Spočítejte si...

Zavřít

Domácnosti se rychle zadlužují i ve světě

V posledních letech se české domácnosti zadlužují nebývalým tempem a objemem dluhů pokořují jeden rekord za druhým. Tento jev není ve světě ojedinělý. Bankéři a ekonomové diskutují o příčinách a možných důsledcích tohoto procesu. Jak vypadá situace například v Norsku, USA či Velké Británii?

Česká republika není v procesu rostoucího zadlužování výjimkou. Obdobný trend zažívají téměř všechny země vyspělého západního světa a notně vyvolávají otázku, čím je způsobeno, že podíl úvěrů na disponibilním důchodu domácností v posledních necelých třiceti letech prudce narůstá.

Například ve Spojených státech se podíl úvěrových splátek na disponibilním důchodu (příjmy domácností po snížení o daně a zvýšení o sociální dávky) zvýšil od roku 1980 do současnosti z necelých 11 % na téměř 14 %. U nás se tato hodnota pohybuje prozatím kolem 4,5 %, ačkoliv se v uplynulých 16 letech více než zdvojnásobila.

Norská centrální banka vydala v červenci letošního roku samostatnou studii věnovanou vývoji zadluženosti norských domácností, která přinesla i pro nás řadu zajímavých poznatků. Jedním z nich je silný nárůst dluhů mezi mladými domácnostmi.

Zadluženost norských domácností patří vůbec k nejvyšším v rámci celé Evropy. Její hodnota se pohybuje kolem 80 %, ačkoli průměr za země Eurozóny činil v roce 2001 přibližně 37 % (nejnižší je v Řecku, přibližně 20 %, a nejvyšší v Nizozemí, přibližně 72 %).

I přes tuto skutečnost analýza konstatuje, že z makroekonomického pohledu zůstává finanční pozice norských domácností silná, ačkoli právě makroekonomický pohled může být podle autorů analýzy zavádějící, neboť rizika plynoucí ze zadluženosti nejsou stejná pro všechny skupiny domácností.

Obdobně se ostatně vyjádřil o českých domácnostech i vrchní ředitel ČNB prof. Frait. Podle něj je exekucí a následnou chudobou v důsledku rostoucího zadlužení ohrožena až třetina českých domácností s nejnižšími příjmy.

Norská zkušenost

Zmíněná analýza se věnovala zejména hodnocení rostoucího zadlužování v rámci vybraných skupin domácností. Zajímavé jsou zejména následující skutečnosti:

  • Podíl zadlužených domácností na počtu domácností v dané příjmové skupině (decilu) roste s příjmem. 95 % norských domácností s nejvyššími příjmy je tedy zadlužených.
  • Zadluženost norských domácností roste od konce 80. let.
  • Zadluženost domácností rovněž kolísá mezi věkovými skupinami. Nejvíce zadlužené jsou domácnosti ve věku 35 – 44 let a 25 – 34 let, nejméně domácností v důchodovém věku. V tomto případě jde zejména o demografický vliv, který je způsoben odlišnou velikostí jednotlivých ročníkových kohort.
  • Roste počet jednočlenných domácností a tím i množství hypoték, které tyto domácnosti přijaly.
  • Průměrné dluhy na jednu domácnost vzrostly od roku 1986 o 127 procent. Nejvíce u domácností ve věkové skupině 45 – 54 a 55 – 66.
  • Při prodeji a nákupu nemovitostí benefitují starší věkové skupiny z růstu hodnoty nemovitostí a naopak nejmladším věkovým skupinám tím narůstá objem dluhů.
  • Domácnosti neakumulují pouze dluhy ale i finanční majetek.
  • Finanční majetek narostl primárně mezi domácnostmi bez dluhů nebo s nízkými dluhy.
Zadluženost ve světě

Pramen: 0ECD, ČNB, KCP, MFČR

Britská zkušenost

Robustní růst hypotečních úvěrů zažívá i Velká Británie. Britští analytici upozorňují na možná rizika přehřátí trhu s nemovitostmi, jejichž ceny dosahují ve Velké Británii v současnosti rekordních hodnot, a rodinné finance by se tak mohly brzy v kombinaci s růstem úrokových sazeb a cen energií ocitnout pod značným tlakem. Dominantní roli i nadále sehrávají půjčky plynoucí z kreditních karet. Jen za červenec letošního roku se dluhy z kreditních karet zvýšily oproti červnu o 51 milionů liber na téměř 319 milionů liber.

