Do tří let by měl být průměrný plat 30 tisíc korun. Doženeme Německo?

Jak se budou vyvíjet naše mzdy? Doženeme naše západní konkurenty nebo zůstaneme pouze vedoucí zemí ve východní části Evropy? Anebo ani to ne? 

Trochu statistik

V roce 2011 dosáhla průměrná mzda výše 24 319 Kč, v meziročním srovnání to znamená přírůstek 522 Kč (2,2 %). Znamená to, že oproti roku 2000, kdy se pohybovaly ve výši 13 219 Kč, vzrostly na téměř dvojnásobek. Reálný růst mezd byl v období od roku 2000 do 2008 podle společnosti Böckler Impuls o 49,1 %.

Od propuknutí hospodářské a finanční krize se růst reálných mezd téměř zastavil. Pro tento rok se nejspíše očekává, že růst nominálních mezd bude obdobný jako letošní plánovaná inflace. 

Vývoj našich mezd v budoucnosti

Výpočet podle „Druhé Bezděkovy komise“

Odhadovat vývoj mezd v budoucnu je složité. Pokusila se o to druhá Bezděkova komise. Zdá se však, že nejspíše zaostáváme za očekáváním, neboť  mzda ve výši téměř 30 000 Kč v roce 2015 se zdá jako velmi optimistické číslo. 

Celkové údaje však také korespondují s výpočty analytika Vladimíra Pikora ze společnosti Next Finance. Podle něj budeme brát stejné mzdy jako Němci až v roce 2037. Ačkoli mzdy stále rostou, bude mzdové dotahování západní Evropy během na velmi dlouhou trať. Ty nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037, tvrdí Pikora z Next Finance.

Pokud podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla nezbankrotujeme z dluhů, nezblbneme z krize, růst HDP ČR bude v průměru do roku 2040 1,5 až 2krát rychlejší než v Německu, koruna bude mírně posilovat a ekonomická recese v rámci hospodářského cyklu nastane jednou za 3–6 let, pak dle něj dosáhneme německé mzdové úrovně někdy kolem roku 2030. 

Podle Marka Hatlapatky ze společnosti Cyrrus se může stát, že německé mzdové úrovně nedosáhneme. Pokud však budeme optimističtí a budeme předpokládat pokračující konvergenci české ekonomiky podobným tempem jako doposud, mohli bychom se v reálném vyjádření dostat na dohled německým platům tak za 25 až 30 let, dodává Hatlapatka.

Návrat do reality 

Bohužel realita by mohla být fackou. Ze současných dat rozhodně lze jen obtížně usuzovat dlouhodobý vývoj, je však dobré se na současné makroekonomické údaje podívat. Zatímco hrubý domácí produkt vzrostl v v roce 2010 o 3,6 % u nás o 2,6 %.  V minulém roce se Německo těšilo 3 % růstu, my však jen 1,7 %. Pro tento rok v Německu očekává růst HDP pod 1 %, my však budeme rádi, pokud nespadneme do recese a zachováme si nulu. Němečtí odboráři si mohli vyjednat růst mezd o 4,3 %, což je dvojnásobné zvýšení oproti inflaci. U nás pro tento se očekává, že reálné mzdy mírně poklesnou, především kvůli nelichotivému vývoji naší ekonomiky a zvýšení spodní hranice DPH. 

Nejvíce se můžou radovat zaměstnanci německých automobilek, z nichž někteří dostali a budou dostávat obrovské prémie. Čtěte také: Němci v automobilkách dostanou „intergalaktické prémie“. V těch našich budou nejspíše desetinové 

Znamená to, že mzdová a ekonomická konvergence neboli dohánění Německa se zastavilo. Bohužel tento trend následuje ve středoevropském regionu jen Česká republika společně s Maďarskem, které stále prochází krizí. Polsko nebo Slovensko však nejspíše recesí zasaženy nebudou. Slováci už dneska mají podle statistik větší produktivitu práce na jednoho pracovníka a je velmi pravděpodobné, že nás v příštích 10 letech doženou ve mzdové úrovni.

