Hlavní navigace

Do spoluvlastnictví vás nutit nemůžou, ale pozdržet jeho vypořádání soud může

21. 2. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Až o 2 roky můžete pozdržet zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, pokud vám hrozí majetková ztráta nebo je ohrožen váš oprávněný zájem. Tím může být i zájem osoby vám blízké, potřebuje-li vaši pomoc a péči.

Nikdo nemůže být podle ust. 1140 odst. 1 nového občanského zákoníku nucen setrvat ve spoluvlastnictví, tedy vlastnit s někým nějaký majetek dohromady. Jako spoluvlastník můžete proto dle ust. 1140 odst. 2 občanského zákoníku kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Na návrh jiného spoluvlastníka však může soud podle ust. 1155 odst. 1 občanského zákoníku zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky. Smyslem ust. § 1155 odst. 1 občanského zákoníku je umožnit soudu, aby na návrh některého ze spoluvlastníků rozhodl o časově omezeném prodloužení existence spoluvlastnictví. Jelikož se jedná o výjimku z pravidla, že se může spoluvlastník kdykoliv domáhat zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je třeba k ust. § 1155 odst. 1 o. z. přistupovat a vykládat je spíše restriktivně.

Nejde ale o trvalé řešení

Oprávněným zájmem některého ze spoluvlastníků ve smyslu druhého důvodu pro odklad zrušení spoluvlastnictví je, podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 22 Cdo 4755/2015, ze dne 29. 6. 2016, třeba považovat jiný než majetkový zájem spoluvlastníka, který bude objektivně schopen ospravedlnit zásah do práva ostatních spoluvlastníků na zrušení spoluvlastnictví. Vzhledem k tomu se nejedná o jakýkoliv zájem, nýbrž o zájem podstatný, přičemž zrušením spoluvlastnictví by došlo k jeho vážnému ohrožení. Do úvahy přicházejí obdobně, jako je tomu u důvodů vedoucích k zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, důvody dočasného charakteru (např. závažné přechodné zdravotní problémy). Oproti důvodům vedoucím k zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví lze nicméně v obecné rovině připustit, že se může jednat i o důvody charakteru trvalého, například dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav bez reálné možnosti jeho zlepšení, vysoký věk spojený s potřebou obživy a bydlení apod. Jelikož se však tyto dlouhodobé okolnosti mohou vyskytovat v řadě případů zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (například bude-li zrušeno spoluvlastnictví k předmětu, který někteří nebo všichni spoluvlastníci užívají za účelem bydlení), je nutno zdůraznit, že důvody trvalého charakteru zpravidla nebudou samy o sobě dostačující, nýbrž by k nim měla přistoupit určitá další okolnost, která ospravedlní zásah do práva ostatních spoluvlastníků domáhat se kdykoliv zrušení spoluvlastnictví. Může jít zejména o naplnění předpokladu, že ve lhůtě pro odklad zrušení spoluvlastnictví může objektivně dojít k vyřešení ochrany oprávněného zájmu spoluvlastníka. Odklad vypořádání spoluvlastnictví by totiž neměl jako takový sloužit k zachování a pokračování stavu trvajícího spoluvlastnictví bez dalšího, nýbrž by měl především chránit oprávněné zájmy dotčeného spoluvlastníka, které převáží nad právem spoluvlastníka domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Je ovšem zřejmé, že závěry soudů o tom, zda jsou, či nejsou splněny podmínky pro odklad zrušení spoluvlastnictví, musí přísně odrážet individuální okolnosti každého případu.

Oprávněný zájem spoluvlastníka v ust. § 1155 občanského zákoníku může být v poměrech konkrétního případu poměřován i jeho vztahem k jemu blízké osobě (rodiči), resp. ohrožením oprávněného zájmu osoby spoluvlastníku blízké, jestliže se toto ohrožení přímo dotýká také oprávněného zájmu spoluvlastníka samotného, a může se týkat práva na respektování rodinného a soukromého života. Intenzitu a rozsah vážného ohrožení oprávněného zájmu spoluvlastníka pak soud může (a má) promítnout do doby prodloužení trvání spoluvlastnictví v důsledku odkladu zrušení spoluvlastnictví v rozsahu maximálně dvou let.

