21 21 6 a 12.0 EUR 5 580 5 580 1
Irsko 1972 20 23 21 21 4.8 a 13.5 EUR 51 000 51 000 1
Finsko 1994  –  – 22 22 8.0 a 17.0 EUR 8 500 8 500 1
Polsko 1993  –  – 22 22 7 PLN 43 800 11 439 3
Island 1989  – 22 24.5 24.5 14 ISK 220 000 2 410 2
Dánsko 1967 15 22 25 25  – DKK 50 000 6 704 1
Švédsko 1969 17.65 23.46 25 25 6.0 a 12.0  –  –  –
Norsko 1970 20 20 23 25 7.0 a11.0 NOK 50 000 6 418 2

Pramen: OECD, Taxation, Part IV. Value Added Taxes (2005)
Přepočet dle aktuálního kursu ze dne 6. 5. 2006

Anketa

Dovedete si představit český daňový systém bez DPH?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 5. 2006 7:53