Přivyděláváte si brigádou? Od ledna vás čeká změna

Pokud si ke svému zaměstnání občas přiděláváte na dohodu o pracovní činnosti, nový zákon o nemocenském pojištění způsobil změny i v brigádnických vztazích. Abyste dostali v případě nemoci peníze, musíte být při uzavírání nových smluv opatrní, staré smlouvy čeká změna.

Dohoda o pracovní činnosti je jedním ze tří základních pracovně-právních vztahů, v nichž je vykonávána tzv. závislá činnost – závislá práce. V praxi je využívána jak pro krátkodobější zaměstnávání brigádníků, tak i pro stabilnější, déletrvající pracovněprávní vztahy, včetně těch sjednávaných na dobu neurčitou. Dohoda o pracovní činnosti proto vhodným řešením všude tam, kde s ohledem na rozsah pro zaměstnavatele potřebné práce (rozsah pracovního úkolu) převyšujícího 150 hodin za kalendářní rok nelze uzavřít dohodu o provedení práce a sjednání pracovního poměru se zase jeví pro zaměstnavatele zbytečnou komplikací.

Snadná výpověď, ale náklady stejné

Dohodu o pracovní činnosti lze jednostranně zrušit o poznání lehčeji než pracovní poměr. Ovšem, pokud jde o náklady na pracovní sílu, za zaměstnance, kteří pracují na základě dohody o pracovní činnosti, ty jsou pro zaměstnavatele stejné. Musí odvést stejnou výši pojistného na zdravotní pojištěnísociální zabezpečení, jako v případě hlavního pracovního poměru.

Dohoda o pracovní činnosti je východiskem v situaci, kdy uzavření pracovního poměru není z jiných důvodů možné (kupř. s ohledem na zákonné omezení sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou). Další případem je, kdy rozsah pracovní činnosti na straně jedné nebo možnosti zaměstnance na straně druhé nedovolují, resp. nevyžadují zaměstnání na plný pracovní úvazek; v situacích, kdy je potřeba splnit určité pracovní úkoly, které jsou jen příležitostné a časově omezené.

Kdy je vhodná dohoda o pracovní činnosti:
  • potřebujete volnost a rychlou výpověď,
  • nemůžete z různých důvodů uzavřít hlavní pracovní poměr,
  • nelze uzavřít dohodu o provedení práce.

Nejvýše na poloviční úvazek

Dohodu o pracovní činnosti může s vámi zaměstnavatel uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 150 hodin. Ovšem stejně tak lze sjednat objem práce větší než 150 hodin za rok. Tato hodinová hranice proto platí pouze v případě uzavření dohody o provedení práce (ve smyslu ust. § 75 zákoníku práce).

Když uzavřete dohodu o pracovní činnosti, musíte dodržet omezení v podobě maximální doby úvazku. To znamená, že ve smlouvě nemůže být stanovena pracovní doba překračující v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Pracovní úvazek může být oproti pracovnímu poměru tedy nejvýše poloviční. V praxi to znamená, že pokud pracovní doba u zaměstnavatele je například 40 hodin týdně, dohoda může být sjednána jen na 20 a méně hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

Příklad: Zaměstnavatel a zaměstnanec sjednají dohodu o pracovní činnosti na 26 týdnů. Zaměstnanec může za dohodnutých podmínek pracovat i nepravidelně, například tak, že jeden týden odpracuje 25 hodin, druhý týden 15 hodin, další týden nemusí pracovat vůbec apod. Za období, na které byla dohoda sjednána, musí však být v průměru za týden odpracovaná doba maximálně polovinou stanovené týdenní pracovní doby; ve většině případů půjde o 20 hodin.

Od 1. ledna 2009 nová povinnost

Novinkou od ledna bude, že u dohody o pracovní činnosti musí zaměstnavatel povinně (alespoň fiktivně) stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn a tyto směny předem určit. Určení směn je nutné, aby mohla být poskytnuta náhrada vaší odměny v případě, že během prvních 14 dnů budete v dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě (§ 194 zákoníku práce).