 V následujících pár letech zřejmě reálné mzdy porostou jen zvolna kvůli nepříznivým vyhlídkám ekonomiky a zároveň nízké úrovni inflace. Pokud vláda vytrvá ve svém reformním úsilí a nebude voliči „po zásluze potrestána“, mohli bychom během pár let začít sklízet ovoce v podobě zvýšení produktivity ekonomiky a vyššího růstu reálných mezd, tvrdí Hatlapatka. 

Rizikem je ovšem inflace, která se může jako důsledek aktuálních velmi razantních podpůrných opatření centrálních bank v Evropě i ve světě v budoucnosti v krajním případě vymknout kontrole, dodává Hatlapatka. Čtěte více: Centrální banky se zbláznily, tvrdí jejich odpůrci

Podle Michla budeme dohánět země Evropské unie především prostřednictvím měnového kurzu, nikoliv nárůstu reálných mezd. A nejvíce budou postiženi důchodci. Čtěte více: Pracující připravte se, budete brát důchod jen ve výši 20 % mzdy

Sbližování pomocí kurzu?

Pokud se podíváme na dlouhodobý vývoj kurzu, moc optimismu nám nedává. Koruna posilovala z hranice více než 30 korun za euro v roce 2004 až na méně než 24 koruny za euro v roce 2008. Od této doby kurz stagnuje. V současnosti koruna oslabuje a nachází se 25,7 korun za euro.

Podle analytiků můžou vést špatné makroekonomické zprávy k oslabení koruny nad hranice 26 korun za euro. Posilování kurzu také brání nízké sazby České národní banky ve výši 0,75 %, které jsou nižší než sazby stanovené Evropskou centrální bankou (1 %). A oslabující ekonomika bude spíše, podle našich centrálních bankéřů, nahrávat k dalšímu snižování, nikoliv zvyšování úrokových sazeb.

Dlouhodobě však koruna patří podle analytiků mezi stabilní měny. Předpovídat kurz se však často rovná věštění z křišťálové koule. Rozhodně však nelze očekávat ve střednědobém horizontu nějaké prudké a trvalé posilování koruny. 

Může něco udělat vláda? 

Může něco udělat vláda pro zvyšování mezd? Aleš Michl je však skeptický k funkci vlády. Na otázku co může udělat vláda pro rychlejší růst mezd, odpověděl: Ne. Nejlíp bude, když se do toho vůbec nebude míchat. 

Je potřeba mít na paměti, že státní sektor udílí pouze platy ve veřejné sféře a praktický dopad na podnikatelský sektor je značně omezený. Na druhé straně může stimulovat vláda podnikat prostřednictvím dlouhodobějších opatření pro zvyšování produktivity naší ekonomiky. Podle Hatlapatky toho vláda může udělat hodně.

Klíčové je vytvoření takového podnikatelského prostředí, které povede ke zvyšování produktivity. Fungující právní systém, vymahatelnost práva a boj proti korupci, vyvážený zákoník práce, adekvátní daňový systém. To vše jsou věci, které budou ovlivňovat ekonomický vývoj a potažmo i vývoj mezd v podnikatelském sektoru. Cesta k tomu je nyní pochopitelně složitější kvůli evropské dluhové krizi, ale není nemožná, říká Hatlapatka. Obrovská korupce a podnikatelské regulace nás bohužel řadí po bok rozvojových států. Přečtěte si také: Byrokracie a korupce. V Česku se prostě podniká těžce

A pokud se nepodniknou potřebné reformní kroky vedoucí ke konkurenceschopnější ekonomice, nejspíše se pracovní místa přesunou do zahraničí. Čtěte více: Přijdeme o pracovní místa kvůli levným asijským státům?