Dostaňte z nemocenské maximum: za 600 Kč měsíčně stát dá 18 000 Kč

Státní nemocenská je pro OSVČ pouze dobrovolná, proto si ji málokdo sjednává. Zatracuje se však zbytečně, za málo peněz se z ní dají získat dobré výhody.

Osoby samostatně výdělečně činné provozující tuto činnost jako hlavní zdroj příjmů mají za povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. Nemocenské pojištění, na které vzniká automatický nárok zaměstnancům, pro OSVČ samozřejmostí není. Živnostníci a podnikatelé se k němu mohou přihlásit dobrovolně. V případě, že tak učiní do osmi kalendářních dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti, vzniká jim nárok na případné čerpání nemocenské okamžitě. Jestliže se k placení nemocenského pojištění přihlásí až po tomto termínu, mají nárok na případnou výplatu nemocenské až po uhrazení tří měsíčních plateb na toto pojištění, jde o tzv. čekací lhůtu.

K vyplácení nemocenské dochází, stejně jako u zaměstnanců, po jednotlivých měsících. Správě sociálního zabezpečení musí OSVČ dokládat (opět stejně jako zaměstnanci) „lístek na peníze“, neboli potvrzení od lékaře o tom, že pracovní neschopnost trvá i v dalším měsíci. Zatímco zaměstnanci nedostanou nemocenskou za první 3 dny, OSVČ nemají hrazených plných 14 dnů pracovní neschopnosti.

Stejně jako zaměstnanci podléhají i OSVČ, které jsou neschopné práce z důvodu úrazu či nemoci, kontrolám dodržování režimu dočasně práceneschopného pojištěnce. Mají tedy povinnost zdržovat se po dobu nemoci v místě pobytu, které je uvedeno na dokladu o pracovní neschopnosti. Kontrolor ze správy sociálního zabezpečení může dorazit i během víkendu či státního svátku. Více o pravidlech kontrol se dočtete v článku Jsou první tři dny nemocenské bič na simulanty?

Jak vysoké pojistné platit?

A teď se dostaneme k tomu nejdůležitějšímu. Jakou částku na nemocenské pojištění posílat (minimum je 56 Kč)? Této otázce musí logicky předcházet jiná, a sice v jaké výši chcete nemocenskou pobírat?

Pokud to chcete mít jednoduché, stanovte si požadovanou denní dávku a zavolejte na informační linku České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) – 840 406 040. Zde vám řeknou, kolik si přibližně máte měsíčně platit, abyste v případě pracovní neschopnosti pobírali požadovanou denní dávku.

V případě, že chcete být sami pány situace a nechcete se spoléhat na cizí rady, máme pro vás přichystanou teorii výpočtu i praktický příklad. Sami si tak můžete vypočítat pro vás ideální výši měsíční platby na nemocenské pojištění.

Daně 2010, daňový servis

Hrátky s vyměřovacími základy

Při výpočtu optimální dávky nemocenské musíte jít metodou pokus-omyl, základní veličinou pro výpočet denní dávky je totiž vámi placené měsíční pojistné. To tvoří 1,4 % měsíčního vyměřovacího základu. Denní dávka se počítá z denního vyměřovacího základu z posledních 12 měsíců (v případě, že si ještě nemocenské pojištění neplatíte tak dlouho, počítá se z již uhrazených měsíců). Denní vyměřovací základ vypočtete tak, že roční vyměřovací základ vydělíte 365. Roční vyměřovací základ vypočtete 12násobkem měsíčního vyměřovacího základu. S výpočtem vyměřovacího základu vám pomůže naše kalkulačka nemocenské.

Až budete znát výši denního vyměřovacího základu, poměřte ho s redukčními hranicemi a vynásobte příslušnými koeficienty jednotlivých úrovní. Výsledkem bude redukovaný denní vyměřovací základ. 60 % z něho je denní dávka, na kterou se můžete těšit za každý kalendářní den po uplynutí 14. dne od začátku pracovní neschopnosti.

Jednotná výše nemocenské 60 % je novinkou roku 2010. Ještě minulý rok totiž byla nemocenská odstupňována podle doby trvání pracovní neschopnosti (1. měsíc 60 %; 2. měsíc 66 %; 3. a další měsíce 72 %).

Perličkou je, že výši nemocenské může ovlivnit rvačka či opilost, pokud jste v jejím důsledku práce neschopní. Na webu ČSSZ lze vyčíst toto: Výše nemocenského pojištění za kalendářní den činí 50 % vyměřovacího základu, jestliže si OSVČ přivodila dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li  o sebeobranu nebo pomoc napadenému), jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití prostředků psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.

Přehled redukčních hranic pro denní vyměřovací základ (DVZ)
Denní vyměřovací základ Výše redukce
do 791 Kč 90%
od 791 do 1186 Kč 60%
od 1186 Kč do 2371 Kč 30%
nad 2371 Kč nezohledňuje se

Příklad – za 600 Kč měsíčně 609 Kč denně

Dejme tomu, že jsme schopni na nemocenské pojištění platit měsíčně 600 Kč. Podívejme se, jaká bude v takovém případě výše denní dávky.

600 : 0,014 = 42 857,14; měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru, vychází tedy na 42 858 Kč

42 858×12 = 514 296 Kč; roční vyměřovací základ

514 296 / 365 = 1409,03 Kč; denní vyměřovací základ

1. redukční hranice: 791×0,9 = 711,90 Kč

2. redukční hranice: 395×0,6 = 237 Kč

3. redukční hranice: 223,03×0,3 = 66,91 Kč

Součet výsledků z jednotlivých pásem zaokrouhlíme opět na celé koruny nahoru a výsledkem je redukovaný denní vyměřovací základ = 1016 Kč.

1016×0,6 = 609 Kč; tj, skutečná denní dávka v případě pracovní neschopnosti

Pokud si tedy budete na nemocenské pojištění posílat 600 Kč měsíčně, získáte v případě pracovní neschopnosti denní dávku 609 Kč (od 15. dne neschopnosti). Za 30 dnů tak máte 18 270 Kč, což odpovídá pracovní neschopnosti v délce 1,5 měsíce.

Alternativou ke státnímu nemocenskému pojištění je soukromé zdravotní pojištění. To však v současné době, a v rozsahu srovnatelném se státním nemocenském pojištěním nabízejí samostatně pouze 4 komerční pojišťovny – Česká pojišťovna Zdraví, Generali Pojišťovna, Kooperativa a UNIQA pojišťovna.

Anketa

Platíte si nemocenské pojištění?

43 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 11. 2011 19:17