Spočítejte si...

Zavřít

Dovětek „jak stojí a leží“ nezbavuje odpovědnosti za vady prodané věci

Přenechá-li se věc, jak stojí a leží, jdou její vady k tíži nabyvatele, zcizitel za vady neodpovídá. Má to ale háček, musí jít o věc určenou úhrnkem.

Prodejci (převodci, zcizitelé) se někdy snaží vyvázat z odpovědnosti za vady prodané věci a činí tak tím, že do kupní smlouvy uvedou nenápadné prohlášení slovy, že věc se prodává, jak stojí a leží. Domnívají se, a s nimi pak i kupující (nabyvatelé), že tím je vyloučena odpovědnost za vady prodané věci, ale není to pravda.

Podle ust. § 501 dosavadního občanského zákoníku totiž platilo, že přenechá-li se věc, jak stojí a leží, neodpovídá zcizitel za její vady, ledaže věc nemá vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo kterou si nabyvatel výslovně vymínil. Podobně stanoví i nový občanský zákoník, když ve svém ust. § 1918 říká, že přenechá-li se věc jak stojí a leží (a rovnou v závorce upřesňuje – úhrnkem), jdou její vady k tíži nabyvatele. To neplatí, nemá-li věc vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo již si nabyvatel vymínil.

Ust. § 501 OZ dopadalo a ust. § 1918 NOZ dopadá pouze na věci určené úhrnně, tedy „jak stojí a leží“. Jde o ustanovení, které představuje zvláštní úpravu smluvní odpovědnosti za vady k věcem, které jsou ve smlouvě vymezeny úhrnně, tedy bez rozlišení věcí určených individuálně či druhově a bez ohledu na jejich jakost, množství a váhu („jak stojí a leží“), s nimiž se nakládá jako s celkem. Předmět smlouvy je v takovém případě vymezen nikoli údajem o jednotlivých konkrétních věcech, nýbrž za použití jiných údajů, např. uvedením místa, kde se nacházejí, a z povahy smlouvy vyplývá, že za vady tímto způsobem přenechaných věcí se neodpovídá. V praxi může jít např. o soubor věcí – zboží v určitém skladu.

Nejpřesněji to říkal Všeobecný zákoník občanský

Historicky byla tato ustanovení převzata do předchozího i současného občanského zákoníku ze zákona č. 946/1811 Sb. z. s., Všeobecného zákoníku občanského (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie – tzv. „ ABGB“), jehož ust. § 930 pregnantně stanovilo, že odevzdají-li se věci úhrnkem, totiž tak, jak stojí a leží, nebyvše počítány, měřeny a váženy, není odevzdávající zavázán z vad, které se na nich shledají, vyjímajíc případ, že nedostává se vlastnosti, kterou nesprávně předstíral, nebo kterou si příjemce vymínil.

Na převod konkrétně určených věcí se neodpovědnost nevztahuje

Umožnění převodu věcí určených individuálně nebo druhově s doložkou „jak stojí a leží“ by odporovalo smyslu zákonné odpovědnosti prodávajícího za vady prodané věci a výrazně by znevýhodňovalo kupujícího, neboť by nemohl uplatnit svůj nárok z odpovědnosti za vady.

widgety

Protože v případě, který řešil Nejvyšší soud ČR pod spis. zn. 33 Cdo 1430/2010 a uzavřel svým rozsudkem ze dne 29. 2. 2012, bylo kupní smlouvou převáděno vlastnické právo k nemovitostem (domu a pozemku), tedy k věcem určeným individuálně, byl dopad ust. § 501 občanského zákoníku na odpovědnost za vady vyloučen. Odvolací soud, jehož rozhodnutí Nejvyšší soud zamítnutím dovolání proti němu potvrdil, rozhodl v intencích shora uvedeného výkladu, dospěl-li k závěru, že doložka o prodeji „jak stojí a leží“ v kupní smlouvě, jíž je převáděno vlastnické právo k nemovitostem, je pro posouzení odpovědnosti žalovaného (prodávajícího) za vady věci bezpředmětná, neboť s ohledem na předmět převodu nemohla nastat situace upravená ust. § 501 občanského zákoníku.

Sporný případ si můžete prostudovat zde:

A ještě z jednoho pozdějšího rozsudku Nejvyššího soudu ČR:

„Dopad ust. § 501 občanského zákoníku se na případy převodu věcí individuálně určených nevztahuje; umožnění převodu věcí určených individuálně nebo druhově s doložkou „jak stojí a leží“ by totiž odporovalo smyslu zákonné odpovědnosti prodávajícího za vady prodané věci a výrazně by znevýhodňovalo kupujícího, neboť by nemohl uplatnit svůj nárok z odpovědnosti za vady.

I kdyby si účastníci sjednali vyloučení odpovědnosti prodávajících za vady bez souvislosti s přenecháním nemovitostí „jak stojí a leží“, nebylo by takové ujednání ničím jiným než dohodou, kterou se strana smlouvy vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout. Jelikož v dané věci by šlo o případ bezvýjimečného vyloučení uplatnění práva z odpovědnosti za vady – vzdání se práva z odpovědnosti za vady jako celku, bylo by takové ujednání neplatné.“

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 33 Cdo 2641/2012, ze dne 24. 10. 2013)

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 2. 2014 9:15