Celkové dluhy domácností včetně krátkodobých nezajištěných půjček tak již na sklonku června a července roku 2004 přesáhly výši celkového ročního britského hospodářského výstupu a dosáhly 150 % disponibilního důchodu, když ještě na konci devadesátých let se disponibilnímu důchodu rovnaly. The Economist Inteligence Unit z letošního června poukázal na to, že se v Británii stále častěji vyskytují případy předlužených domácností. Jedná se zejména o domácnosti z nejchudších oblastí, jejichž příjmy dosahují poloviny národního průměru.

Consumer Credit Counselling Service poukázala na to, že domácnosti s příjmem nižším než 10 tisíc liber za rok mají dluhy v průměru za 20 316 liber, což je tedy 3,3násobek jejich ročního disponibilního příjmu. U domácností s příjmy nad 30 tisíc liber ročně dosahují dluhy v průměru 69 737 liber, což představuje ani ne 2násobek jejich ročního disponibilního příjmu.

Americká zkušenost

Obdobně jako v předchozích příkladech i Spojené státy zažívají boom v zadlužování domácností. Největším přispěvatelem k tomu jsou kreditní karty. Jejich počet rapidně roste. Například ještě v roce 1970 mělo pouhých 16 % domácností kreditní kartu, kdežto v roce 2003 to již byla 73 %.

Během poslední dekády vzrostly dluhy z kreditních karet o 70 % a v současné době jsou Američané kreditními kartami zadluženi jako ještě nikdy předtím. Z jakých důvodů k tomuto jevu dochází? Kde všechny tyto prostředky mizí? Odpověď poskytuje John B. Foster, který ve svém článku The Houshold Debt Bubble uvádí, že spotřeba domácností v letech 1994 – 2004 rostla rychleji než jejich příjmy. Průměrná americká domácnost ještě v roce 1975 dlužila prostředky v objemu 62 % průměrného disponibilního důchodu domácnosti, kdežto v roce 2005 už dlužila 127 % průměrného disponibilního důchodu.

Dluhy amerických domácností
Rok Objem dluhů domácností v mld. USD Dluhy jako % disp. důchodu
1975 736,3 62
1980 1397,1 69,5
1985 2272,5 73
1990 3592,9 83,8
1995 4858,1 89,8
2000 6960,6 96,8
2005 11496,6 127,2

Zdroj: Board of Governors of the Federal Reserve System, Flows of Funds Accounts of te US.

Stejně jako v ostatních zemích tak i ve Spojených státech se projevuje vyšší zadluženost mezi domácnostmi s nižšími příjmy. 10 % domácností s nejnižšími příjmy tak na dluhové službě platí 18,2 % svých příjmu, kdežto u 10 % nejvíce vydělávajících domácností jde o 9,3 %. V ČR se tato hodnota pohybuje kolem 4,5 % a za posledních 17 let se zvýšila o 0,5 p. b.

J. B. Foster ve svém článku rovněž konstatuje, že s tím, jak narůstá množství předlužených domácností, roste i počet společností specializujících se na skupování nesplacených dluhů. Počet těchto společností vzrostl z 12 v roce 1995 na 500 v roce 2005. Podle deníku Washington Post používá řada těchto společností pohrůžky vězením či násilím a počet domácností stěžujících si na postup vymahačských firem prudce roste.

Anketa

Domníváte se, že rostoucí zadlužení domácností je:

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 10. 2006 10:39