Ke shora uvedeným závěrům při interpretaci nových spoluvlastnických pravidel stanovených novým občanským zákoníkem dospěl Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 22 Cdo 4755/2015, ze dne 29. 6. 2016, když posvětil předchozí rozhodnutí soudů nižších stupňů, na jejichž základě bylo odloženo na dobu dvou let od právní moci rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví dvou účastnic soudního řízení k obytnému domu.

Rozhodl zájem matky spoluvlastnic na klidném dožití

V posuzovaném případě soud prvního stupně zjistil, že předmětný dům ve spoluvlastnictví účastnic řízení užívá jejich matka, která je vysokého věku (přes 86 let), má zdravotní potíže spojené s věkem, když se zejména těžko pohybuje, nevyjde do schodů, vyžaduje péči asistentské služby a v uvedeném domě prožila podstatnou část svého života. Je skutečností, že se zpět do domu nastěhovala už v době, kdy žalovaná spoluvlastnice, která se snaží zabránit zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, věděla o zájmu žalobkyně zrušit a vypořádat spoluvlastnictví, v kontextu s dalšími okolnostmi případu však nepovažoval soud prvního postup žalované, která tím zajistila své matce osobní péči, za účelový.

Podle soudu prvního stupně je legitimní zájem žalované (tedy účastnice, která nesouhlasí s okamžitým zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví) na poklidném dožití matky v předmětném domě. S uvedenými závěry se následně ztotožnil i odvolací soud, který zdůraznil, že matka účastnic potřebuje vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu značnou pomoc, tudíž nastěhování matky do předmětného domu nelze považovat za účelový krok. Žalovaná přesvědčivě vysvětlila, proč není dobře možná péče o matku v dosavadním bydlišti matky. Zájem žalované moci se o matku postarat, aby mohla po přesně vymezenou dobu pečovat v pro ni známém a psychicky přívětivém prostředí, je nepochybně zájmem podřaditelným pod oprávněný zájem spoluvlastníka.

Nejvyšší soud uznal, že okolnosti pro odklad vypořádání spoluvlastnictví se mohou vztahovat i k osobám blízkým, což v případě žalované její matka je. Matka účastnic soudního řízení je vysokého věku, má zdravotní potíže, které vyžadují pravidelnou návštěvu asistenční služby, a v domě prožila podstatnou část svého života.

Soudy dospěly přitom k závěru, že další bydlení v domě žalované není možné, neboť se matka účastnic nemůže pohybovat do schodů. Za legitimní lze proto považovat, aby matka účastnic v domě po přechodnou dobu (nejdéle však po dva roky) v domě, který vlastní účastnice společně, bydlela, než se nalezne jiné přijatelné řešení, jakým způsobem účastnice zajistí své matce péči, tedy zdali ji nakonec nechají bydlet v předmětném domě, či si ji převezme do osobní péče některá z dcer, či bude v budoucnu pobývat ve zdravotnickém nebo v sociálním zařízení.

Právě potřebu vyřešení základní potřeby bydlení matky obou účastnic při jejím stávajícím pobytu v prostorách dříve dlouhodobě užívaných ve spojení s vysokým věkem a zdravotními obtížemi úměrnými věku, u kterých zjevně nelze očekávat s postupem času žádné zlepšení, lze podle Nejvyššího soudu považovat v daném individuálním případě za důvod pro to, aby bylo časově odloženo zrušení spoluvlastnictví. To i s přihlédnutím k tomu, že spoluvlastnicemi jsou právě dcery matky žijící v předmětném domě a v době rozhodování nižších soudů nebyla mezi účastnicemi jednoznačná dohoda na tom, jakým způsobem zajistí výkon péče o matku po případném zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

skoleni_15_4

Tuto okolnost je třeba mít na zřeteli tím spíše, že žalovaná v průběhu odvolacího řízení poukazovala na to, že v důsledku své finanční situace neumožňující vyplacení přiměřené náhrady žalobkyni nemůže vyjádřit zájem o přikázání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. Nadto ani není zřejmé, jakým způsobem by bylo spoluvlastnictví vypořádáno a zda by se vůbec některá z účastnic stala výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí.

Přiměřeným je i závěr soudů v tom, že žalobkyně na svých právech významně dotčena nebude, když má v současnosti zajištěno vlastní bydlení, a tak předmětný dům k zajištění vlastní bytové potřeby nezbytně nutně nepotřebuje.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).