Hledáte práci? Pomůžeme vám.

Nejprve náhrada mzdy, pak nemocenské

Podle nového zákona o nemocenském pojištění od ledna 2009 dostanete nemocenské až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Zákoník práce proto upravuje nový typ náhrady mzdy nebo platu, kterou je vám zaměstnavatel povinen poskytovat v období prvních 14 kalendářních dnů trvání vaší dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Takže namísto nemocenského dostanete během prvních 14 dnů nemoci náhradu od zaměstnavatele. Tu vám vyplatí podle svých stanovených podmínek. Za první tři dny pracovní neschopnosti můžete náhradu mzdy obdržet v případě, že se s vámi na tom zaměstnavatel smluvně dohodne. Ze zákona však tak činit nemusí.

Kdy dostanete náhradu mzdy:
  • za pracovní dny,
  • za svátky, během nichž vám přísluší náhrada mzdy nebo se vám plat nekrátí,
  • za první 3 dny karantény (ale ne pracovní neschopnosti).

Pracovní doba nemusí být stanovena, ale raději ji vyžadujte

V dohodě o pracovní činnosti nemusí být stanovena pracovní doba, takže můžete pracovat podle potřeb zaměstnavatele (ust. § 74 odst. 2 zákoníku práce). Jenže pro náhrady odměny během prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti či karantény platí pro vás zaměstnavatelem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel povinen pro tyto účely předem určit. Proto podle povahy a podmínek konkrétní dohody o provedení práce a zejména rozsahů sjednané práce váš zaměstnavatel může stanovit jen fiktivní, ale i skutečné týdenní pracovní doby do směn. To nemusí odpovídat skutečnému průběhu vykonávaných prací, ale podle tohoto rozdělení dostanete náhradu odměny v případě pracovní neschopnosti.

Proto je lepší, když tento účelový rozvrh týdenní pracovní doby již předem zanesete do případné dohody o pracovní činnosti. Vyvarujete se tak případných budoucích sporů se zaměstnavatelem ohledně tohoto rozvržení pracovní doby v souvislosti s poskytováním náhrady odměny z dohody za stanovenou dobu pracovní neschopnosti nebo karantény.

Jestliže je v dohodě o pracovní činnosti uvedeno jen, že budete pracovat maximálně 20 hodin týdně, nejde o předepsané rozvržení pracovní doby do směn a v případě pracovní neschopnosti je pak zaměstnavatel povinen vám poskytnout náhradu mzdy za 20 hodin.

widgety

Podmínkou je příjem aspoň 2000 Kč a 15 dnů práce

Jestliže dohoda o provedení práce je jen pro zaměstnání kratší 15 dnů, anebo výdělek nepřekročí 2000 Kč, žádnou náhradu během nemocenské nedostanete. To je logické, protože v takovémto případě se neodvádí ani pojistné na nemocenské pojištění a další související odvody sociálního zabezpečení. Pokud nejste z tohoto titulu účastní na nemocenském pojištění, pak vám zaměstnavatel ani nemusí rozvrhovat pracovní dobu.

Zaměstnání malého rozsahu

Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou nově od 1. ledna 2009 stanoveny při výkonu tzv. zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou sice splněny podmínky výkonu zaměstnání na území České republiky a délky trvání zaměstnání, avšak není splněna podmínka sjednání příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši (tj. v roce 2009 aspoň 2000 Kč). Při výkonu zaměstnání malého rozsahu jste pojištěni jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhnete aspoň příjmu v příslušné rozhodné výši platné k 1. lednu příslušného kalendářního roku – v roce 2009 jde aspoň o zmíněných 2000 Kč.

Anketa

Pracujete někdy na dohodu o pracovní činnosti?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 11. 2008 17:23